Mothra tai Godzilla

Jsem překvapený, jak dokáže film z dílny Ishiro Hondy být i napínavý. Úvodní nález obřího vejce vyplaveného po velké noční bouři je tak záhadný, že by se i Shyamalan mohl přiučit. Ve srovnání s ostatníma Godzillama má tato velmi slušný scénář a vynikající hudbu a to z ní dělá zřejmě nejlepší film této série. I herecké výkony jsou nesrovnatelně lepší, už to nejsou jen primitivní výkřiky, ale propracované dialogy. Samozřejmě to člověk musí všechno brát s nadhledem, stále to má velkou spoustu chyb a nelogičností a pořád je to sranda. Ale myslím, že Honda měl k dispozici trochu větší rozpočet a je to znát. Objevuje se zde nový styl točení, kdy Godzilla už neničí jen plastové město, ale v popředí se objevují reálné záběry na město a za ním běží na plátně Godzillí pochod. Ve filmu jde zhruba o tohle: Po nálezu obřího vejce místními rybáři a obyvateli ho od nich odkoupí nějaký podnikatel s výhledem na velký finanční výdělek. Ale na scéně se objeví dvě malé trpasličí slečny z jistého ostrova, ze kterého vejce pochází, a varují podnikatele a také hlavní hrdiny snímku, aby vejce vrátili nebo se stane něco hrozného. Hrdiny jsou dva novináři (žena fotografka a muž) a nějaký vědec. Ti se snaží přemluvit podnikatele, aby vejce vrátil (marně). Z ničeho nic se z hlíny vyhrabe Godzilla a začne ničit nevinné městečko, až dokráčí k velkému inkubátoru ukrývajícího vejce a začne ho ničit. Naši hlavní hrdinové mezitím na výpravě na ostrov Mothry přemluví místní obyvatele v čele s trpasličíma ženama, aby poslali Mothru proti Godzille. Začne velký boj matky o své dítě. Ale Godzilla všelicos vydrží a postupně na ní útočí ještě stovky hraček (tanky, letadla, děla) a nakonec taky dvojčata vylíhnuvší se z vejce. Jak to skončí neprozradím, abych nespoileroval. Výhradu bych měl proti lidskému útoku, protože stále se opakující záběry děl střílejících na Godzillu začnou nudit. Ale na závěr potvrdím úvodní větu, že mě film dosti překvapil a zaslouží si v rámci Hondovy série alespoň 4 hvězdy. (02.10.2004)

Tento Godzillí crossover má v sobě díky eco-fantasy rovině ukrytou jak zvláštní poetiku tak infantilnost i pohádkovou naivitu v nejvyšší možné míře. Hodná Mothra je až dojemná a díky její neantropomorfnosti dostávají souboje opravdu bizarní charakter: buď obletování v motýlí podobě či panožení a hryzání do ocasu v podobě housenčí - no bavil jsem se náramně. A i triky už jsou mnohem zdařilejší než dříve, nedočkáme už se trapných igráčků a i tančíky už nepůsobí natolik modelovitě. Klišé jsou tak monstrózně absurdní, že občas opravdu těžko hledat, zda je přesah ke komičnosti záměrný čí nikoli (proč hrozící a hrozivá Godzilla neustále zakopává?) - o to je však zajímavější tyhle filmy sledovat. (20.11.2007)

Upřímě Mothru mám ze všech monster nejméně rád, a to hlavně díky těm dvou scvrklím Japonkám které mě doslova pijou krev. Tady je proti Godzille což bylo fajn hlavně akční scény stály za to, jen je tu další naprostej špatně danej humor kterej na celé sérii nesnáším. No já si dávám od Godzilly zase nějaký čas pokoj. (23.12.2012)

Mothra je super - už ako larva sa vie inteligentne uhýbať spŕške kameňov, ako motýľ vie vláčiť samotného Godzillu za chvost a neodmysliteľne k nej patria víly-dvojičky, ktoré vedia ľúbezne spievať. O posledné spomenuté som sa síce pred sledovaním obával, no nebolo treba. Godzilla nie je iba prehliadka monštrier, je to aj naivný príbeh plný pátosu a do neho tieto rozprávkové víly zapadli bez problémov. Akokoľvek však môže byť príbeh fajn, stále je jednoduchý a moju pozornosť vyše hodiny neudrží. Ubrať tak 10 minút ľudskej drámy v prospech Godzillých súbojov a nemal by som čo vytknúť. Súboje sú totiž aj tentokrát vrcholom filmu. 70% (24.08.2014)

Trvalo tři roky než se obě monstra postavila proti sobě. Paradoxně se tak stalo v době, kdy od následujících dílů změní Gojira strany a začne pomáhat lidem. To však nic nemění na tom, že souboje obou monster do jisté míry uchvátili většinu fanoušků této monster série. Začátek filmu probíhá opět kolem již vyzkoušené šablony, kdy se diváci nejprve seznámí se všemi důležitými postavami v ději. Tentokrát však nechal Tokio oddychnout a rozhodl se trochu poničit jiné město. První polovina filmu se točí okolo obrovského vejce, jehož obsah zůstává zahalený pod rouškou tajemství. Tedy ne pro ty jenž svědomitě sledují režisérovy filmy pěkně popořadě. Byl jsem rád, že zde opět zazněla lyrická píseň "Mosura No Uta". Ta už bude s Mosurou navždy spjata.Opět zde máme šanci sledovat již zaběhlé triky, které už snad ani nemůžou nikoho znechucovat. Někoho možná nebaví se dívat na ničení papírových baráků a přehlídku dětských hraček viz modely tanků a aut – jenže právě tyto momenty japonští diváci na této sérii milovali společně s gigantickými hrdiny nejvíc. Lidé si už totiž zvykli, že se ničeho lepšího nedočkají ( což měli pravdu, protože se tyto triky objevují až do posledního dílu celé série) a tak nad nimi přestali lámat hůl. Pokud se vám zdají hrozné, nudné a nezajímavé, tak se na ostatní Gojiry ani nedívejte! S každým dalším dílem jde totiž kvalita celého snímku rapidně dolů. Tedy až na pár výjimek. (14.07.2011)