Reklama

Reklama

VOD (1)

Román slovenského prozaika a novináře Ladislava Mňačka "Smrt si říká Engelchen" vyšel poprvé v roce 1959 a ihned zaujal čtenáře i kritiku nevšedním pohledem na tehdy už zprofanovanou partyzánskou tematiku. Mňačko svůj příběh líčí na základě autentických prožitků. Aniž by glorifikoval, přikrašloval, aniž by se přidržoval schematického dělení charakteru na černé a bílé, dává velký prostor psychologické kresbě postav, šokuje netradičním pojetím literárních i lidských konvencí, v každém případě však čtenářům poskytuje do té doby nevídaně otevřený obraz jedné stránky partyzánského odboje. Téměř filmová stavba románu zaujala scenáristickou a režisérskou dvojici Jána Kadára a Elmara Klose, tvůrce, kteří zásadním způsobem obohatili naši kinematografii (Obžalovaný, Tři přání, Tam na konečné, později Obchod na korze). Film Smrt si říká Engelchen měl premiéru v roce 1963, v době, kdy neopakovatelná generace našich filmařů vykročila do světa a začala oslňovat svými úspěchy. Kadár a Klos, přestože byli o generaci starší, nezůstali za svými mladšími kolegy nijak pozadu, v dokonalé tvůrčí symbióze přijali postupy i poetiku nové vlny ve svůj vlastní svébytný výraz podložený samozřejmou profesionalitou a letitou zkušeností a vznikl tak jeden z nejpozoruhodnějších filmů 60. let. Dvojí časová rovina filmu i psychologicky složitá kresba hrdiny příběhu Pavla daly mimořádnou příležitost Janu Kačerovi, jehož citlivé civilní herectví obohatilo postavu mladého, těžce zraněného partyzána, o nové a netušené duševní dimenze. Jednu ze svých největších filmových rolí (zde postava Marty) dostala slovenská herečka Eva Poláková, jejíž předčasný skon v roce 1973 byl pro slovenské divadlo opravdu těžkou ztrátou. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Rozhovor 4 - Pavel Taussig

Recenze (184)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Temná strana partyzánského odboje aneb nebyli to jen stateční obránci a hrdinové. Za socialismu bylo toto téma naprosto tabu, vždy se hovořilo jen o jejich odvaze a statečnosti. Z tohoto hlediska film velmi oceňuji. Stejně oceňuji i herecké obsazení a režii. Závěrečná věta "Ať vám odpustí Bůh." si zaslouží pátou hvězdu. ()

frashmaker 

všechny recenze uživatele

Možná je dobré přečíst si knížku, nebo rozsáhlý popis filmu. Je taky dobré dávat celou dobu bedlivý pozor. V mnoha věcech jistě přelomový film, u kterého se nedivím, že skončil v trezoru. Poslední dobou si uvědomuji, že trezorové záležitosti dob minulých jsou jedněmi z nejlepších českých filmů. Klos a Kadár měli v té době neuvěřitelnou scénáristickou fazónu a když k tomu přidáme skvělý výkon Jana Kačera, vznikne něco dosti nepředpokládatelného. Jediné, co mi příjde, že tomu filmu chybělo byla skutečnost, že byl trošku delší než měl být a že titulky pro ruské dialogy byly dělané jen kde se překládajícím chtělo a zároveň strašně ledabyle. ()

Reklama

01Zuzana10 

všechny recenze uživatele

Fascinovane wow. Zvlastny uchvatny film. Preco toto nevysiela TV? aspon niekedy v noci? Smrt sa vola Engelchen som mohla zhliadnut len vdaka Artfilmu. A to je obrovska skoda!/ze sa to premieta len velmi zriedka/ Po tomto filme som mala dojem, ze tam islo skor o emocie a pocity, vinu, neschopnost zbavit sa myslienok, atmosferu atd. ako o dej, kt.... neviem to vyjadrit.... napr. po konci filmu som mala dojem, ze postavy malo rozpravali, zistila som, ze vlastne neviem, ako sa volaju vsetky postavy (viem iba krstne mena niekt. hl.postav) atd. Urcite to bol len dojem moj - ako divaka, kt. necital knihu... ale napriek tomu to bol neopisatelny zazitok. Tento film vas proste pohlti svojou atmosferou...Uchvatne. Opakujem ohromna skoda, ze sa neda zohnat. Velmi rada by som si ho pozrela viac krat. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Řekl bych, že jde o nejlepší film režisérské dvojice Kadár a Klos. Syrový realistický válečný snímek, který nezapře silnou autobiografickou literární předlohu Ladislava Mňačka. Silný příběh plus realistické plnokrevné postavy jsou hlavními přednostmi tohoto filmu. Narozdíl od většiny produkce z doby reálného socialismu není prvoplánově heroický a podává své hrdiny se všemi jejich nectnostmi a selháními. Nebojí se ani v některých případech zlidštit nepřítele nebo v podobě dvou zběhů, kteří se přidají k partyzánům, ukázat, že za války nebylo nic jednoznačné. Celkový dojem: 95 %. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Ještě než se duo Kadár a Klos proslavilo prvním československým snímkem, který získal Oskara, (Obchod na korze) natočilo tento na české poměry nebývale otevřený, drsný a stylem vyprávění (skoky z přítomnosti do minulosti a zpět) neobvyklý snímek, o hrůzách konce druhé světové války, vyprávěné mladým partyzánem. Velice dobře napsaný, zahraný i natočený snímek, kterých je v našich končinách úplné minimum. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (11)

  • Když partyzán Pavel (Jan Kačer) mrští láhev pálenky na zeď ve svém nemocničním pokoji, zdi jsou viditelně mokré. V následující scéně, kdy si doktor stěžuje, jak jim to tam pěkně zřídil, jsou zcela suché. (Marator)
  • Po společenské satiře Tři přání (1958) dostala režisérská dvojice Ján KadárElmar Klos za údajný revizionismus dvouletý zákaz tvorby v hraném filmu. Pauzu vyplnili spoluprací na projektech Laterny magiky a polyekranu, už od konce roku 1961 však začali připravovat k natáčení adaptaci autobiografického románu slovenského publicisty a prozaika Ladislava Mňačka „Smrť sa volá Engelchen“ (1959). Podobu televizního filmu mu sice hned v roce 1960 dal už Ivan Balaďa, film režisérského tandemu přišel však do příznivější doby politického i kulturního tání. (Letní filmová škola)
  • Valašská obec Ploština naozaj existovala na moravsko-sliezskom pomedzí pri Valašských Kloboukoch a jej vypálenie a zmasakrovanie obyvateľov za pomoc partizánom 19. apríla 1945 je pripisované plukovníkovi Ottovi Skorzenému, ktorý vraj v tom období bol na Morave poverený likvidáciou partizánskych oddielov. Akciu previedla zvláštna jednotka SS „Josef“, ktorej štáb bol vo Vizoviciach. V Ploštine bolo zaživa upálených 24 osôb, ďalšie tri osoby boli popravené a jedna osoba bola umučená pri výsluchu. Knižná predloha je autobiografickým dielom spisovateľa Ladislava Mňačka (partizán Voloďa). (andykovac)

Reklama

Reklama