13 hodin: Tajní vojáci z Benghází

Tehdy ta zpráva proběhla médii. Ozbrojenci zabili v libyjském Benghází amerického velvyslance. Rozzuření teroristé vlétli na americký konzulát zřejmě kvůli filmu hanobícímu muslimského proroka Mohameda. Tehdy ale nezaznívalo, že zařvalo i pár členů speciální elitní jednotky bývalých mariňáků. Protože žádná letecká posila nedorazí a mezi našimi hrdiny bude ještě hodně dusno. Nejrealističtější film Michaela Baye? Dost možná. Jenže výsledek není postavený na tom, co jeho filmografii nejvíc zdobí: akce. Snaží se nás napínat, snaží se představit jednotlivé postavy (a je jich zbytečně moc), snaží se zachytit nehostinnou situaci v oblasti. Jenže na to je Bay (navrch ve zdrženlivější formě) poměrně mizerný vypravěč. Vždy se staral hlavně o to, aby jeho usměvavé krasavice a vyvolení svalovci na plátně dobře vypadali a aby akce byla propracovanější a efektnější než u konkurence. Tady takřka hodinu strávíme budováním atmosféry, kdy se něco chystá, jenže vlastně nemáme o čem vyprávět. Ústřední chlapíci jsou sice sympaťáci, ale na manželkách trpících doma si diváka nezískají. A vše okolo se mezitím nepříjemně táhne. Měli bychom na druhou stranu ocenit snahu o vrstevnatější děj. Čtyři hvězdy navíc dávám hlavně proto, že jsem rád, že Bay zkusil něco jiného než transformeří ptákoviny. Přesto třeba takové hodně přepálené, ale řemeslně precizní Na život a na smrt mě chytlo mnohem víc. O Bayově Skále nebo Armageddonu ani nemluvím. (04.06.2016)

Tak takhle nějak by vypadal Black Hawk Down, kdyby ho točil Michael Bay:) 13 Hours je vizuálně mocná akční jízda, která je v rámci možností realistická, a kupodivu faktograficky věrná nedávným událostem. Ačkoliv si nejsem jist, jestli hořící americká vlajka tak tklivě plavala v bazénu, ale co už, "umění si žádá svoje":) Málokdy byl chaos na bojišti - zvlášť na tom moderním - zachycen tak přehledně. Stopáž je poněkud nadsazená, ale díky ní aspoň nemáte pocit, že se díváte na akční film od Michaela Baye, ale na nějakého béčkového rutinéra, který chce vysvětlit, kdo je kdo, a proč se věci děly. Ve výsledku jsem byl velmi spokojený divák, i když jsem věděl, jak (a v jakém složení) to celé dopadne. 80% (10.01.2017)

Škoda, že jsou někteří ti sympaticky věrohodní vousáči v tom chaosu nakonec tak zaměnitelní, ačkoliv si úvod filmu docela dává záležet na tom, aby je co nejlépe představil. Je to totiž to jediné, co mi na 13 hodinách vadilo. Ale zase na druhou stranu je dost možné, že až film uvidím na DVD, jednoho od druhého už rozeznám snáz a film to jen vylepší. Michael Bay mě překvapil - film je totiž docela málo patetický (na jeho poměry!), nepřeplácaná akce je skutečně napínavá a čekání na ni jakbysmet, scénář si může dovolit nechat postavy říkat věty typu "To je jako v Černý jestřáb sestřelen!", aniž by to znělo směšně, a stejně tak režisér může trikovým letem minometného granátu odkázat na pád japonské bomby ve vlastním Pearl Harboru... Stopáž jsem téměř nevnímal, pořád se něco dělo a všeho bylo s mírou. Zkrátka více než dobrý film. (05.02.2016)

Byly tam momenty, které šly trochu přes čáru, ale jinak akce jsou prvotřídní. Sebeobětování pro vlast se zbraní v ruce je čest pro správného chlapa. To ano. Směrem k této pravdivé události si dovolím podotknout, že s osobní zodpovědností (či sebereflexí) se bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová moc nepárala. Takže vina zůstala bez adresáta. Koho dnes zajímá objektivní pohled? Navozující důvěrně známé. "Já nic, já muzikant" (12.07.2016)

Michael Bay skládá reparát a po všelijakých trailerech na začátku února servíruje první zásadní překvapení roku, byť nemám obavu o to, jak strašný hejt ten film schytá a za co. Nejde neočekávat Black Hawk Down ve verzi 2.0, ale to, že ho divák nakonec opravdu dostává, je vlastně dobře. Rozdíl je v tom, že zatímco Scott povýšil válečnou vřavu na filmařské umění, Bay ji servíruje po svém, v rámci subžánru vlastního tvůrčího ega. Berte, nebo nechte být. 15 let uplynulo jako voda a divácké vnímání se zásadně změnilo, takže pokud odrůstáte na Call of Duty (a dalších wannabe klonech), musí vás to zákonitě strhnout. Bay jde cestou nejmenšího odporu a vcelku sympaticky nalinkuje hrdiny z masa a kostí, přičemž po všech těch klišé a kýčovitých výjevech jde tak na sílu, až se na něj vlastně ani nezlobíte, protože takhle je umí jenom on. Paranoiu rozpadlého státu, kdy si nemůže cizinec být jistý ničím, nechává sálat z plátna v plné úderce a pak rozjede plnokrevnou válečnou palbu, která s malými přestávkami trvá až do konce, kdy přeživším tečou slzy a vám taky. Ta akční jízda je vlastně něco tak impozantního, v nepřehlednosti kamery a střihu zároveň vtahujícího, až zůstává rozum stát nad tím, proč to protentokrát nevadí. Je to válečná řež bez sebemenšího přesahu, ale taky bez filmařského kompromisu. V týdnu startujících prezidentských primárek si republikáni nemohli přát v kinech nic lepšího. PS: Chápu, že Michael musí hlavouny v Universalu něčím živit, ale nešla by vyjednat dohoda pěti osobních akčňáků ku jedněm Transformerům? (03.02.2016)