Spartakus

Ve Spartakovi jdou tvůrci s úpornou snahou cpát do každého záběru krev, sex a když ani jedno nelze, tak alespoň vulgarismy tak daleko, že to hraničí se směšností. Neboť vše je podířízeno tomuto cíli a vše ostatní je druhořadé. V některých scénách spolu například dvě postavy hovoří co dál a na pozadí někdo jen tak mimoděk souloží. Všechny tyhlety efekty působí jako (marná) snaha zamaskovat banální prázdnotu příběhu a milostných dialogů typu:,,Měl jsi pravdu, že není jednoduché někomu useknout hlavu.“ „Naučím tě to.“ A jednotlivé postavy taky nejsou žádní Hamleti (psychologicky, ani herecky a konec konců ani mentálně). Samotný Spartakus a ti ostatní dobří připomínají svým charakterem Rychlé šípy, jen místo sbírání bobříků sekají římanům končetiny. Záporáci jsou pak pochopitelně jejich přesný opak. Smějí se když z někoho stříká krev atd. Nějaká hlubší psychologická studie zla nehrozí. Nejslabší z HBO. (16.11.2012)

tak nehorázně skvělá jízda a hlavně náser, že prostě nejde dát méně než 5. Už jen kvůli odvaze přijít s něčím tak nekompromisním, šíleným a nechutně chutným. Jemné váhaní trvalo jen tři první díly, kdy museli tvůrci teprve představit všechny hrdiny, jejich cíle i zkušenosti a úchylky, no pak, počínaje dílem v "podsvětí" se to vyšvihlo do neuvěřitelných výšek a díl za dílem se stupňovala ta nejnemocnější, nejpropracovanější a nejbrutálnější zápletka, jakou jsem viděl. Takový Řím jen tak znovu neuvidíme, protože tady je z něho ukázáno jen to nejhorší, korupce, vraždy, šílenství, neskutečně zkažené obyvatelstvo, intriky, závist a vášeň, až zvířecí vášeň. Sex a nahota je prostě naprosto normální. A to, jak autoři dokázali perfektně natočit některé tyto scény, je až zvráceně skvělé (díl 9.). A samozřejmě krvavá, brutální akce, která z počátku sice čerpá z 300, no brzy začne zacházet mnohem, mnohem dále a je úžasnou ukázkou vynalézavosti a perfektní kamery a choreografie. A samozřejmě digitálních efektů, hlavně těch krvavých. Nejlepší na tom všem je, že seriál není hloupý, čerpající všechnu svoji zajimavost jen z surovosti a sexuality. Má i doslova božské (jupiterovy) postavy, každou skvěle vykreslenou, uvěřitelnou i dobře zahranou (no ne vždy, ale tady se počítají i průměrné výkony za výborné a takový Batiatus je vysoce nad všemi) tvořící kostru neméně skvělému příběhu, plnému zrady, falešné cti a slávy a bolesti, který nesmírně famózně a dravě míří k vyvrcholení. To je pak prostě kulervoucí. Nejvygradovanější série všech dob. Kill Them All! Těším se na sezonu 2. (17.03.2011)

Na tento seriál sa môžete pozerať z rôznych pohľadov. Tí, ktorí majú radi historické fakty, budú určite sklamaní. Tí, ktorí nemajú radi brutalitu a živočíšny sex vo filmoch, tiež. Ale ak si chcete u seriálu o gladiátoroch oddýchnuť, baviť sa, vypustiť si z hlavy denné starosti, potom Spartacus je pravá voľba. Potoky umelej krvi, rocková hudba a krajina s večne hnedým podmračeným filtrom, to všetko beriem ako rukopis seriálu. Ja s tým nemám problém a všetko je jasne urobené prehnane zámerne. Veľké plus je, že séria nemá vyložene otvorený koniec. To mi na iných seriáloch vadí. Musím povedať, že som bol naozaj milo prekvapený po zhliadnutí prvej série s podtitulom Krv a piesok. Výborný príbeh, dobové prostredie. Ukážka vtedajšieho spôsobu života Rimanov, či už vyššie postavených alebo obyčajných občanov, otrokov, gladiátorov. (14.02.2015)

Sdílím nadšení. Exploatační seriálová verze legendárního Spartaka, která ale vůbec není blbá. Xena, šukačky, intriky, lehce třístovkový akční vizuál podpořený CGI masem a krví (nakonec beru - hlavně že je to na TV poměry nevídaný brutál), zdegradovaná římská smetánka, nestydaté a krvežíznivé občanstvo, nasvalený buzáci, parádní herecké výkony (#1 - John Hannah jako mocichtivý Batiatus), ale především: čím dál zajímavější zápletka s řadou překvapivých zvratů a působivých momentů. Několik prvních dílů mi to ještě úplně nesedlo - Spartaka pronásledoval přízrak Douglase staršího, byl z něj neposlušný usmutněný hodňák, no prostě mi moc nevoněl a děj ještě nebyl tak chytlavý (dobrá tu ale byla ta podsvětní temná vsuvka). Ale pak už to kopalo řiť víc a víc a posledních pár dílů jsem musel vidět tak těsně za sebou jak jen to šlo. I ten Andy Whitfield si mě nakonec získal (a homoprototypní Crixus už mě tolik nesral:D). Takže i přes ten horší rozjezd je BLOOD AND SAND nakonec ’u Jupiterova ptáka’ dobrá podívaná. 8,5/10. (28.10.2010)

Zase jsem se po dlouhé době dočkal toho, že jsem se na nějaký seriál koukal se zaujetím a dokázal jsem ho dokoukat až do konce, aniž bych se u něj musel nudit a dělat tisíc věcí kolem. Tenhle příběh o tom, kterak se Spartacus vzepřel nechutnýmu, slizkýmu a povrchnímu Římu se totiž rozjel božsky. Chci jenom vidět, jak to tvůrci rozvhrnou dál. Takhle to s ním ale zatím vypadá opravdu dobře. Míchá se v něm totiž všecko možné. Z jedné strany podlé a nechutné intriky a la seriál Řím, z druhé strany pak hromada nahatejch prdelí, vystrčenejch bradavek a sexu a ze třetího úhlu pak parádní akční bitky, které ale nemusí každému sednout. Jsou totiž tak trochu komiksové a v tom je ten malý háček a rozdíl od obyčejných historických příběhů. Bitek je totiž hodně, teče v nich hodně krve a efekty jsou značně komiksové. Dost to zakrývá ve skutečnosti docela divný efekty, kterým se občas tvůrci nevyvarujou a vypadaji docela blbě. Jenže na co mě seriál nalákal, od toho jsem po čase opustil a zamiloval se hlavně do jednotlivých postav. Prožíval s nimi příběhy a klasicky prostě sledověl relativně normální seriál. Akce už mi přišla otravná a také jí ubylo. Ono se to ale zase všecko vrátí do původních hodnot a dopadne to tak, že seriálu plný počet nedám, ale určitě se budu těšit na další díly. Bavil jsem se u něj opravdu dobře. (26.05.2010)