Smrtihlav

HHhH je poněkud zvláštní směsicí historie a dobře vyprávěného příběhu s pohledným art vizuálem. Film splňuje mnou stanovené podmínky historického filmu, tzn. držet diváka v napětí, ačkoliv historii znáte předem a víte, co se stane. U Smrtihlava jsem byl opravdu napjatý. Kamera se mi velmi líbila, neotřelý vizuální styl zkrátka snímku seknul. Mám výtku ke scenáristické části, kdy první polovinu sledujeme Heydricha a druhá polovina je záležitostí dvou parašutistů, ale o tom se už zmiňoval xxmartinxx. Jinak skvělé herecké výkony a dobře vykonstruovaný závěr z filmu dělají pěkný zážitek. (08.06.2017)

Ten film to bude mít u nás těžké, ale rozhodně je lepší než Anhropoid. Sice je míň historicky přesný, ale taky se mnohem víc snaží dodat kontext - proto jsou potřeba všechny ty zkratky. Kontext je navíc vyprávěn obrazem a v ději, ne jako náhodné expoziční seance u snídaně v Anthropoidu. Považoval bych nejen proto, ale i z principu za pitomost rámovat reflexi Smrtihlava jako výčet historických nepřesností, které beztak v porovnání třeba se Schindlerovým seznamem vůbec nejsou zásadní. Je jedno, jestli je klukovi deset místo osmnácti. Je jedno, že postavy umírají o deset metrů jinde, než umřely ve skutečnosti. Je, proboha, úplně jedno, jestli se na konci střílí z jiného typu zbraně. Tohle není ta historie, kterou historické filmy potřebují dodržovat, pokud se nedefinují jako dokudramata - fetišistické lpění na imitování každého detailu nemá žádný užitek, Nevadí mi ani mírná teatrálnost, která je nutná, když při té změti informací má divák zároveň něco cítit k postavám. Jediná vážnější výtka z mojí strany je, že když v polovině stopáže nastoupí parašutisti, Heydrichova linie se takřka opustí a dosavadní protagonista se přestane vyvíjet - ten přesun pozornosti sám o sobě byl ok nápad, ale nebyl dobře zrealizovaný a film tak působí jako dva díly válečného seriálu puštěné za sebou. Ale jinak ok - cítil jsem nějakou tu emocionální účast, což se mi u Ellise nestalo. I když bych samozřejmě radši syrovější drama s hlubokými postavami - ale člověk nemůže mít všechno.. 3 a 1/2 PS: Možná se natáčelo v Budapešti, ale na rozdíl od Anthropoidu ten film vypadá, že se odehrává ve skutečném prostoru, a ne dvou mrtvě vypadajících ulicích, kde lidé trpělivě čekají, až odjedou filmaři, aby se do nich mohl vrátit život. (08.06.2017)

Pokud nic nevíte o Heydrichovi, nebudete se ve filmu orientovat. Pokud o něm něco víte, nedozvíte se nic nového. Navíc od půlky se film zaměřuje na filmaři notoricky omílané téma atentátu na Heydricha. V této oblasti samozřejmě zůstává nepřekonaný český Atentát. Zde bych pochválila velmi živou kameru a podařený vizuál. Za sporné považuji umístění nádoby na cukr v bytě odbojářky. Samotné její využití jako dekoračního předmětu již vede diváka k jistým pochybám, zda tvůrci věděli, co mají v rukou za rekvizitu. Slovenský nápis v době, kdy se vlastně Slovensko stalo nepřátelským státem, považuji za značně nepravděpodobný. (08.04.2021)

|70%| Viděno v kině. Na SMRTIHLAVA jsem se samozřejmě těšil. Přesto jsem si nemyslel, že by se to vyrovnalo skvělému ANTHROPOIDOVI, který mě totálně nadchnul. V ANTHROPOIDOVI jsem nejvíc ocenil napětí mezi postavami, atmosféru a epické finále začínající atentátem na Heydricha spojené s konečnou a monstrózní přestřelkou v kostele. No, nyní k této verzi. Smrtihlav si jde trochu jiným směrem, to já rozhodně ocenit můžu. Od začátku tu máme velkou část se samotným Heydrichem a jeho počátcích krutovlády. Jason Clarke sehrál tuto roli opravdu bravurně. Jakmile ze scény téměř zmizel, začal mě film o dost méně bavit. Asi je to chybou rozložení a pojetím snímku. Mělo to být celé delší aspon tak o 30 min, aby měl divák čas si utvořit k postavám českým hrdinům nějaký ten vztah. Bylo to takové moc urychlené. Opravdu bych z toho bud za a) udělal dvou a půlhodinový film nebo za b) bych od začátku snímku dával střídavé prolínání scén, kdy cca 10 min vidíme Heydricha, pak další scéna s cca 9min kde přistávají s padákem čeští parašutisti atd. Takto to rozhodně úplně nefungovalo. Atentát a konečné střílení v kostele pro mě nebylo tak efektivní a emocionální jako v Anthropoidovi. Hudba byla ok. Po skončení kina jsem váhal, zda-li dát 3 nebo 4*. Bylo to opravdu na hraně. Celkově mě to ale bavilo, především ta část s Heydrichem, tak proč být zbytečně kritický. Užil jsem si to a někdy si to ještě raz pustím, už jen kvůli skvělému J.Clarkovi. Anthropoid je pro mě avšak nepřekonatelný. (19.06.2017)

Pro mě už je nepochopitelné jen to, že se v Hollywoodu nedokázali domluvit a schválili si příběh atentátu na Heydricha rovnou dvakrát, časově takřka za sebou. A opravdu bych se chtěl zdržet porovnání s Anthropoidem, ale tady to prostě jinak ani jít nemůže. Takže nejdříve plusy. Ty jsou, už z podstaty věci, hlavně v první půlce filmu, který se překvapivě zaměřuje hlavně na Heydricha. Neřeknou nám nic nového, ale za to je zajímavé tento příběh vidět z trošku jiného úhlu. Stejně tak se musím přiznat i k tomu, že mi sedli herci hrající postavy atentátníků stejně tak, jako závěrečná scéna, která mi nepřišla tak epická, jako u Anthropoidu a možná byla dokonce i daleko úhlednější. Další věc je i hudba, která tu byla opravdu dokonalá. Teskné piáno tu vytvářelo přesně tu atmosféru, kterou si film zasloužil. Nicméně, co se týče negativ, a zde s tím mám opravdu velký problém, tak to nutno podotknout, že tu Praha vůbec nepřipomíná Prahu. A to se přitom tvůrci různými plakáty a popisky v češtině opravdu hodně snažili. Každopádně uznávám, že zahraničnímu divákovi je tohle stejně u prdele. Mně ale ne. Stejně tak mi nejsou u prdele ani historické nepřesnosti, které byly stejně marné i v Anthropoidovi, ale zahraničnímu divákovi jsou také u prdele. Celkově vzato tak musím říct, že mi tento film vyznívá o chloupek slabší, ale kdyby se spojili, asi bychom se dočkali jedinečného a nezapomenutelného díla, který ve válečné kinematografii nemá obdoby. (15.05.2018)