„Marečku, podejte mi pero!“

Geniální humor je vlastně prostý, stačí umět fantastickým způsobem našroubovat "nemožné" na "možné" a použít lidový humor, který osloví všechny. A já - ačkoli za dob normalizace ještě nenarozen - trénuji u tohoto filmu abdominální partii vytrvalostním cvikem v mnoha sériích bez řádných přestávek... lepší jak klasická posilovna. Dále netřeba nic psát, klasica humoru českého to ani nepotřebuje. Kolik jen se tu zračí českých charakteristik a povah, z toho až jde mráz po zádech (Hujer) :-D Jeden z filmů, ve kterých neselhává ani jedno ozubené kolečko. A hláškovat nebudu, stejně každý Čech, Moravák i Slezan zná místní hlášky líp jak národní hymnu. A až budu učit své děti mluvit, tak místo "máma má maso" je naučím "metelescu...", však to znáte, ne? (28.12.2007)

Jedna z nejlepších českých komedií, no a vlastně všech komedií vůbec, si zaslouží čistě plné hodnocení. Elita českých herců 70. let zde předvádí své nejlepší kousky. Vždy se vyplatí, když Oldřich Lipský spojí své síly se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem. Krásný a vtipný film, kterých je dnes už málo. Kam se dnes poděl ten český talent? Všechny palce nahoru. (14.05.2011)

Osvědčené spojení Oldřich Lipský (režie), Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak (scénář) vykrystalizovalo ve své nejhumornější podobě a vznikl komediální klenot, charakterizovaný přímo dadaistickou replikou z filmu „Marečku, podejte mi pero! ... Já jsem Tuček, soudruhu profesore...“ Jeden z nejlepších filmů smutných normalizačních let...a živý artefakt, který tu po (svaté) trojici českého filmového humoru zůstane ještě za desítky a desítky let... (17.11.2006)

Marečku, podejte mi pero! je studnicí nezapomenutelných a v podstatě již dávno zlidovělých hlášek, a i když už člověk viděl film několikrát, rád se k němu vrací. Příběhově nejde sice o nic komplikovaného, byť samotný nápad s večerní školou pro dospělé je netradiční, avšak celé je to zahrané a především napsané tak humorným způsobem, že se člověk nechá vždy na hodinu a půl unést a pobavit množstvím replik, které by se daly z fleku tesat do kamene coby klenot českoslovenkého filmu na poli komedie. Hliník z Humpolce, hrdobci, Mlha s Plhou, Hujerovy švestičky, sraz na hřbitově či Dudek mlčící jako dudek. Nadčasová klasika, jež nestárne, nýbrž zraje! (10.01.2021)

Nevím, co k tomuhle filmu dodat. Česká klasika. Společně s Jáchymem patří mezi mé nejoblíbenější české komedie. Práce Svěráka a Smoljaka se prostě pozná. Každý známe nějakého toho Hujera. Jiří Sovák vyniká společně s Jiřím Schmitzerem. A Petr Nárožný, který vypadá pořád stejně, dokáže pobavit, i když se tam objeví pouze jednou. Podobně jako Zdeněk Srstka, který tam toho moc nenamluví. Taky by bez tohohle filmu málokdo znal Humpolec: "A nyní zjistíme, zda je přítomen hliník. Hliník se odstěhoval do Humpolce." :D (31.01.2013)