Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Michal Dočolomanský, Evelyna Steimarová, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Augustín Kubán, Jan Hartl, Jaroslava Kretschmerová (více)Obsahy(1)
Karpatia, Vyšné Vlkodlaky: Hrabě Teleke z Tölökö se svým věrným sluhou Ignácem narazí při svém putování na polomrtvého lesního adjunkta Vilju, který se snažil odhalit tajemství podivného Čertova hradu, na němž prý straší. Hrabě zjistí, že rozpadající se hrad je sídlem zloducha barona Gorce, jež ke svým zločinným záměrům využívá fantastických vynálezů šíleného vědce Orfanika a tuší, že Gorc ve svých zříceninách skrývá jeho snoubenku, operní pěvkyni Salsu. (Bontonfilm)
(více)Recenze (586)
Další kolo duelu Dočolomanský vs. Kopecký. Tentokrát oběma sekundují překvapivě nevýrazný Brodský a nepřekvapivě výrazný Kubáň. A celé je to neskutečně uhozené. Filmaři museli být nonstop v lihu. Nicméně film má pro mě několik velmi výrazných ALE - úvodní část ve vesnici je super a film tady prodává rozdílnost povah Telekeho a lehce primitivních vesničanů. A pak pro mě film v podstatě končí. Vtip velmi slabý, případně ohraný (jazyková vybavenost adjunkta Vilji), případně opravdu tajfunsky ujetý (celý výstup Rudy Hrušínského). V čem ale film podle mě selhává, je utahanost a neustálé opakování - ty operní vložky začaly být otravné už po deseti vteřinách, ta melodie mi začala lézt nesnesitelně na nervy a na konci už mě bolela hlava z toho kvílení (pardon, opery). Minimálně půlka filmu je skutečně trochu nuda, což se mi u Adély nestalo. ()
Asi je trochu problém v tom, že narozdíl od spousty jiných českých klasik jsem neshlédla v dětství, takže pro mě není tím bezelstně obdivovaným českým filmem, jako ve spoustě jiných případů. Takhle vidím "jen" výtvarně skvěle zpracovanou poctu Julesi Verneovi ve formě ztřeštěné parodie s poměrně hustou koncentrací výborných hlášek. Bohužel se neubráním srovnání s ostatními (nejen) Lipského filmy a třeba "Limonádovému Joemu" bohužel "Tajemství hradu v Karpatech" nesahá ani po kotníky. Momentálně dávám 3*, i když třeba jsem jen na tenhle styl zrovna neměla náladu (přitom viděla jsem jistou podobnost s třeba mím oblíbeným Terry Gilliamem) takže ještě nad hrabětem Teleke z Tölökö nelámu hůl... ()
Chm.... lámu si obě hemisféry, co bych tak sepsal originálního.... něco, co na ČSFD ještě nezanělo, cos trefného a úderného.... Aha! Takové filmy se dnes již netočí, bohužel! A je to. Kromě bezva nápadu, super režie, ňuňu klapky a fifi castingu (nebo cateringu, si to furt pletu) se ještě ke všemu jedná o hami film. Papa. ()
85 % od desaťtisíc hodnotiacich a dve hviezdičky odo mňa. To si už zaslúži pozornosť. Tak som si Tajemství pustil pre pokoj v duši tretíkrát. Bohužiaľ. Nebudem sa o filme a mojich výhradách k nemu rozpisovať. Mám rád Vernea, Brdečku, Lipského a väčšinu z hercov. Ale keď to raz nefunguje, tak to nefunguje a bol by som sám proti sebe, ak by som tvrdil niečo iné. Asi je Tajemství výnimkou potvrdzujúcou pravidlo. ()
Lipského vrcholný Brdečka, jehož nadpřirozený cit pro jakoukoli parodovanou látku opěvuji všude možně. Císař Brdečka!, jehož (a Lipského) monumentální Limonádový Joe se - když jste geniální jako on - mohl dělat snadno, protože se koneckonců odehrává v jednom jasně definovaném žánru a světě, do nějž určité propriety nezbytně patří. Adéla si zase vystačí spojením brakové literatury a jejího newyorského superdetektiva s provinční Prahou líbezného c. k. věku. Ne tak Tajemství hradu v Karpatech, operní verneovský sci-fi etno horror, který neoperuje prostě jen v daném žánru nebo v rámci jednoho omezeného prostředí, nýbrž se věnuje několika různým segmentům evropské civilizace 19. století, jež pomocí parodie klasika jistého typu soudobého dobrodružného románu zvěčňuje v půvabných žánrových obrázcích (proto také karpatští domorodci nemohou být "civilnější"), které navíc obohacuje precizními nadbytečnými (ale zcela patřičnými) detaily. A protože Lipský projevil nemenší um (jako vždy s Brdečkou, jako však ne vždy u jiných filmů), vznikl filmový opus, který pravděpodobně nikdy nebude překonán. A mimochodem začetli jste se někdy v posledních letech do libovolného Verneova textu v klasických českých překladech? Parodie sama o sobě, ne? A ještě mimochodem vsadím boty, že toho Švankmajera sem přitáhl právě Brdečka. A za příklad toho, že Tajemství hradu v Karpatech není jen prostou parodií, posloužiž nám Homér. (Ostatně, genialita je v detailu - B+L se nespokojí s dědovým přednesem samotným, oni ještě přijdou na to, že poslední slovo za něj musí doříci někdo jiný - tudíž jde o věrně tradovaný, stokrát jednostejně slyšený slovesný útvar.) ()
Galerie (29)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (27)
- Scéna s padajícím lustrem se natáčela ve velké jídelně na zámku Hrubý Rohozec. Lustr zde ale přitom nikdy nespadl, tento „kritický“ okamžik spadlého lustru dotočili technici v ateliérech. (Goodmanczech)
- Ústredná melódia, ktorá vo filme niekoľkokrát zaznie, pochádza z opery „Hoffmannove poviedky“ od Jacquesa Offenbacha. Vo filme je použitá aj populárna melódia z tejto opery „Barkarola (Barcarolle)“. (Babulik)
- Film byl natáčen přes několik clon, protože v době filmování bylo v Čachticích slunečné počasí. (HJ-FILIP)
Reklama