Rychlé šípy

Seriál mého dětství. Pořádně tajemný, chvílemi až strašidelný s dokonalou atmosférou staré Prahy umocněné černobílými obrázky. Viděno dětskýma očima, uchováno ve vzpomínkách. Nechci si je kazit, takže znovu už se nedívám. Těšila jsem se tenkrát nedočkavě na každý díl. Hltala jsem foglarovky jednu za druhou (některé tehdy ještě vydávané samizdatem), ale dech Stínadel s tajemným Širokem byl nejpoutavější. "Losnu, nebo Mažňáka?" "Já nevím, třeba Bahňáka." :-) (08.08.2011)

Tady tato verze natočena podle románu Jaroslava Foglara, se mi zdála nejlepší a nejpřesnější, pak je tady ještě jedna Záhada hlavolamu (1994), ta je spojena v jeden film a to právě mi nedá a musím dát zapravdu, že tato je lepší. Tady jsou lepší herci, jsou tady takoví více otevřeni, než v té nové, ale hudba je rozhodně lepší v té druhé. Celkový dojem:Hrozně moc rád jsem četl, čtu a budu číst Rychlé Šípy a vždy mi to přineslo nějakou radost, pobavení, moudro...93%Přístupnost:přístupný (12.03.2007)

Prvně je třeba říci, že všechna dobrodružství kolem Ježka v kleci si v mé hlavě vyryla několikeré nesmazatelné paměťové stopy. Foglarovkami jsem jako kluk žil a zejména Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta jsem přečetl nesčetněkrát a vždy jsem si vše živě představoval. Musím přiznat, že jako malému mi seriál naháněl občas nefalšovaný strach. Samozřejmě mluvím o Širokkovi, který svým antré každý díl seriálu otvíral. Ta jeho bezforemná bílá šraboška s výřezy pro oči byla prostě hrůzu nahánějící. Ale i všechno další bylo jaksi tajemné a záhadné. Hlas Radoslava Brzobohatého, tajuplná čtvrt Stínadla a její nespočetné uličky, zákoutí, plácky, dvory a pavlače. Obdivoval jsem Rychlé šípy a chodil na odpolední toulky za město se švihadlem obtočeným kolem pasu. Nejvíc jsem jim ale záviděl to, že můžou prozkoumávat tak nepřístupnou část města, jakou Stínadla byla. Že přišli na kloub něčemu, o čem ani místní vontové neměli potuchy, že byli nebojácní, ale zároveň čestní. A že se dokázali postavit Širokkovi, co má ruce jako svěráky... (30.07.2011)

Jako mladá holka jsem s nadšením četla Rychlé šípy ve starém křesle u půdy a trošku mi tenkrát vadilo, že pan Foglar nebral do party děvčata. Toto více než čtyřicet let staré televizní zpracování literární předlohy je skvělé. Není lehké dostat takový chlapecký dobrodružný příběh na filmový pás s ohledem na období a prostředí, do kterého je zasazen. Černobílá podoba seriálu vystihuje temnou atmosféru Stínadel a nočních klukovských výprav za tajemstvím Vontů. V menších rolích se zde objevila řada našich předních herců, ale je škoda, že hlavní klukovští představitelé působí trošku koženě, což jim ale budiž s ohledem na stáří seriálu odpuštěno. Je otázka, zda uspěje toto klasické pojetí u dnešní mladé počítačové generace, která dává přednost jiným druhům klukovské zábavy. Snad se bude líbit, stejně jako Zemanova Cesta do pravěku, která si zde v hodnocení stojí dokonce o něco líp v porovnání s mnohem současnějším Jurským parkem. Já mám tento seriál moc ráda a znovu mě okouzluje v té podobě v jaké byl natočen, protože tak nějak jsem si to kdysi při četbě představovala a hlavolam "Ježek v kleci" jsem si z nostalgie při první příležitosti pořídila. (01.09.2011)

Výborný seriál podle knížek Jaroslava Foglara, takže v našich zemích vysoce kultovní záležitost a až legendární text o životech světců:-) Tedy Mirka Dušína, Jarka Metelky, Červenáčka, Jindry Hojera a Rychlonožky...Rychlé šípy... Klasickému seriálu Hynka Bočana velmi prospěl černobílý filmový materiál a především výběr lokace, stará křivolaká Praha je přímo geniem loci Stínadel, tajemné čtvrti, kam se Rychlé šípy tak rádi vydávají za dobrodružstvím... Příběh Ježka v kleci, legendárního hlavolamu, je příběhem kolektivním, který si prožil nejspíš každý český kluk v dětství. Trochu mi vadil výběr později televizně zprofanovaných známých tváří (proč musel znesvářené vůdce vontovských klanů hrát právě téměř dospělý Krampol se Štěpánkem, to nechápu, o Jaroslavu Satoranském coby Vojtěchu Vontovi nemluvě...mezi těmi zástupy komparzu v dětském věku se vyjímali dosti nepatřičně...) a dost krátká stopáž jednotlivých dílů (25 minut skutečně ulétne jak voda)... Jinak je Záhada hlavolamu důstojnou adaptací Foglarových krásných knížek... (21.12.2007)