Melrose Place

Dávám odpad, ačkoli jsem neviděl ani jediný díl, ani jedinou minutu z děje. K tomuto hodnocení zcela stačí úvodní věta "Je právě tolik kolik je, protože vaše oblíbená televizní stanice Nova dává další epizodu...", která mě v raném mládí dokázala spolehlivě vyhnat od počítače v obýváku, ačkoli se tam nacházel jediný kompjůtr v celém bytě a měl jsem zrovna rozehrané silně návykové hry, jakou byla civilizace 1 nebo dokonce warcraft dvojka. Ovšem v mládí je člověk velice citlivý, a mně prostě ta nebetyčná idiocie tohoto prohlášení vytáčela minimálně do sedmého nebe, kde na člověka navzdory ustálenému úsloví žádná rozkoš nečeká, to můžu potvrdit. Jen si to rozeberme: "Je právě tolik kolik je" - už jen tahle věta je na nobelovu cenu za blbost... zcela se zde potvrzuje staré známé přísloví mlčeti zlato, mluviti exkrement. Pravda, jak člověk stárne, vyměkne, a podobné výroky se mu začnou líbit, viz například Čtvrtníčkova verze a zejména Dostálova odpověď. Ale zpět k seriálu, holt Nova je fakt maximalistická a nejlepší, protože jí jen tahle věta nestačí a přilepí k tomu ještě druhou neméně úžasnou "protože vaše oblíbená.." Což mimochodem znamená, že kdyby Nova nedávala právě teď tenhle seriál, nebylo by tolik kolik je. Zlatá Nova, zachránila naší civilizaci! Dokážete si to někdo představit, jaký by nastal chaos? Bylo by úplně jinak hodin než ve skutečnosti je, MHD, vlaky a autobusy by si jezdily jak by chtěly, zatímco dnes dodržují přesně jízdní řád, výplata by chodila na účet třeba jednou za půl roku místo jednou za dva měsíce, člověk by chodil spát večer a ráno vstával... (16.08.2015)

Jako malej jsem to sledoval s našima v odpoledních nedělních hodinách až jsem přešel do fáze, že jsem na tomhle seriálu začal ujíždět víc jak máma... :-D tenhle seriál je opravdu americký - v jednom díle se toho odehraje tolik, co by snad běžnému člověku ani ne za celý týden, ale mně tyhle intriky, spletě, vztahy,... prostě bavily a to je to hlavní. Nejlepší jsou ty dramatické konce, které vás prostě přinutí se dívat příště znovu... O:-) (22.12.2007)

Celkem obycejny serial, ktery zachycuje zivoty prumernych americanu kolem 25 let v jednom domovnim komplexu. Zobrazuje jejich vztahy, praci, uspechy i krize. Pro normalniho americana do 30let mozna zajimave, ale jinou vekovou kategorii nebo treba takoveho Cecha uz serial bavi jen chvili a nema silu udrzet si jej na delsi dobu. A ani to nemrzi... (30.07.2008)

Ačkoli seriál vypráví o životních osudech skupiny lidí, žijící na dobré životní úrovni, nedokáže děj ve svých epizodách ani trochu přiblížit reálnému životu. Příběhy, které se přede mnou odehrávaly jen těžko obstojí v konfrontací s vlastními životními prožitky, které vlastním. A tak mě uniká smysl tohoto produktu. Vypráví tvůrci o běžném životě? Nebo vnáší do povídání nějakou tu televizní fantazii? Kde je tedy? Ani jedno ani druhé. Tento styl vyprávění prostě dokázal vydělat nějaký ten peníz a tak proč ne. Mě osobně série nedokázala natolik zaujmnout abych viděl více než jen pár epizod. Řekněme tak deset, možná jedenáct. Tudíž jedna hvězda právě za těch deset viděných dílů. (01.07.2008)

Tak jsem neodolala a znovu jsem shlédla pár dílů tohoto amerického seriálového hnoje, jenž pojednává o jednom idylickém promiskuitním domečku v L.A. v uličce zovené Melrose Place. No a nebyla jsem zklamána, rozumějte, nic mě nepřekvapilo, protože vzpomínky na mé teenagerské roky, kdy jsem to děsně baštila a neustále vedla ve školních lavicích "duchaplné" diskuze o tom, co je lepší zda MP nebo BH, tak ty vzpomínky už jsou dávno vyhodnocené jako dočasné hormonální pomatení smyslů i mysli. Ale přece jen jsem vždycky měla větší slabost pro aktivní středostavovské třicátníky než pro telecí středoškoláky, připadala jsem si nejspíš o něco starší a moudřejší (uhááá). Dnes už vím, proč je MP tak špatný a hrozný seriálový výpotek. 1. Má nesympatické hlavní hrdiny, které čas od času znenadání -jako blesk z čistého nebe- popadne záchvat špatnosti, načež časem -a opět znenadání- přichází záchvat dobrosti. Což má nejspíš evokovat vývoj jejich osobností. 2. Má toliko nevydařené, stokrát okopírované a předvídatelné zápletky, které společně s klišoidními dialogy tvoří nejstupidnější, zároveň však nejvtipnější, momenty. 3. Mezi hlavními -střídajícími se- hrdiny nefunguje téměř žádná chemie, o lásce se víc krdá a kydá, než aby se prožívala a ukazovala (fakt, MP je umírněný na to, jak tam každý s každým leze do postele). Vztah obvykle začíná kamarádšoftem, pokračuje přes postel až k nenávisti a pomluvám. Někdy se to cyklicky opakuje. A to je to nejnudnější část. 30% a z nostalgie zaokrouhluju hvězdičkově nahoru. (11.01.2003)