Letec

Pro mě výjimka mezi všemi těmi životopisnými dramaty "based on a true story" především proto, že je o opravdu zajímavém člověku. Přiznávám, že jako fanda letectví jsem o Hughesovi věděl maximálně konstruktérské úlomky z jeho života, samozřejmě především zkonstruování Herculesu. Co se čistě filmové stránky týče, jde o naprosto vyprecizovaný film s dokonalým obrazem, zvukem a vizuálně i dramaticky propracovanými scénami, např. natáčení Hell's Angels. BTW jde o film, od kterého jsem začal uznávat Leonarda jako dobrého herce, Cate Blanchett za dobrou herečku a vlastně jde o první viděný film od Scorseseho. I když se mi Skrytá identita líbila, jestli měl dostat Oscara, spíš za tohle. (04.10.2005)

(1001) Ó můj bože, jestli se za takovéhle přízvuky udělují Oscary a Zlaté glóby, tak si naše civilizace opravdu zaslouží zaniknout. Jen co si u mě Scorsese trochu napravil reputaci, tak to jde zase všechno do kytek. Předně ho podezřívám z toho, že tenhle film není nic jiného než proklatě drahý a naleštěný bulvár, žádný ponor do šílenství a obsese se nekoná. Za druhé mi chybí absence dramatického oblouku: film vyloženě vypadá, jako že si zcela libovolně a nepodloženě vybírá jednotlivé epizodky Hughesova života a na první dobrou je ukazuje tak, jak to co nejširší okruh diváctva od dobového spektáklu očekává, žádná invence nebo interpretace, nedejbože názor, se nedostavuje. Když si taky člověk o Hughesovi něco přečte, tak zjistí, že byl třeba obviněný z toho, že ve svém autě srazil a zabil člověka, a zbaven obvinění byl až poté, co očitý svědek zázračně změnil výpověď. Taky byl dvakrát ženatý (s ne tak supr kůl filmovými herečkami, takové vztahy asi nejsou pro plátno dost dobré) a vyváděl i různé jiné skopičinky. Mně třeba přijde zajímavé, že když vešli zaměstnanci do hotelového apartmá, kde devět let bydlel, zjistili, že měl po celou tu dobu zatažené všechny závěsy a ty mu tam dokonce začaly hnít. To by mě bavilo sledovat mnohem víc, než jak zakazuje svojí patnáctce jíst zmrzlinu. No a za třetí, k vlastnímu překvapení zjišťuji, že vážně docela hodně nemám ráda Lea. Rozhodně ne, když se snaží hrát charismatické nekompromisní zmrdy. Hughes taky prý měřil 193 centimetrů, proč jsme nedostali nějakého pořádného čahouna? (18.01.2015)

Je to už mé druhé setkání s tímto Scorseseho snímkem, kdy jsem poprvé pro délku a nezáživnost nedokázal vytrvat až do konce a chybělo mi asi 40 minut k tomu, abych s Letcem zúčtoval. Prakticky dokonale jsem ho dokázal v rekordně krátké době vytěsnit z paměti a už to svědčí o tom, že tentokrát jsme si s Martinem nepadli do oka. Popravdě, je to v posledních dvou dekádách asi největší míjení s tímhle slavným americkým filmařem. Zatímco jeho poslední kousky mě dokázaly nadchnout, Letec vybudil spíš nudu a nezájem. Je to přitom bezpochyby velkofilm se vším, co k tomu patří, tedy s množstvím hvězdných tváří, vysokým rozpočtem, ambicemi sršícím scénářem, charismatickým hrdinou, ale něco tam nefunguje a není to jen tím, že by mě neoslovilo téma. Scorsese svého hrdinu popisuje hodně odlišně od reality, která by se mohla blížit tomu, jakým způsobem Costa Gavras účtuje s kapitalismem ve svém Kapitálu. Skutečný Howard Hughes byl totiž takový parchant, že i Belfort coby hlavní hrdina Vlka z Wall Street by mohl být považován za prima kámoše z nedělní školy a tajemníka Matky Terezy. Už např. Američan Leacock si povšiml typické vlastnosti Američanů - obdivovat úspěšné lidi bez ohledu na to, jakým způsobem k majetku přišli a jak s ním zacházeli, a tropil si z toho ve svých Literárních poklescích legraci. Ve Spojených státech je Howard Hughes považován za legendu, i když jeho reálné vystupování, činy a dopady byly hodně hodně problematické. Ve filmu je jedna scéna, kde se Howard nachází spolu s Katharine Hepburnovou na návštěvě u její famílie, která představuje takovou tu typickou do sebe zahleděnou snobskou liberální společnost, co se topí v blahobytu a přitom žvaní o socialismu. Na větu paní domu, že v jejich domě se o penězích nikdy nemluví, odpovídá Howard: "To proto, že jich máte dostatek." Po hříchu byl Howard Hughes tím posledním, kdo by mohl vynášet nějaké odsudky. Penízky zdědil a pak si spíš užíval a žil typickým životem playboye a celebrity. K zaměstnancům se choval bezohledně, manipuloval, vydíral a loboval tím nejhorším myslitelným způsobem, který neznamenal nic jiného než masovou korupci. Ona i ta jeho nemoc je hodně diskutabilní, ve 40. letech určitě netrpěl žádnou duševní chorobou a typické je, že až do konce života dokázal bez problémů řídit svoje firmy tak šikovně, že v životě nezaplatil ani cent na daních a přitom byl jedním z pěti nejbohatších lidí této planety. Tři hvězdičky tentokrát zachraňuje několik špičkových scén typu pádu havarovaného letadla a jeho efektní průlet obytnou čtvrtí, kde se Scorsese představuje v té nejlepší možné formě. Ale i tak musím opakovat, je to s oběma očima zamhouřenýma... Celkový dojem: 50 %. (14.04.2014)

4,5* (21.01.2012)

Toto dílo je v mnoha ohledech precizním filmem, a to ať už jde o technické kategorie nebo herecké výkony. Ale na druhou stranu má přestřelenou stopáž, která chvílemi navozuje pocit lehké nudy a také pro mě místy krapet nedůvěryhodný příběh (o osobě HH nevím sice nic, ale ty přechody ze zapáleného, ambiciózního a tvrdohlavého člověka na ustrašenou, úzkostlivou a paranoidní trosku se mi zdály přece jenom přehnané, přestože to DiCaprio zvládal s přehledem, a fakt, že hlavnímu hrdinovi procházelo vlastně vše co provedl, se mi také moc nepozdával). Letec je kvalitní životopisné drama, to rozhodně, ale 5* filmovým zážitkem pro mě není. (25.12.2010)

Když snít svůj americký sen, tak jedině v oblacích.. Řemeslně letmý dotek filmařského nebe na křídlech okázalé výpravy, obsahově však jen uměle působící nuda - co naplat, že by se životní příběh Howarda Robarda Hughese těžko vměstnal i do desetkrát delší stopáže. A božský babyface Leo? Výstředního muže spousta profesí jsem mu začal věřit, až si nalepil jizvu zakrývající knír a když se tak člověk zpětně zamyslí nad jeho posledními deseti filmy o hodnocení v červené barvě, režisérských kapacitách a délce zásadně nad dvě hodiny, uvědomí si, že jeho výrazové prostředky se hodně opakují a ten "mám rudé oči a léky na sennou rýmu jsem si zapomněl doma" by měl už rovnou vyřadit z repertoáru. Mimochodem, vsadím se, že kdyby při rekordním letu kolem světa pouštěli Aviatora v nepřetržité smyčce místním pětihvězdičkářům, všichni už vystoupí v Paříži během prvního mezipřistání.. (04.06.2012)

Rozmýšlím se, jestli 4 nebo 5*. No, než se rozhodnu tak vyložím karty na stůl. Martin Scorsese se tentokrát chopil tématu, které je pro americkou veřejnost zajímavé více než dost. Howard Hughes, nadšený filmový tvůrce, výrobce letadel, letec, business man, který byl ikonou své doby. Pro českého diváka možná zajímavý méně, ale to není důvod si tento film neužít. Scénář snímku adaptuje pouze část života. Začíná se při natáčení Pekelných andělů, kdy se HH podařilo vniknout do Hollywoodu, přes jeho pletky s Katherine Hepburn, kdy byl na vrcholu, přes pá do hlubin, v době kdy se projevila v plné síle jeho psychická choroba až po jeho lehké postavení se na nohy. To v čem MS vyniká je vizuální stránka. Přes kamerové okružní jízdy, přes nálety kolem letadel až po dobovou stylizaci působí každý záběr famózně a naprosto dokonale. Podstatné pro film takového formátu je zapotřebí solidního hereckého obsazení. Marty je starej mazák a vsadil na Lea DiCapria, který ho rozhodně nezklamal. Spolu s Cate Blanchett, Alanem Aldou či Alecem Baldwinem tvoří historii s takovou samozřejmostí a úchvatností, že je těžké se odtrhnout, a to i přes dlouhatánskou stopáž. Takových 20 minut dolů by neškodilo. (30.07.2006)

Velice dobře zpracované s velmi vhodným tempem vyprávěním a skvělou výpravou, bohužel druhá polovina ztrácí silně dech. (24.03.2005)

Teda... Howard Hughes byla bezesporu jedna z nejvýraznějších osobností aviatiky vůbec, kde bychom dnes bez něj byli ? A stejně významný byl i v oblasti filmové tvorby. Tento film osobně chápu jako poctu tomuto géniovi, kterého (ostatně tak, jako většinu géniů) jeho současníci ne vždy dokázali plně pochopit. Psychologické prokreslení je brilantní, chvilku na plátně vidíte snílka a vizionáře, v zápětí nemocného cvoka a hned nato playboye, za kterým se otočí každá sukně a kterou on také nenechá na pokoji. Tohohle Howarda jsem se nezřídka bála, jindy mě fascinoval a často jsem nemohla pochopit, jak může pod tím vším tlakem a publicitou žít. Možná to bylo také jednou z příčin jeho pozdějšího pádu společně s obsedantně-kompulzivní chorobou, kterou trpěl. Ještě jednu poznámku na závěr : jestli ještě stále na světě existuje pochybovač o hereckém nadání Leonarda DiCapria, měl by vidět Letce a žasnout. Tady se opět zahraniční novináři se Zlatým Glóbem trefili do černého. Pozadu nezůstává ani režie či hudba Howarda Shorea, mimochodem už se těším na Soundtrack. (10.02.2005)

"Zapomenutelný film s nezapomentulnými scénami".. tak nějak zněl výsledný ortel recenze v časopise Premiere, kterou jsem četl předtím než jsem tenhle snímek viděl. Je to pravda, ale těch scén tam zas tak moc není, abych z tohoto snímku byl nějak zvlášť zpovykanej (nepočítaje některé herecké výkony)... Pro mě je to bohužel zapomenutelný film s jakž takž mlhavými vzpomínkami na některé scény... Nic víc nic míň... Snad jen, že jsem rád, že si Oskara nakonec odnesl Clint.... jeho film byl prostě lepší... (10.05.2005)

Cesty k životnímu úspěchu mohou být různé. V našem povědomí zdomácněly životní příběhy osobností bližší i vzdálenější minulosti, ale jaksi opomíjena je nepozlátkově podávaná americká oblast. Novodobá americká Atlantis - jak ji kdysi pokřtil Anatole France - je v našem prostředí pověstná rázností a dravou důrazností svých protagonistů. LETEC přibližuje zvláště významné životní okamžiky jednoho z nich. Silná, současně mimořádně rozporuplná osobnost Howarda Hughese (1905-1976) je en passant poněkud atypickým ztělesněním amerického snu, který v tomto případě začíná ne v příslovečných chudých poměrech, ale naopak z více než solidních zazobaných milionářských východisek. Na dramatičnosti to Hughesovu životu rouhodně neubírá; dá se říci, že spíše opak je pravdou. Pozoruhodná syntéza stříbrného plátna, konstruktérského prkna, pilotní kabiny, podnikatelské odpovědnosti a ojedinělé hypochondrie velmi často na pokraji psychického normálu však současně nikdy nebyla planým žvatláním, ale především skutečnou tvůrčí prací s prokazatelnými výsledky. Soukromý život v této idealistické sebestřednosti nemohl nestonat. Letadlo HERCULES, jedno z Hughesových nejdospělejších dětí, bylo ve výzbroji americké armády - pokud se dobře pamatuji na dobové zprávy - ještě v osmdesátých letech minulého století. Okouzlit ženu tak náročnou a v pravém slova smyslu emancipovanou, jakou byla geniální herečka Katherine Hepburnová, nebylo snadné. Je jasné, že vedle Spencera Tracyho byl její další životní láskou. Velký život si vyžádal i nevšední filmové zpracování. LETEC režiséra Martina Scorseeho je i není typickým hollywoodským velkovýtvorem. Hvězdná výprava a nesporné okouzlení velkým příběhem jsou víc než vyváženy zvolenou formou filmu-ságy, pro niž je důležitější téma než timing za každou cenu. Hughes je tu bez zbytečného moralizování zobrazen ve všech rozporuplnostech svého americky totálního lidství. Výborný výkon Leonarda Dicapria je však podle mého názoru přebit ještě skvostnější a propracovanější kreací Hughesovy osudové ženy v strhujícím podání Cate Blanchettové, která i tady potvrdila, že na tehdejším prahu svého zralého ženství vyzrála ve světovou herečku mimořádných kvalit. Stranou by neměl zůstat ani senátor Brewster v neméně strhujícím podání kultivovaného herectví u nás ne zcela doceňovaného Alana Aldy. Opěvovat kameru i výpravu by po tom, co jsem již o filmu napsal, bylo nošením dříví do lesa. LETEC je hlubokým, zasvěceným pohledem do nitra amerického snu. Pohledem věcným, nic nezamlčujícím, současně však pohledem uctivým a láskyplným. A pro nás nadmíru zajímavým. (18.05.2009)

|| Scenár: John Logan | Hudba: Howard Shore | Produkcia: Michael Mann, Sandy Climan, Graham King, Charles Evans, Jr. | Distribúcia: Warner Bros. | Štúdio: Forward Pass, Appian Way, Intermedia, Initial Entertainment Group, Miramax Films, Cappa Productions | Rozpočet: 110 miliónov $ | Tržby: 213,741,459 $ || Monštrózny epos Scorseseho, tak isto, ako projekty zfilmované v ňom. DiCaprio už v skutočnosti pre mňa nemá čo dokazovať, na mojom zozname je hercom s najväčším počtom top hereckých výkonov v pomeru počet filmov / výkony a tak vôbec. Ten film má jedinú chybu k dokonalosti, a to je Scorseseho tipická trojhodinová metráž, ktorá je v niektorých pasážach už na úkor plnohodnotného zážitku. Pre mňa najlepšie sekvencie sú natáčanie anielov zo začiatku a časti zo súdnych jednaní - pre Vás to ale môže byť niektorá z ďalších desiatok :) 80% | Blu-Ray, THX, HU DTS | (24.06.2011)

Keď má film takmer tri hodiny, určite od neho nikto neočakáva, že bude zaujímavý a nabitý od začiatku do konca, no toto bolo na mňa až príliš rozťahané. Všetko by sa to dalo kľudne vyžmýkať do dvoch skvelých hodín. Načo však nemôžem narážať je skvelá kamera, brilantne vychytané scény a scenérie, a na mňa prekvapujúco dobrý DiCaprio, ktorého si začínam obľubovať. Bežnému konzumentovi však táto biograficko-dokumentárna dráma asi veľa nedá. Ja osobne som očakával viac. 55%. (08.03.2006)

Bylo to lepší než jsem čekal. Všichni hrají skvěle, i ty nejmenší role jsou hvězdně obsazeny. Trochu prostříhat by sice neškodilo, ale i tak je to mnohem lepší než Gangy New Yorku. (24.03.2005)

Co Scorseseho sakra v posledních letech tak změnilo? Ano, Letec je vizuálně úchvatné dílo, na které se zatraceně dobře kouká, ale kam sakra zmizela ta komorní poetika jeho scén? Kdysi dávno, když Bobby De Niro ještě neoslavil ani třicáté narozeniny, Scorsese natočil Špinavé ulice. Použil několik zaprášených newyorských lokací, postavil na ně pár herců a zrežíroval scény, které se vám zapíší svou atmosférou do paměti. Dnes má milionové rozpočty, točí scény s desítkami komparzistů, ale kde je sakra ta bezchybná atmosféra? Kde je barová rvačka za zvuků nějaké známé písně, proč proměna Howarda Hughese trvá tak krátce? Osobně mám tuto osobnost americké historie spojenou s jedním z nejzáhadnějších politických manipulátorů šedesátých a sedmsesátých let, který rok nebyl spatřen a posílal peníze na konta významných lidí. A tak trochu bych čekala, že Scorsese jeho příběh dokáže podat více zajímavě a osobitě, zvlášť když DiCaprio zvárnil svou roli nesmírně suverénně. (06.07.2008)

Na Scorseseho relativně konvenční biják, a každopádně jeden z méně osobních, ale pořád královský nadprůměr. Dlouho jsem bojoval s určitou dějovou i formální netečností téhle epiky, ale byl to (překvapivě) hlavně DiCaprio, kdo ji udržel pohromadě. Jakkoli mi v roli po fyzické stránce moc neseděl (furt je to takový úzkoramenný kluk). (05.01.2005)

Na LETCE jsem kdysi nechtěl dívat kvůli DiCapriovi a teď jsem se po něm hlavně kvůli němu (a Martymu samozřejmě) sháněl. Divné jak se priority v průběhu let mění. Scorsese mě vtáhnul do světa, který obdivuju... film, letadla, prachy a mistrně za sebe skládá nejzajímavější střípky s Hughesova života. Caprio ho zahrál parádně (to byl Pennův výkon tenkrát opravdu o tolik lepší než tohleto strhující sólíčko?) a Cate si zaslouženě odnesla cenu akademie. Inspirující snímek. (25.02.2011)

Kdesi jsem napsal, že Ridley Scott je režisér, s jehož režisérským pojetím se z neznámých příčin vzácně míjím snad v každém jeho filmu. S Martinem Scorsesem si zase moc nerozumíme co se týče výběru témat a "pohledu na věc". Skutečně nejsem divák, který musí za každou cenu mít ve filmu nějaký silný příběh, ale vnímat zrovna Scorseseho filmy čistě skrze obraz prostě neumím a čistě skrze režii také ne. V případě "Letce" to platí dvojnásob, navíc mi dojem z filmu neustále kazily nějaké drobnosti jako slabé triky, lacině použitý Bach nebo otřesně nalíčený Di Caprio. Proto tohle celkem osobní hodnocení. (13.02.2006)

Velký film, který jsem plně akceptovala. První třetina je navíc poctou 2 pásovému Technicoloru. Třešničkou na dortu je pikantní obsazení Gwen Stefani jako Jean Harlow :) (03.02.2009)

Letec není nejlepší film Martina Scorseseho a dle mého názoru se k nejlepším ani neřadí. Je to krásně natočený film, ale to je tak asi všechno. Je tam spoustu nezapomenutelných scén, záběrů, dialogů, ale výsledný produkt nepůsobí zas až tak silně a nějaký hlubší emocionální zážitek se nekoná. I technicky je kupodivu snímek dosti nevyrovnaný a občas působí jako šaráda a až přehnaně kostýmní drama, občas cítím dokonce divadelní feeling. Zajímavé retro, ale určitě ne ambice na Oscara. (11.02.2005)