Režie:
Wolfgang PetersenScénář:
Wolfgang PetersenKamera:
Jost VacanoHudba:
Klaus DoldingerHrají:
Jürgen Prochnow, Herbert Grönemeyer, Klaus Wennemann, Hubertus Bengsch, Martin Semmelrogge, Bernd Tauber, Erwin Leder, Martin May, Heinz Hoenig (více)Obsahy(1)
Slavný válečný film Wolfganga Petersena z roku 1981 vypráví o mladých mužích, často ještě chlapcích, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Do boje je často vedla chlapecká touha po dobrodružství. Skutečná realita je ale zaskočila. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (607)
Hodnocení Director´s Cut (216 min) verze: Brilatní v ohledu autentického a nepříjemně realistického pohledu na "život v ponorce". Díky tomu, že kamera v podstatě celý snímek neopustí klaustrofobicky úděsný prostor podmořského plavidla, servíruje divákům altruistické pocity každou minutu. S posádkou smrtícími torpédy vybavené ponorky ráno divák vstává, dopoledne dělá průzkum, v poledne obědvá, pak sepisuje hlášení, a nakonec s vynervovanými mladíky opět usíná do dalšího nejistého dne. A co může být pesimističtější než čekání na zatopení v uzavřeném prostoru s lidmi, kterým věříte? Na špatné věci tu nikdo raději nemyslí a je důležité, brát všechno jako práci. Petersenovi se maximálně povedlo zprostředkovat děsivé akční scény do té míry, že jsem byl celou stopáž napnutý jako struna a upřímně se obával toho, s čím vyrukuje smrtelně nebezpečný oceán příště. A to jsou hlavní hrdinové nacisti! Takhle jsem se naposledy bál o rodinku Toma Cruise ve Válce světů... Nezdálo se mi to zdaleka tak dlouhé, jako mohou odradit minuty v profilu. A ten konec! ()
Musím mluvit potichu. Jinak mi to totiž nedá, po 216ti minutách pod vodou ve stísněném prostoru, kde každý se spoléhá na toho po jeho boku je to pomalu samozřejmostí. Epos, o skupince lidí, kterou spojila jedna ponorka, byli jako rodina a brali válku jako nucené zlo, bohužel. Neřešili zdali je dobré pro válku to či ono. Byli rádi, že žijí, že vůbec přežili každý den v tom horoucím pekle, v hlubině, kde každou chvíli čekáte, že pod náporem tlaku vylítne jeden šroub, druhý šroub...Jejich psychika se zde vzepřela a dokázala prakticky nemožné a nejen to, dokázala si získat řadu srdcí nejednoho diváka. Válečný film, který takřka není o válce takové jako si člověk dokáže představit, je to o lidech, kteří pocítili lidskost vůči ostatním, kteří spolu prožili nezapomenutelné zážitky a snažili se dostat z toho pekla, z té smrsklé skořápky, která určí zdali budou žít nebo utonou na dně oceánu. --- Jaké to je, být stále pod vodou, když plujete a nepřítel je někde nad Vámi? - Je tma. - Tma? - Ano, a velmi ticho. ()
Já se na tenhle film podíval jen kvůli stejnojmenný písničce od U96 a on se z toho vyklubal zřejmě nejlepší ponorkovej film, co jsem viděl. Skoro mam nutkání dát maximální hodnocení, ale 5 hvězdiček nedávám, protože jsem se u toho přecejenom chvílema nudil. Jinak když tady vidim SE: 293 min, Director's cut: 216 min, tak to si fakt nedokážu představit. Podle mě 2,5 hod bylo až, až... ad Ivoshek: Já to do toho dotazníku původně chtěl napsat taky, ale nakonec jsem tam napsal, že bych chtěl sloužit u popravčí čety. Mimochodem dostal jsem modrou :-) ()
Šance na přežití v německé skřípající konzervě zvané U-Boot jste měli za normálních okolností 3 ku 1. Pokud vám však velí šedý vlk Prochnow, prokličkujete bledí, zarostlí a vysílení mezi všemi wasserbombami a to studené moře vás nikdy nedostane. Moře ne.. Jeden z těch mála filmů, který ukáže válku s puncem opravdovosti a vy zjistíte, že hledat v ní nějakou spravedlnost je jako trefit torpédem na vzdálenost jedné námořní míle leklou tresku. Petersenova Ponorka je ryze mužský film a pokud se s vámi na 3,5 hodinový director´s cut vydrží dívat i vaše drahá polovička, tak vás buď opravdu miluje a nebo tajně touží po službě na americké atomové ponorce třídy Ohio.. ()
Mám za sebou další snímek z kategorie těch, které je nutné zhlédnout z povinnosti, představují totiž žánrový fundament, od kterého se odvíjí orientace v dané oblasti kinematografie. Rozumím tomu, o co se Petersen pokoušel, i tomu, co na snímku oceňuje většina diváků. Život námořníků na ponorce rámují služební povinnosti, stres, stereotyp, strach a klaustrofobie. Jestliže se ale v řadě komentářů dočítám, že dlouhá stopáž vůbec není na překážku, na základě osobní zkušenosti to potvrdit nemohu. Ať se ta podívaná tvářila, jak chce velkolepě, pro mě byla únavná a byl bych za pokrytce, kdybych se přidal ke sboru pějícímu oslavné ódy. K postavám posádky jsem si nenašel cestu, žádný charakter mě doopravdy nezaujal a nepřijal jsem ho za svůj. A do třetice, jeden se musí divit, kolik odpůrců nacismu se v Německu v období války našlo a jak si na válečném plavidle bezstarostně pouštěli pusu na špacír. Tři hvězdičky jsou formálním uznáním řemeslných kvalit Petersenova velkofilmu, ale srdcovou záležitostí se pro mě Ponorka nestala a ani se k ní v budoucnu nebudu vracet. Celkový dojem: 55 %. ()
Galerie (103)
Photo © Bavaria Film International
Zajímavosti (49)
- Ve snímku zazní dvakrát vojenský pochod „It's a Long Way to Tipperary“ z roku 1912. Autory této tradiční britské skladby jsou Jack Judge a Harry Williams. (majky19)
- Podle ponorky byl pojmenován německý hudební projekt U96. (Fenk)
- Vnútrajšok lode je dokonalou kópiou zachovalej ponorky “Posledný pán siedmych morí“ z tohto obdobia, ktorá sa nachádza v Chicagu. Tvorcovia filmu odišli do Chicaga, kde skopírovali každý detail a vytvorili tak dokonalú kópiu. (pravo)
Reklama