A Star Is Falling Upwards
Režie:
Ladislav RychmanKamera:
Jan KališHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Karel Gott, Jitka Molavcová, Josef Somr, Jiří Sovák, Vladimír Ráž, Zuzana Kocúriková, Hana Prymusová-Lelitová, Ludmila Píchová, Jana Šulcová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh na motivy hry Josefa Kajetána Tyla "Strakonický dudák". Malíři pokojů ze Strakonic, Švandovi, sudičky předpověděly závratnou kariéru hvězdy pop music. Předpověď se skutečně vyplní a Švanda se stane velmi úspěšným. Brzy ale zjistí, že sláva není v životě to nejdůležitější a to co hledá a po čem touží. Je načase vrátit se z velkoměsta zpátky domů... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (105)
Šílená zhovadilost !!! ()
Vy jste to vydrželi???? Tak to nechápu, vždy mi stačí deset minut a připadám si jak po vymytí mozku!!! ()
Filmový muzikál či písničkový film s Karlem Gottem, v jeho první hlavní roli, se uvádí jako jakási parafráze na klasické dílo Josefa Kajetána Tyla 'Strakonický dudák'. Svým způsobem se však nejedná o nic jiného, než zasazení příběhu s určitou úpravou do doby svého vzniku, tedy do sedmdesátých let dvacátého století. S úctou ke klasickému dílu byl plně natáčen přímo ve Strakonicích a jeho okolí. Ale samozřejmě, že diváci poznají i Prahu a Karlovy Vary. Bylo to ale všechno houby platné. V době uvedení do kin snímek diváci nepřijali. Karel Gott byl ve své roli nevěrohodný, což se u neherce v podstatě dalo čekat, a dílo J. K. Tyla bylo upraveno tak razantně, že z něho v podstatě nic nezbylo. Snímek, mimochodem natočený na cinemascope, se stal značně nezáživným. Bez patřičné energie a hlavně zábavného charakteru. Písniček nazpívané Karlem Gottem je tu sice více než dost, ale už videoklipy na jeho písně vypadají daleko lépe. Vliv trendu normalizace je na snímku zkrátka hodně znát, což snímek vcelku pohřbilo. A to si na tom dal, podle strakonických pamětníků, kteří se natáčení účastnili jako komparz, režisér Ladislav Rychman setsakramentsky záležet. Inu, doba snímku nepřála, ale čas dokáže udělat své. Ani dnes sice snímek nevypadá nijak povzbudivě, ale s úctou ke Karlu Gottovi a jeho písničkám se hlavně jeho fanoušci s tichou vzpomínkou na to jistě rádi podívají. ()
Gott ! ()
Když přihmouřím obě oči tak je to jedna hvězdička s odřenýma ušima za úvodní celkem dobrou píseň. Pak už je to jde skopce. Po šesti letech jsem to viděl znovu. Musím dost korigovat svůj původní názor. Myslel jsem si, že to je opravdu hrozný film, ale po letech se mi to kupodivu líbilo. Už úvodní scéna je dokonalá. Lépe nasnímaná jízda sanitky za podvečerní bouřky prostě neexistuje. Následuje krásná úvodní píseň. Ale i pak se na to dá koukat. Gottovi kupodivu jde i hraní, ve filmu vystupuje spousta krásných modelek a vynikajících českých herců (nejlepší Sovák). Tentokrát jsem celkem překousl i Molavcovou, která naštěstí nemá příliš velký prostor. Stopáž je dost přepálená. Pomohlo by zvláště prostříhání psychedelického pekla kapitalistického Alfatonu. Byl jsem maximálně překvapen, jak jsem po letech změnil na tento film názor. ()
Ať si mne většina národa proklíná, já Karla Gotta nemusím. Tento člověk neměl k ničemu ve svém životě žádný postoj, nevyslovil se k žádnému problému, nic ho nenadchlo. Veškerá jeho produkce byla vždy úzkostlivě střežena, aby nezčeřila jedinou vlnku na vodě společenského života. Od jakéhokoliv umělce očekávám jeho projev jako jeho postoj, kterým hodnotí vše kolem sebe a dává nám to najevo jinak, než jsme zvyklí, to je umění. Karel Gott není umělec, je to člověk, který prodává produkt. Jestli zpívat umí nebo ne, je věc jiná. Oslovení "mistře" se mi, vzhledem k uvedenému, zdá v nejlepším případě neadresné. Nic proti němu osobně jinak nemám, jen to, že je to český Rosamund Pilcher. ()
Dát tomuto filmu tři hvězdy se zde asi považuje za sebevraždu, ale to je mi jedno. Já si za nimi s klidným svědomím stojím. V té době to nebylo - v porovnání s jinými veledíly - tak děsivé a tak to také beru dneska. ()
Hodnocení "Odpad!" vážně není fér. Pokud pomineme ten neuvěřitelně šílený závěr ve stylu básně "Opustíš-li mě...", který dnes působí jako nepochopitelná parodie a megakýč, není film takový průšvih, jak by si člověk podle hysterického hodnocení tady mohl myslet; vždyť se na něm podílely samé špičky svých oborů - Štaidlovi, Rychman, Greifová, víceméně všichni herci se Somrem v první řadě... a ta aktualizace Tyla je docela vkusná a funguje. Hudba lehce nadprůměrná, nadčasové kostýmy, zajímavé lokace a studiové stavby, Gott si jako skoroherec také ostudu neudělal, pěvecky byl tehdy navíc na vrcholu. Opakuji ale, že ideologické pozadí filmu tady nehodnotím, to je jiná kapitola. ()
Odpad, ale podnětný. Nebýt to tak zdlouhavé, dal bych i tři hvězdy. Na filmu se mi líbilo pěkné vizuální pojetí; měli jasnou představu a povedla se jim. Ani na vteřinu nezkoušejí dělat něco jiného než 100% kýč, ale je to kýč v prostředí, kde většinou není nic hezkého. Scény s pí Molavcovou by se mohly rovnou použít třeba v Krvavém románu. Též bych se zmínil o tanečních číslech: dvě moderní se celkem vydařila, čajová party má i snesitelnou hudbu; bohužel seladonský konzervativní styl p. Gotta nedal prostor, aby lepších čísel bylo víc. Jak podotýkají předřečníci, film zachytil pro budoucno obraz p. Gotta. Jeho neherectví mi připadalo celkem zvládnuté. Neměl jsem problém ho pozorovat; byl opravdu fotogenický. Jeho extrémně nevysoká postava s velikým obličejem se silným mejkapem má něco do sebe i po letech. Největší peckou ale pro mě byl závěr, kde je umělecky ztvárněna episoda emigrace p. Gotta do záp. Německa a jeho následný návrat. Když v Rozvadově přeskakuje opuštěnou pohraniční závoru směrem do Československé socialistické republiky, tak nastává posledních pár minut, které jsou už nezahaleným cynickým výsměchem. Poslední poznámka: scény z přízračného života německé honorace mi hodně evokovaly (můj oblíbený) Krakatit. ()
Na příběhu Švandy svedeného proradným Vocílkou k blyštivé kariéře v zahraničí, která se nakonec nekoná a Švanda se pokorně vrací domů, je podáno normalizační schéma a poslání. Jako by to předznamenalo nezapomenutelnou Gottovu roli při přednesu Anticharty tři roky poté...Ovšem písně a choreografie jsou perfektní a zaslouží ocenění. (Tedy 50%). ()
Film je bohužel strašně dlouhý, Karel v něm působí jako pěst na oko a písničky jsou vrcholem kýče, titulní Kufr iluzí snad měl kdysi úspěch, dnes je naštěstí zapomenutý. Co stojí za zmínku, je Vladimír Ráž a s ním i finálová scéna, za tu jedna hvězda. ()
Těžko hodnotit...jde v podstatě o absurdní slátaninu, inspirovanou velmi volně Strakonickým dudákem...člověk by se tomu dnes mohl smát, ale vzhledem k poplatnosti době z toho jde spíš mráz po zádech. Gott v hlavní roli působí jako absolutní dement a já osobně doufal v pro něj špatnej (pro mě dobrej) konec...dialogy jsou často nesmyslný, stejně tak scénáristický kličky...navíc je to často ubíjející nuda...písničky možná mají skrytej potenciál, ale zabíjí stupidní texty, což v podstatě vystihuje celej film a důvod proč jsem vlepil aspoň tu jednu hvězdu. Někde hluboko pod povrchem cítíte, že tu existovali talentovaný lidi...ale v tomhle případě ho nikdo z nich nezužitkoval. ()
Pro pacifistu a ochránce lidských práv... v podstatě taky povinnost! :) ()
Mne to prislo hezke. Pekna pohlednice doby. Cekal jsem ze Gott bude hrat priserne, ale celkem jse to na neho podobalo. ()
Jedna přihlouplá hvězdička pro jeden nesmírně hloupý film, ale ten hlas........ ()
Výborný film, ale vysvětlujte to voličům TOP 09! ()
Filmové zvěrstvo, které dokonale zapadne do normalizačních sraček. Nechápu ovšem, proč se tomu propůjčila Jitka Molavcová, která byla kolegyní Suchého, jemuž komunisté náležitě pouštěli žilou. To, že tam účinkuje náš nejznámější normalizační zpěvák Gott plně chápu, ale nechápu Molavcovou. ()
Před chvílí jsem se podíval na oba Švandy dudáky, takže mohu dobře srovnávat. Pobavila záměna hajného Trnky za majitele vinárny. Kalenda měl asi být Kalafuna ne? No, alespoň že ten Vocílka zůstal Vocílkou, kromě Švandy tedy. Celkové hodnocení ode mne je takové, že jde o jakýsi paskvil, těžící ze Strakonického dudáka. Hodně jsem se u toho nudil. Teprve až konec mne vytrhl z letargie. Ne, že by se bůhvíco dělo, ale zaujalo mne to. Celých asi patnáct minut. A teprve až zde se mi líbily dvě skladby. Takže za to musím tu dvacítku dát, i když celkově bych to řadil spíše k tomu velkému podprůměru. ()
Tak tenhle film se vůbec nepovedl a kulhá na obě nohy snad ve všech svých složkách. Karel Gott je jako herec vyloženě strašný a trapný, Sovák neumí zpívat, příběh je zbytečně natahovaný, plný zbytečných scén, tempo je pomalé, písní je pomálu a vesměs nestojí za nic a navíc jako režisér Rychman často sklouzává za hranici kýče (viz ty odporné scény s Dorotkou v prosluněné krajině s rybníkem). Vše zachraňuje snad jen Josef Somr v roli Vocílky. Ve své době se film mohl líbit jedině Gottovým -náctiletým fanynkám, ale komu se může líbit dneska ? ()
Jak tak koukám, žádný příznivec Ein Kessel Buntes :-) Já nechápu, proč tady lidi nemaj rádi elektrikáře, kterej umí zpívat. Co by za to soudruzi v NDR dali... ()