Příběh služebnice

V porovnaní s knihou, pri ktorej mi behal mráz po chrbte, je to patetická sračka, ale predsa dávam 4*, lebo sa od zážitku z nej nemôžem celkom oslobodiť. Scenár je len "založený" na románe, takže automaticky podľahol filmovej názornosti a skratkovitosti. Zo správania postáv necítiť žiadny skutočný strach, vo filme zmizli aj niektoré detaily umocňujúce atmosféru, a okrem toho to končí hepyendovou barličkou. Adaptácia knihy Margaret Atwoodovej by sa dala nakrútiť aj lepšie, ale chvalabohu to dopadlo aspoň takto. Pri skúsenostiach s prznením knižných predlôh si všetci vieme predstaviť, že mohlo byť aj oveľa horšie :-) (23.06.2010)

Tenhle filmový kousek si zaslouží srovnání s mnohem slavnějším pozdějším filmem Potomci lidí. Tahle výborná sci-fi měla slabší literární předlohu, ale Cuarón dokázal z materiálu vyždímat maximum a natočil barvitou fresku z postkatastrofického světa, která měla obrovskou atmosféru, styl a napětí. Příběh služebnice je adaptací románu vynikající kanadské autorky Atwoodové a tenhle román patří k jejím nejlepším pracím. Kdyby se Schlöndorfovi povedlo přenést myšlenku a zasadit ji do napínavého dobrodružného příběhu, byl by to skvělý biják. Jenže Schlöndorf to pojal příliš akademicky, málo okořenil, takže vznikla nemastná neslaná podívaná. Za ledascos může nejpíš rozpočet, ale režisérova vina je nesporná. Natasha Richardson není špatná, ale dovedl bych si představit i charismatičtější herečku v hlavní roli. Velmi dobré jsou ve vedlejší úloze naopak Elizabeth McGovern a Faye Dunaway. Schlöndorf natočil evropský film, který v podmínkách amerického trhu ani nemohl dobře zabodovat a tak nějak vyšuměl. Celkový dojem: 70 %. (18.06.2006)

Teokratická dystopická diktatura jako alternativa dnešního vývoje. 1) Ve srovnání se seriálem je film rychlejší, pořád se něco děje. Seriál je naproti tomu výrazně propracovanější v detailech a lépe u diváka vyvolá pocit bezútěšnosti. 2) Zaujal mě 30letý Aidan Quinn (řidič Nick) a 28letá Elisabeth McGovernová (lesbická Moira). 3) V titulcích je uveden rok výroby 1989. (15.11.2017)

Vývoj pojmu svobody, ktrerý se historicky váže ke "svobodě od něčeho" (třeba od otrokářství nebo od pánů), ke "svobodě k něčemu" (seberealizaci nebo nebo k autentickému činu) až ke "svobodě k ničemu" - a to jsme doma tady, v obecně neurčité totalitě, i když bližší určení není zas tak obtížné. Jde ze o církevní stát (neplést s křesťanským), o nějž církev usiluje po celou dobu svého vývoje. Často se jí to skoro podařilo, mnohdy chybělo jen málo. Pozn.: Kdyby pod filmem nebyl podepsán Volker Schlöndorff, ke kterému mám stále důvěru, asi bych jej vypustil. Nicméně režie je nemastná neslaná, příliš explicitní; nalinkovaná, omalovánková notová osnova s předkreslenými notami. (21.05.2018)

Zajímavá utopická představa co když se nad ní zamyslíme nemusí být v dálné budoucnosti tak utopická úplně. Celkem chytlavě podaný děj, kde se ovšem snaží navodit dojem postapokalyptického rozložení světa po několika nukleárních katastrofách pomocí několika málo míst, kde hlavní hrdinka často chodí sem a tam. Herecky jde o slušný průměr, ze kterého vybočuje speciálně Robert Duvall, jehož pojetí onoho množícího rituálu je opravdu dokonalou ukázkou toho, jak se vážný moment dokáže změnit v celkem úsměvnou hříčku. Od režiséra cenami ověnčeného Plechového bubínku Volkera Schlöndorffa bych ale přeci jen čekal o něco víc. Atmosféra je ovšem oproti pojetí na velmi dobré úrovni, takže máte takový znepokojivý pocit z toho, aby k něčemu podobnému doopravdy nedošlo. Ta hra s vírou, která je sama osobě dost nebezpečnou zbraní a za kterou se schovávají časté nepravosti tohle právě krásně ukazuje. Pod patrným vlivem evropské tvorby tak vnikl slušně mrazivý příběh, který bych zas až tak úplně nevydával za sci-fi a jemuž dávám 3 a půl hvězdičky. Proč tak málo? Protože taková předloha by snesla větší propracovanost a depresivnější dekorace. (17.10.2004)