Po stopách krve

Do třetice vynikající kalašovka. Pamatuji, že mě dostala už jako kluka. Právě první tři díly ze zlatých šedesátých plus "13. revír" považuji za to nejlepší, co u nás na poli celovečerní kriminálky vzniklo. (24.05.2021)

Schulhoffovy detektivky patří k tomu nejlepšímu v české krimi. Podle mě jsou svou temnou atmosférou takovým předobrazem severských detektivek. Tam taky skoro nesvítí slunce. (17.11.2023)

Starý film,ale mnohé nové by se mohli učit. Charismatický vyšetřovatel a téma, které je i dnes tabu. Skvělá podívaná. (13.03.2009)

Ano soudruzi, takto to ma vypadat...napinava detektivka ktera ani po letech neztraci sve kouzlo. (28.02.2011)

Vedle v pořadí druhé "kalašovky" detektivní klasika československé kinematografie. Herci své party ani nehrají, prostě je prožívají. Jen škoda, že už nezbylo místo pro nadporučíka Vargu. (26.03.2011)

Opět výborná detektivka, ze stejně chladného prostředí jako "Vrah skrývá tvář", ovšem zde mi něco chybělo, asi ta atmosféra negradovala tak moc jak v té druhé detektivce. Postavy opět výborné a nechyběl tu velice dobře připravený příběh, který se zase rozuzloval až uplně na konci filmu a zase jsem to ani trochu nečekal. V 60. létech toto téma a celkově styl natočení takové "drsnější" krimi detektivky muselo být docela odvážné, dnes už je to ovšem všední záležitost, ale na mrazivosti to neubírá. Hudba taky výborná, krásně prohlubuje tu drsnou atmosféru. (10.07.2015)

Totéž co „Vrah skrývá tvář“. Hodnocení zcela stejné, zde jako plus, že jsem se dvakrát zasmál. V polovině jsem usnul, takže zkouknuto na dva krát. (25.09.2017)

Ani do třetice všeho dobrého nedám maximum přestože detektivky s Kalašem patří zkrátka k tomu nejlepšímu, co Češi v této kategorii dokázali vytvořit. První dva filmy byly přeci jen kapánek lepší. Zde chybí Radoslav Brzobohatý zato můžeme vidět majora Kalaše kterak ztrácí svou obvyklou tvář. Křičí, rozčiluje se a dokonce i běží. (18.04.2020)

Kalaš už jezdí Tatrou 603 i s řidičem, tentokrát vyšetřuje v nějaké Dubé 40km za Prahou. Tentokrát už chybí Radek Brzobohatý. (13.05.2020)

Detektivka bez debat. Znepokojivá, černobíle děsivá, nebojí se odvážit se na tenký led násilí na dětech včetně nějakých těch gore záběrů, nebojí se sexuálního motivu, nebojí se cikánské otázky (předabovávat se nebude? :-/), nebojí se být socialisticky dobová, ale jen malounko, takže dnešní divák může namítat jen trošku nebo vůbec. Film, který nenechá v klidu, mimo jin díky skvělému zvuku a hudbě. (12.10.2020)

Je zajímavé, jak Schulhoff dokázal oscilovat mezi dvěma divácky vděčnými , byť odlišnými žánry - detektivka a komedií (podobně jako někteří Francouzi, např. Georges Lautner či Edouardo Molinaro) . Ale přitom nikdy oba žánry nespojil a nenatočil natočil kriminální komedii (i jeho poslední detektivka po řadě veseloher byla čistá krimi). (02.10.2022)

"Cikáni obyčejně nevraždí děti vlastního kmene. Na to nejsou dost civilizovaní." (19.11.2023)

Krásná tečka za 60.lety.Co říkáte?Absolutní vrchol detektivního žánru v podání R.Hrušínského. (27.01.2008)

Hergot, major Kalaš je kádr a řeší napínavý a pochmurný zločiny, což je všechno báječně zpracovaný a natočený p.Schulhoffem, kterej řekněme z průměrných ingrediencí uvařil víc než dobrou kriminální trilogii. Hrušínský s Brzobohatým tvořej výborný vyšetřovací duo. Velmi zaujme atmosféra, ponurost, potemnělost a v neposlední řadě geniální hudba (09.02.2009)

Podle mě nejlepší film s majorem Kalašem a nejlepší česká detektivka. Ještě ponuřejší atmosféra, ještě lepší hudba, kamera i excelentní R.Hrušinský než v předchozím filmu. Miluji scénu výslechu Vavroše „chtěl jsi vidět krev, to se ti líbilo, dokonce tě to vzrušovalo, přiznej se!“, nebo scéna rekonstrukce s figurínou. Jediná kaňka filmu je absence kapitána Vargy v podání R.Brzobohatého, na kterého si divák po boku majora v prvních dvou filmech určitě zvyknul. Třetí film z pentalogie o M.Kalašovi (1.Strach 1963, 2. Vrah skrývá tvář 1966, Po stopách krve 1969, 4. Na kolejích čeká vrah 1970, 5. Diagnóza smrti 1979) (18.04.2009)

"Po stopách krve" je podle mého mínění nejlepší český kriminální film a společně s výborným mladším bráškou "Vrah skrývá tvář" tvoří unikátní dvojku. Oba filmy mají velmi atraktivní náměty, starší z dvojice pak přináší na svou dobu (a zemi vzniku) šokující příběh. Skvěle vybrané exteriéry (vesnice a samoty resp. zanedbané městečko a zámeček), celkově nesmírně tísnivá atmosféra, přirozené herectví všech, nikdo tu nešaškuje. Neustále se těšíte na Hrušínského, na cokoli, co udělá, na jeho suverenitu a tvrdost i zoufalství profesionála, kterému se nedaří, na osvobozující "hlášku" pronášenou ledabyle, jakoby mimochodem. Mezi oba filmy jsou tři rozdíly, které z "Po stopách krve" činí absolutní špičku a z "Vrah skrývá tvář" jen výborné dílo. Prvý jmenovaný má 1) preciznější, "kriminalističtější" rozuzlení, 2) komornější atmosféru (vesnice a samoty, méně postav, vyšetřování se postupně rozjíždí), která dává více prostoru vedlejším postavám, které tak mohou hrát se suverénem Hrušínským vyrovnanější partii, 3) větší porci tajemství - v "Po stopách krve" není na počátku zřejmé, zda jde o vraždu nebo nešťastnou náhodu a tato otázka se později vícekrát opakuje. (05.01.2010)

Dobrá detektivka - napínavá, se zajímavým námětem, ale pak ke konci trochu natáhlá. (12.10.2013)

pěkně temná detektivka a výborný mjr. Kalaš v podání Rudolfa Hrušinského (08.07.2014)

Zase jsem byl se svou intuicí mimo, čas se krátil a říkal jsem si, na koho to tak rychle ještě ušijou. Ale ono to bylo opět ušitý naprosto brilantně, další černobílá (a možná o to víc strach nahánějící) propracovaná kriminálka. Jen mi v tomhle díle chyběl někdo, kdo by zdatně sekundoval Hrušínskýmu. (19.07.2015)

příběhy s majorem Kalašem si nenechám nikdy ujít. Takovéhle silné příběhy se už netočí.... (18.09.2017)