Vychováni vlky

Připadal jsem si jako na obědě u tchýně, nebo mojí neoblíbené tetičky. Nelíbilo se mi tam, ale holt jsem to musel vydržet. Přes ucházející předkrm a domácí polívčičku přišel průměrný hlavní chod a korunu tomu dal zákusek na konec, po jehož pozření se záhy dostavila nevolnost. Takhle bych to celé popsal a jelikož je moje zklamání opravdu veliké, nehodlám se v tom dál nějak rozepisovat. Pochválil bych jen Amandu Collins, naopak v případě Travise Fimmela si troufnu tvrdit, že hloupější a hůř zahranou roli už jsem dlouho neviděl. Dvě mínus. (03.10.2020)

Moc jsem chtěl, aby to bylo celé dobré, protože průběh první série jsem si fakt užíval a na každý díl se těšil. Atmosféricky je to vynikající kus, kdy to sálá i ze znělky. Herecky je to taky vynikající a Amanda Collin má nového fanouška (Jen Fimmel prostě vypadá, že umí jen jeden herecký styl)... Ale proč se proboha ke konci scénáristi museli tak předávkovat? (07.10.2020)

Ridley Scott kdysy dávno natočil povedeného Vetřelce a od té doby má každý pocit, že “praotec vetřelec” je nějaký machr přes sci-fi. Není. Covenant... Prometheus... vše stejná slátanina (a idiocie) jako celé Raised by wolves. 10 episod čumíte na něco, co se rozvíjí tak nějak náhodně a skládá zcela bez logiky. Pokud by alespoň děj “jel” jako první a poslední epizoda, ještě možná by to fungovalo. Bohužel celý prostředek série je plácání o ničem a vata. Nakonec se stejně nedozvíte o co jde. Dál potom výběr herců. Stručně: tragedie. Travis Fimmel má všude stejný styl projevu jako nasadil ve Vikingách. Prostě to není herec ani omylem. Tupě se tvářící robomatka. Vrcholně protivný “Kampion”. Tlupa multi-kulti harantů působí až groteskním dojmem (jak zoufale je osažena každá rasa, aby si někdo asi nestěžoval). Atd. Dále, retardované kostýmy... já nevím jestli se tomuhle smát nebo brečet. Podrobněji u jednotlivých epizod. (08.11.2020)

Postapo, jiné světy, záhadná civilizace, mystika, mateřství, náhled do nitra androidova - to všechno v jednom seriálu chceš! V kontrastu se strohým vizuálem a hutným ambientním soundtrackem funguje tohle universum naprosto skvěle, nebo alespoň mně zabrnkalo na strunu více než pořádně. Svou roli samozřejmě hraje herecké obsazení. Hazard jako Otec a představitelé děcek jsou dost dobří, ale především s Amandou Collin se castingu povedla životní trefa. Způsob, jakým umí tahle ženská prezentovat pokroucené emoce jednoho zvláštního androida, dokáže během chvíle vyvolávat hrůzu i soucit. Takže tu máme působivé, neotřelé hřiště, kvalitní hráče na něm - co hra samotná? Finále ligy mistrů to asi úplně není, ale ze skupiny se postoupilo určitě. Největším kladem pro mě osobně bylo dávkování zvratů, kterých je hodně, nejsou debilní a skoro vždycky přinesou nějakou další záhadu, ozvláštňující tenhle už tak sympaticky zvláštní prostor. U mnoha postav dlouho nevíte, zda budou OK, či se z nich vyklubou naprostí zmrdi. Stejně jako nevíte, jaké pohnutky za tím budou. Na druhou sérii se těším. Zároveň mám ale strach, aby budoucí rozkrývání mystérií všechnu zajímavost nezabilo. (02.09.2021)

U Mithry, vyklubal se z toho nakonec podivný hybrid. Scottové dodávají skvělou vizuální formu a slibují hodně. Nutí diváka klást otázky, neodpovídají, ale v poslední epizodě zahrají až příliš otřepanou písničku. Vlci mají skvělé momenty, ale čas od času jsou tak neuvěřitelně pitomí až to bolí. A snaha o emocionální vyhrocenost u androidů bude vždycky působit podivně. Herecky ovšem super... jen Fimmel hraje každou postavu úplně stejně. (02.10.2020)