Režie:
Zdenek SirovýKamera:
Jiří MacháněHudba:
Luboš FišerHrají:
Pavel Landovský, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Josef Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Václav Postránecký, Daniel Landa (více)Obsahy(1)
Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)
(více)Recenze (594)
Nemůžu nezmínit úplně skvělé herecké obsazení od Ondry Vetchého , Pavla Landovského přes Schmitzera, Donutila, a dalších vynikajících herců včetně pana Rösnera . Tím je tak trošku určeno, že tento film prostě nemůže být nezábavný. Je to velmi zábavný pohled na depresivní 50 léta a jednotky PTP.Opravdu ABUSRDNE .Čo bolo to bolo terazky se jsom vděčným divákom Černých Baronů . ()
A terazky napíšem komentár k čomu? Terazky napíšem komentár k fantastickej československej komédii Černí baroni, ktorú som si aj 20 rokov po jej vzniku vychutnal, ako by ju natáčali predvčerom. Je mi jasné, že každý, kto sa podieľal na vzniku tohto snímku, bývalý režim a vojenčinu neznášal rovnako ako v hĺbke duše i celkom obľuboval. Pretože čo hláška, to perla hodná vytesania do mramoru. Jeden vtip a satirický obraz komunistov a vojenských pohlavárov sa na diváka rúti za druhým a v podaní skvelých hercov je to skutočný pôžitok počúvať (a sledovať). Najviac ma bavili major Haluška (fenomenálny Pavel Landovský), poručík Hamáček (sympaticky prísny Jiří Schmitzer) a poručík Troník (premúdrelý retard Donutil), ale aj väčšina vojakov (Vetchý, Vydra, Kraus...), ktorých si vďaka pribrzdenosti, priamočiarosti a istej vtipnej vzdorovitosti nedá neobľúbiť. A má to super hudbu! Za jediný nedostatok považujem určitú epizódkovitosť, ale čo tento film nepotrebuje byť? Nepotrebuje byť kompaktný. Kontrolní otázka: proč? Lebo je neuveriteľne zábavný. Mňa síce možno označiť za premúdrelého a reálny feeling filmu necítiaceho burana, ale bavil som sa kurva hovadsky! (90%) ()
Kniha je blbost a film není o moc lepší. Abych se přiznal, jen jsem se nudil a vtipy, či spíše pokusy o ně, mě místo rozesmání spíše naštvaly. nechápu, jak se to vlastně může tolika lidem vůbec líbil a už vůbec nerozumím, co je na tom tak kultovního. Hlášky, které zlidověly jsou další věcí, která jde naprosto mimo mě. Rozhodně jedna z nejhorších postkomunistických komedií. ()
Som z toho volaká zmetená. Kdybych soudila jen podle Černých baronů knižních i filmových, vyšla by mi z toho vojenská služba za let minulých a u oddílu PTP speciálně jako sranda tak přeukrutná, že bych měla nejeden důvod trápit se tím, že jsem se nenarodila o nějaký ten rok dřív a jako chlap. A pokud možno jako šlechtic, kněz, potomek živnostníka či jiný podvratný živel. Ale čo bolo, to bolo, terazky se na to podívejme blíž a uvidíme naprosto perfektního Landovského, Donutila v jedné z jeho nejlepších rolí, sympatického Vetchého, znamenitého Postráneckého... Omlouvám se všem, o kterých jsem se nezmínila, ale to bych tady seděla týden, tak už jen dodávám, že pozdější seriálová verze téhle podle mě nejen nedýchá na krk, ale ten krk vůbec neviděla. Takže jsem vděčná, že za dobu sledování filmu se mi přihodilo několik mimořádně příjemných záchvatů smíchu, díky čemuž budu natolik milosrdná, že nebudu zjišťovat, kdo Žižkovi přimaloval ten samopal. ()
Na humoru se mi vždycky líbila ta vlastnost dělat si prdel i z doby, kdy to prdel vlastně vůbec nebyla. A Černí baroni jsou hrozná prdel. A ač by se to na první pohled nezdálo, inteligentní prdel. Sice to ke konci začíná trochu kulhat a rozsypávat se více, než by bylo zdrávo, ale poslední scéna s Mazurkem mě dojímá i po tom takřka čtvrtstoletí. Jen škoda, že už si nazpamět nepamatuji tu báseň Vám z Wallstreetu. Ve škole jsme ji dávali k dobru často. ()
Galerie (5)
Photo © Bontonfilm
Zajímavosti (53)
- Když Dušan Jasánek (Vladimír Javorský) recituje svou ideově pokrokovou báseň, brnká na housle vojín Štětka (Jaromír Dulava) melodii amerického spirituálu "She'll Be Coming 'Round the Mountain". U nás byla píseň hraná pod názvem „Chodím po Broadwayi“. Zatímco originál písně mluví o příchodu Krista, česká verze o hladovém bezdomovci v Americe. (sator)
- Ve scéně na konci filmu, kdy na nádraží přijíždí vlak, je možné všimnout si na vedlejším nástupišti několika moderních vagónů. (J R C Pecuchet)
- V knize je Jasánek (Vladimír Javorský) jasně proti tomu, aby se o vánočních svátcích pil alkohol, avšak scéna ve filmu nasvědčuje pravému opaku. (P. J. D.)
Reklama