Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Začínající režisér Jaroslav Soukup se pokusil manévrovat v úzce vytyčených politických mantinelech. Na jedné straně se podřizuje režimním skazkám o nutné obraně státních hranic před pronikáním nepřátel, současně se však s téměř dokumentární hodnověrností snaží postihnout tvrdé podmínky, v nichž pohraničníci museli v těsně poválečném období žít... Záběry drsné přírody, ustavičně prověřující lidskou výdrž, vytvářejí vcelku důvěryhodné zakotvení celého příběhu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (88)

Robbi 

všechny recenze uživatele

Snímek se co do představené doby řadí před Krále Šumavy, ač byl natočen o dvacet let později. Můžeme samozřejmě polemizovat, jak moc je nepřesný, jak moc ideologický, ale měli bychom si uvědomit, že my na něj nahlížíme z odstupu čtyřiceti let a především po Sametové revoluci. Tehdejší zpracování v souvislosti s tím, co se na "čáře" dělo, bych označil za velmi věrné - třebaže co do obsahu to mnoha lidem není po chutí. Lidé po válce věřili všemu, co jim slibovalo lepší zítřky a z velkého časového odstupu tomu podřizovali až nepochopitelně své jednání. Navíc Zdeněk Barták ml. vytvořil hudbu velmi dobrou, nebojím se říci, že "pískací" motiv se řadí k těm nejlepším a z paměti jen tak nevymizí. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Se sledováním tohoto filmu mám spjatou morbidní vzpomínku. Sledoval jsem tenhle film jako dítě, moc si od něho nesliboval, snad jen, že mě třeba rozptýlí, a že se budu moci s někým ve filmu identifikovat, že to nebudou jen pro mě nepřijatelní "hrdinové". A náhle břink a ještě jednou břink, první a pak druhé přerušení proudu a pak tma, byli jsme bez elektřiny, ale asi za deset minut zase naskočila. Tehdy jsem nevěděl, že to právě jeden dospívající si vzal život díky elektrickým drátům, na které skočil a přerušil nám vysílání. Byl to spolužák mého bratrance na učebním oboru s maturitou, zanechal po sobě dopis, že si vzal život z nešťastné lásky, a že si přeje ještě více zpopelnit, než je a pak aby byl jeho popel rozmetán do éteru. Jeden kluk, tehdy starší než já, tak řekl pohrdlivě: "No to už chce trochu moc, ne?!"***Samotný film mi tehdy přišel nudný, příliš si na divákovi vynucující aby hrdiny litoval - ale - tůdle! Takže pro mě nuda. ()

Reklama

kinderman 

všechny recenze uživatele

Taková light verze Krále Šumavy- dokud wervolfové chodí přes čáru jako do práce a pozornost se soustředí na Jirku, Ivana a Láďu, je dobře. Jakmile ale přijde "vítězný Únor", les je plný kopečkářů a diverzantů s parabelami v aktovkách a za hrdinu je jen Jirka s věrným psíkem Rexem, je zle. Chvíli jsem si fakt myslel, že pohraničníci poslouchají nepřátelskou vysílačku...hned se však ukáže, že pouze v rámci politického školení. Za pozornost stojí ústřední hudební téma (Z.Barták). ()

Kovaja 

všechny recenze uživatele

Hodně povedený ale řek bych spíš trezorový film,protože sehnat ho byl velky problém.Film nás zavádí do poválečného pohraničí kde hlídky naší armády musely hlídat státní hranice v dost tvrdé a nehostinné jak době tak přírodě.Film má skvělé herecké obsazení.Sou zde naše filmové špičky v době kdy byli ještě pěkné ucha např.Bartoška,Potměšil,Lábus,Kraus,Vyskočil.Bohužel něktří z hlídkujících vojáků zařvou pod rukou německých sviní.Hold nebyla to lehká doba,kdy se i mezi českými lidmi oběvila svině spolupracujíci s fáškama. ()

Rodin 

všechny recenze uživatele

Až na malinký kousek ideologie ve formě prozápadního špiona Karla Hlušičky je tohle překvapivě dobrý film zobrazující prvopočátky vzniku SNB (tehdy ještě za účasti opravdových válečných veteránů a bez pejorativního nádechu, který přinesla až doba následující) a boje s banderovci a podobnými bandami v pohraničí. A přiznejme si, že Zlata Adamovská byla nádherná a s Ivanem Vyskočilem tvořili naprosto uvěřitelný pár. Když jsem film viděl poprvé krátce po jeho uvedení do kin, nemohl jsem potom několik večerů usnout, tak mě sebrala právě Zlatina smrt. Jde o jeden z posledních opravdu dobrých Soukupových filmů. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Werwolfové byli němečtí záškodníci, kteří prováděli svoji činnost na konci druhé světové války a bezprostředně po ní. (ArthasKarfa)
  • Zbraně, které pohraničníci používají, jsou samopaly PPŠ-41 Špagin s bubnovým zásobníkem ráže 7,62 × 25 mm Tokarev. (ArthasKarfa)
  • Natáčelo se na zámku Broumov, v Boru u Tachova, Plzni, v obci Domaslov a Kořen na Tachovsku, v Michalových horách a Předním Žďáru. (M.B)

Reklama

Reklama