Vymítač ďábla 2: Kacíř

Tak to je škoda....vůbec to nebylo tak špatné, alespoň ne do konce první půlky, kdy se sice nejednalo o horor, ale o rozhodně docela zajímavý snímek s dobrým hereckým obsazením. Bohužel s příchodem rádoby hororových prvků (kobylky, vidiny, šílenství atd.) se film stává slátaninou a poslední desetiminutovka ho pohřbí 6 stop pod zem.... (21.06.2006)

Slaboučký snímek, který navazuje na, pro mě velmi nudného, Vymítače ďábla. I to poslední v čem jednička měla své silné stránky a to občas perfektní nasvícení, herecké výkony a všudypřítomný strach z toho co je v malé dívence se ve druhém dílu naprosto vytratilo. Ani skvělý Max von Sydow nemůže zachránit vše. (15.12.2006)

Vlastně ani nechápu, co se stalo. Hororové prvky zmizely, pořád se tu jen kecá o ničem a po samotném vymítání se slehla zem. Přesto, že se někteří protagonisté vrátili a hodně se tu odkazuje na předchozí díl, tak jako by se vůbec nejednalo o pokračování kultovního hororu, ale o samostatné melodrama zabývající se psychickými poruchami. Atmosféra 70´ let ani hudba Ennio Morriconeho nemohla tento průšvih zachránit a jediné, za co stojí Kacíře vidět je, jak Linda Blair vyrostla do krásy. Ne vše musí mít pokračování a Vymítač ďábla 2 je toho důkazem. (23.03.2022)

Naprostý odpad! tady nelze ani o ničem jiném mluvit. Nejenže se tenhle výtvor snaží dolovat z popularity svého slavnějšího předchůdce, ale navíc se kryje za tak chabým a tupým kabátkem, až je mi z něj opravdu zle. Samotný děj je kostrbatý, to by ale až tak nevadilo, horší je to ze samotným filmem. Jedná se totiž o jedno velké a dlouhé vyprávění o ničem. Nakonec se to zdá být jen onanií tvůrců nad prázdným papírem („Co teď asi natočíme?“). Scénář neustále odbíhá od jednoho místa k druhému, čímž sice nabízí režisérovi natočení efektivních záběrů, ale bohužel jsou všechny jen nesmírně tupé a bezúčelné. Zapomenu-li na jednu z těch povedenějších scén a jedinou pěknou skladbu na soundtracku, není vůbec o co stát. Vymítač ďábla 2: Kacíř je největší hnus, jaký jsem kdy viděl - promiň, Zdeňku, ale ani Kameňák nebyl tak otřesný. 0% (25.06.2006)

Navazovat na díl, jenž mnozí lidé nazývají geniální, toť těžká startovací pozice. Režisér John Boorman byl tedy ne mezi dvěmi ale deseti mlýnskými kameny. Hlavní cíl si stanovil přiblížit se atmosféře Friedkinova filmu. Bohužel se nemohl spolehnout na tak "kvalitní" scénář, neboť scénárista pojal svůj příběh značně odlišně od civilní předlohy W.P.Blattyho. Svůj výtvor přeplnil mysteriózními narážkami, množstvím vedlejších neuzavřených linií, které sami o sobě jsou možná zajímavé, ale příběh nikam neposouvají ani neobohacují. Pro producenty bylo velké štěstí, že se jim podařilo do hlavní role uplatit Richarda Burtona, který se svým ztrápeným, vrásčitým ksichtem a hypnotickým pohledem spaluje diváky. Linda Blairová nám od předchozího setkání přeci jen trochu vyspěla, zakulatila se na těch správných místech, byť tvář má stále desetiletého dítěte (že by latentní pedofilie?). Je docela záhadné proč se do tohoto filmu nechal uvrtat Morricone, i když nepodal jeden ze svých nejlepších výkonů, za výslednou práci se rozhodně nemusí stydět (kor za ty peníze co za to dostal). Největší problém dle mého soudu dlí v samotném názvu filmu, protože kdyby se nejmenoval Vymítač ďábla, byl byl možná přijímán s mnohem větším respektem a otevřenější myslí. (13.01.2011)