Inteligentní cyber-policajti, zabijáčtí sexuální roboti, mnohovrstevnatá zápletka, filozofující dialogy a nekompromisní akce - to je druhý díl kultovního anime Mamoru Oshiiho GHOST IN THE SHELL. Tentokrát se detektiv Batou musí krom vlastních existenciálních problémů vypořádat s ilegální společností, která programuje sexboty vraždící své majitele. Ale nic není zdaleka tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. (Matty)
Vizuálně ještě dokonalejší, dějově ještě propletenější, hudebně stále na té správně vlně. Atmosféra je naprosto zdrcujícím způsobem pohlcující, od prvního dílu ještě trochu potemněla, je to Gibsonovsko-Dickovský svět jako když ho vyšije. Bohužel Motoko nemá svoje původní tělo a to nové působí dost znepokojivě... to je ale jenom drobná, droboučká piha na kráse. GITS2 je skutečné veledílo. Poslední záběr je opět zdrcující a hudba překrásně atmosférická po celý film. 100%, once and for all.
rozpočet : ? tžby americke : $1,043,896 príbeh je nepochybne zaujmavý ale popravde povedané na mňa dosť zložitý,a to hlavne ked prebehly zložité filozofické dialogy a monology film neponúkol dostatočný čas a priestor nato aby som ich mohol vstrebať a porozmýšlať nad nimi,tím my toho vela uniklo .ale toto je skôr môj osobný problém a verím že to spravý druhé poprípade tretie pozretie.inak úchvatná vyzuálná forma ma na tolko ohromyla že s čistým vedomým dávam 5
Hloubejší, důkladnější a vizuálně ještě úžasnější výlet do bezútěšného světa smutku a tmy. Ta myšlenková bohatost se dostane pod kůži s prvním tónem. Nebo snad může být něco podmanivějšího než nesnesitelná duševní tíha na podkladu dokonalé animace? 90%
Podle mě daleko lepší než první díl, sice příběh je opět mírně zmatenej a dialogy jsou na muj vkus moc hádankovitý, zdlouhavý, no prostě divný, ale rozhodně sem se orientoval líp než v jedničce. Příběhově to dokonce hodně připomíná Já, robot, ale to, co je na tomhle filmu nejlepší je vizuální stránka, ta je fakt božská, skoro bych řek, že nic lepšího sem sand neviděl, sice postavy jsou typický mango, jak pohybově, tak vzhledově, na tom nic zajímavýho neni, ale to, co tam ty japončíci předváděli s prostředím, to bylo prostě něco neskutečnýho, dokonalá hra světel, odrazů a jiný neskutečný vizuální kreace. Stejnětak je výtečná hudba, která se nijak nevtírala, ale opět mě dostávala ta ústřední melodie, která už bylo v prvním dílu. Sečteno podtrženo, příběhově to je jen nadprůměr, ale vizuálně je to tak dokonalý, že i když se v tom filmu zas tak moc neorientujete, tak je o zábavu, či fascinaci postaráno a akce taky rozhodně neni k zahození, i když jí tam moc neni.
S příběhem jsem si sice ani tentokrát zrovna netykal, ale narozdíl od prvního dílu je zde aspoň na co koukat. A že je OPRAVDU na co! Vizuálně nejnadupanější anime, co jsem kdy viděl.
Napsat něco nového o tomto filmu je těžké. Stejně jako ostatní jsem se rozplýval nad vizuální formou a jako většině se mi zdálo těch filozofických citací až příliš. A těžko říct, jestli je to lepší či horší než první díl. Obsahově je to sice nabitější, ale chybí zde silná hlavní myšlenka z jedničky.
Poněkud vyčpělé téma, kopírování dávno zašlé atmosféry zabalené do pseudofilozofického oparu a hlavně podle mě dost nešťastná kombinace ručně malovaných a počítačových záběrů, která na mě tady působí, jak pěst na oko. Jinak je to vizuálně celkem zajímavá, ale poněkud sebestředná záležitost.
Vizuálně vymakanější než první díl, ale s tím zbytkem je to trochu horší. Film na mě působil úplně stejným dojmem jako například obě pokračování Matrixu. Slušný a působivý počin, ale celkem zbytečně doplňující originál. Jen z toho jde hlava kolem.
Na Innocence jsem se těšil ještě víc, než na první díl, a můžu radostně konstatovat, že mě ani trochu nezklamal. Nedosahuje sice už takové filosofické hloubky jako jednička a tento "nedostatek" se snaží kompenzovat přehršlem nejrůznějších filosofických keců, na druhé straně ale oplývá úžasnou Noir atmosférou, která v kombinaci s futuristickým cyberpunkovým světem dostává zcela nový, neuvěřitelně hypnotický, rozměr. Batu je prostě noirový detektiv jako vyšitý a femme fatale (samozřejmě majorka) celou dobu tak neskutečně intenzivně visí ve vzduchu, že ji z filmu i v její nepřítomnosti cítítě snad ještě daleko víc, než kdybyste ji přímo sledovali na obrazovce. Počítačové technologie navíc za těch devět let urazily opravdu dlouhou cestu a pokud jsem se tak u Karase rozplýval nad jeho úžasno vizuální stránkou, musím tady veřejně uznat, že Innocence se mu přinejmenším vyrovná. Když vám k tomu navíc prozradím, že Kawaieho hudba působí snad ještě intenzivněji, než v prvním díle, není tady myslím nic, co byste ještě měli řešit...
Audiovizuální žrádlo při jehož sledování mám pocit, že i přes ten nános citací a dialogů o smyslu života vaří druhý Ghost in the Shell tak trochu z vody. Ještě že základní koření v podání trojice Batou - Togusa - Motoko zůstalo. Pokračování ála Matrix Reloaded se ale tentokrát bohužel nekoná.
