Chappie

Neskutečný bordel, který je jednu chvíli drsnější komedií, poté chce být roztomilý jako Číslo 5, pak to chce být gangsta drsný a nakonec zase akční a dojemný. Sice to pak nedrží moc pohromadě, ale mě se to stejně nějakým zvráceným způsobem líbilo. Chappieho si prostě nejde nezamilovat, efekty má Blomkamp stále v malíku a Zimmerův soundtrack to umí vždy správně nakopnout. Navíc to odsýpá od začátku do konce a akci má Blomkamp pořád v malíku. Akorát si zase mohl více pohlídat scénář plný děr a daleko lépe využít Hugh Jackmana. Tak unylý a nezajímavý záporák se jen tak nevidí. I přesto evidentně chyby si ale u mě Blomkamp po Elysiu napravil reputaci. 70% (16.05.2015)

Zcela otevřeně a bez obalu jedna z nejhorších sraček, které jsem měl to utrpení vidět. Špatně naprosto všechno, od hovadských postav přes tragický děj plný nesmyslných změn motivací, změn charakterů a stupidních klišé až po příšernou hudbu toho uskupení, které by mělo být postaveno před soud za zločiny proti lidskosti. Z toho, co je na filmu původní, není dobré absolutně nic, a to co přejímá odjinud, je zpotvořené a pokroucené. To, co asi Blomkamp považuje za myšlenku, ve skutečnosti žádná myšlenka není, je to jen prvek v ději, který nemá jiné odůvodnění než to, aby nutil některé postavy dělat to co dělají, aniž by tomu jejich předchozí představení jakkoli odpovídalo. Popisovat detailně co všechno mě na filmu dožralo, by asi znamenalo rozebrat každý frame, tak jen shrnu to, že zatímco město je plné přepadení a násilných činů, nikoho to vlastně nezajímá, důležitá je jen pitomá ústřední zápletka a kromě toho tu naprosto nikdo není činěn odpovědným za své činy (a to nemyslím v ději, ale úhlem pohledu filmu, který je pro mě pomalu zločinný). Mno, Blomkamp to rozjel Distriktem za čtyři, pak spadl Elisiem na tři a teď je to jeden z nejtvrdších do/odpadů, co jsem kdy udělil. Držte ho od Aliena hodně daleko. (22.05.2016)

Kamarádi se mě ptají, jaký ten Chappie byl, tak vám všem na CSFD napíšu, co jim většinou odpovídám: „Nic moc. Pan režisér se zřejmě urputně snažil natočit další District 9, akorát s roboty, ale moc mu to nevyšlo. Na můj vkus je tam až moc násilí a to především násilí páchaném na samotném Chappiem (nejen fyzické, ale i psychické). Zřejmě aby to nepůsobila tak děsně drasticky, přidal tam režisér i komické prvky, během nichž udělal z robota gangstu. Bohužel vtipné to bylo tak jednou, pak už mi to spíše přišlo trapné. Dalším problémem bylo to, že Chappie je film, kde není jediná sympatické postava, se kterou bych se dokázala sžít – všechny jsem je nesnášela a to i samotného Chappieho (toho tedy až od poloviny filmu, na začátku to prostě bylo roztomilé malé dítě). Akce ušla, Hugh Jackman jako záporák – pro mě role, ve které jsem ho ještě neviděla, takže víceméně příjemný bonus. Maniaka zahrál dost přesvědčivě. Bohužel pro mě už tak dost rozporuplný film končil tak, jako by si to někdo vycucal z prstu (kamarádům říkám z prdele, ale taková sprostá slova tu používat nebudu!). Evidentně v Johanesburgu nemají nemocnice. Má to logické mouchy, nemá to hrdinu. Z pocitového hlediska se mi film absolutně nelíbil (pořád jsem si říkala, že to je přece špatně, takhle to být nemá). Dětem to nepouštějte, raději Číslo 5 žije. (13.03.2015)

Chapie je svojim spôsobom jedinečná záležitosť. Blomkamp mieša viacero odlišných prístupov, ktoré spolu vôbec neladia, skratkovito a nelogicky kombinuje Číslo 5 žije, Robocopa, Ja, robot, či Ghost in the Shell a miesto skutočných hercov tlačí do popredia spevácke duo Die Antwoord. Vďaka vynikajúcemu Zimmerovmu soundtracku, zábavnému Hughovi Jackmanovi a obstojnému finále sú síce celkové dojmy pozitívnejšie, ako som pôvodne čakal, ale na viac ako guilty pleassure to rozhodne nestačí. (17.05.2015)

Já mám rád Die Antwoord a jejich vizuály, tady hrají sami sebe, a je to hodně silnej product placement, ale ani jejich účast a ten JAR gangsta sh*t tady nemá ty správný koule. Nebavilo mě dívat na odfláklou nedomyšlenou sci-fi s pěkně udělaným, ale těžce ubrečeným robotem. Trvalo mi asi dva týdny CHAPPIE dodívat, prostě až moc plochý a o ničem... (13.06.2015)