poster

Smrt v Benátkách

  • francouzský

    Mort à Venise

  • Itálie

    Morte a Venezia

  • slovenský

    Smrť v Benátkach

  • anglický

    Death in Venice

Drama

Itálie / Francie, 1971, 130 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Aky
    *****

    Je to především vizuální hostina. Nádherné Benátky, na ničem nešetřící výprava, dokonalé kostýmy a uprostřed toho všeho skvělí herci, kteří mají o čem hrát. Nikomu z nás dnešních se to nemůže nezdát chvílemi zdlouhavé, ale i přesto si ta krása zaslouží pěthvězdiček.(10.8.2010)

  • Cival
    **

    Nafouknutá bublina, která zcela nesplaskne jen díky nádherné hudbě. Krásný film k poslechu, bolestivý ke sledování.(18.5.2002)

  • Djkoma
    **

    Rozhodně patřím mezi ty, které Luchino Visconti zklamal. Tento film byl prvním setkáním s tímto "prý" géniem a velkým mistrem a pro mě skončil opravdu špatně. Dvakrát jsem usnul, jednou jsem si radši odešel udělat něco k jídlu a do třetice jsem měl chuť film vypnout ještě než skončil. Opravdu velmi špatně pojatá adaptace, z které by jste nevymačkali ani kapku sladké šťávičky. Bohužel mě film zklamal opravdu ve všem. Se ztvárněním osudových lásek hlavních postav(které zpravidla vypadají andělé = něco mezi chlapcem a dívkou se zlatými vlasy a úsměvem...) trochu homosexuálně jsem se smířil, ale s celkovým pojetím filmu ne. Snaha ukázat a diváka přinutit se dívat na mě vůbec nezapůsobila a nemohu si pomoct, ale slušná kamera a snaha mluvit obrazy prostě potápí celý snímek. Jeden z posledních záběrů filmu, kdy hlavní postava sedí na sedátku na pláži a hledí na svou milovanou osobu ve vodě, nedaleko stojí starý fotoaparát a celé moře odráží sluneční paprsky je nejpůsobivější záběr, ale také z něj čiší umělost a naaranžovanost celého snímku.(7.12.2006)

  • Radyo
    ****

    Snímek na diváka působí hlavně vizuálně a zvukově. Samotný děj je opravdu jednoduchý a není třeba v něm hledat "něco" dovedně skrytého. Jde jen a pouze o vizuální ztvárnění podpořené silnou hudbou. A díky této kombinaci taky dávám 4 hvězdičky.(15.10.2003)

  • Jordan
    ****

    Neviem prečo, ale toto vrcholové dielo pána Viscontiho ma neočarilo až tak, ako jeho iné diela, napríklad taký Cudzinec sa mi páčil oveľa viac - má s týmto dielom veľa podobného, oboje sú totiž adaptáciami veľdiel európskej literatúry 20. storočia v oboch prípadoch zhruba rovnakého rozsahu (novely). Hlavným dôvodom môže byť zrejme hlavný hrdina, ktorý mi bol vrcholne nesympatický, jeho herecký prejav sa mi nepáčil - chvíľu som aj uvažoval, či je to zámerná autorská štylizácia - tlačenie na divadelnú manieru a prehánané štylizované herectvo sa v podstate hodí do divadelných prečačkaných kulís hotela a celých benátok a pravdepodobne to bol zámer, ale čo na zámere, účel v tomto prípade nesvetil prostriedky, pretože ak vám hrdina nie je sympatický a nedobre sa vám na neho pozerá, je vám zaťažko ho sledovať (a musíte ho sledovať celé dlhé dve a pol hodiny), ubíja vás to. každopádne však skvostný výber predlohy, poukazujúci na režisérovu odvahu (spracovať dielo takého kalibru, zaťažené nedejovosťou, no naopak obťažkané myšlenkami a významami, dielo vyslovene LITERÁRNE, narábajúce hlavne s jazykom a štylistikou) je veľkým plusom, o to väčším, že jeho prenos na plátno, prevod z jazyka literárneho do toho filmového, bol nesmierne precízny a tá dusivá atmosféra úpadku a rozkladu bola ilustrovaná od začiatku (geniálny prvý záber, ktorý prejde z tituliek planule do filmu - príchod parníkom za svitania) cez celý film (jahody, šíriace nákazu, gýčovo prebubrelé kulisy hotela, špinavé, odpadkami posiate ulice Benátok) až po záver (maska hlavného hrdinu). visconti urobil pár posunov oproti predlohe a hladne jeden podľa mňa značný a mierne meniaci, či aspoň čiastočne inak podfarbujúci pôvodné vyznenie obsiahnuté v knihe: (nasleduje trochu spoileru) hlavný hrdina Gustav von Aschenbach je tuto skladateľ, ktorý neustále provokovaný svojim priateľom po smrti svojej dcéry má tvorivú krízu, ktorá dokáže, že je v podstate prázdny, netalentovaný, kdežto v knihe bol Aschenbach spisovateľ na vrchole síl a na výlet do Benátok ho odhodlala podivná, až mystická scénka pozorovania cudzokrajne pôsobiaceho človeka vychádzajúceho z cintorína. I napriek týmto miernym posunom však sa jedná o nesmierne presnú a vzácnu adaptáciu a naozaj pôsobivé filmové dielo.(7.10.2011)

  • - Úryvek z Mahlerovy čtvrté symfonie, kterou ve filmu hraje Alfred (Mark Burns) na klavír, zahrál ve skutečnosti sám Gustav Mahler. Jde o transkripci staré gramofonové desky obsahující nahrávky hudby Mahlera, Richarda Strausse a dalších skladatelů v jejich vlastním provedení. (Stegman)

  • - Předobrazem titulní postavy, kterou ve filmu ztvárnil britský herec Dirk Bogarde, byl skladatel Gustav Mahler, jehož hudba podbarvuje klíčové pasáže. (Lynette)

  • - Tento film je adaptací stejnojmenné novely Thomase Manna. (Lynette)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace