Out of the City
Režie:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHudba:
Michal VíchHrají:
Tomáš Hanák, Barbora Nimcová-Schlesinger, Michal Vorel, Anežka Kušiaková, Luba Skořepová, Bolek Polívka, Eva Holubová, Leoš Suchařípa, Alena Štréblová (více)VOD (6)
Obsahy(1)
Může počítačový expert najít štěstí v lůně přírody? Lyrická komedie režiséra Tomáše Vorla s humorem líčí pokus programátora Honzy nalézt smysl života v návratu k přírodě. Když Honza bere na výlet do přírody svého předpubertálního syna z rozvedeného manželství, nezapomene samozřejmě přibalit mobil, notebook a digitální kameru. Všechnu techniku ale postupně odhodí. Víkendový výlet do malé podhorské vesničky se protáhne na několikatýdenní pobyt. Postupně se oba spřátelí s místními figurkami a zejména s půvabnou rebelující Markétkou. Honza propadá nejen dívčímu kouzlu, ale i vábivé vůni domácích likérů její babičky, drsnému přátelství venkovské rodiny Ludvy a Vlastičky a koloritu svérázného venkovského života. Tomáše Hanáka v hlavní roli provázejí Barbora Nimcová, Bolek Polívka, Eva Holubová a další herci. (Česká televize)
(více)Recenze (398)
aneb jak si koupit lístek z šílenství civilizace do poklidného lůna přírody a zpět. Programátor Honza poznává, jak je příjemné dráždit prstíky klávesnici notebooku mezi rozkvetlou flórou, vypouštět z úst přehnané anglikanismy, zamilovat se i s nadhledem poslouchat moudrosti místních buranů. Štěstí však v Česku nikdy netrvá příliš dlouho. ()
40% ()
Ach ten Vorel - příliš kýčovité, ale ten vizuál... ()
Vynikajúca téma, ktorá čím ďalej tým viac v našej spoločnosti naberá na význame. Uponáhľaný život a človek, ktorý je otrokom svojej práce vs. voľnosť a návrat k prírode... Spracovanie a dejová linka iba priemerné, no zachránila to atmosféra. Priemer. 60/100 ()
Téma podobné filmu Víta Olmera Co je Vám doktore?. Atmosféra doby je v obou snímcích podchycena skvěle. Každodenní otrocká nutnost přežití v přetechnizovaném světě nutí k útěku, znám(e) to. Chceme někam, kde se neměří čas, kde je jednoduše přes den světlo a v noci tma. Hodinky odložíme do hnoje, mobil do rybníka, a začínáme žít, ne jen přežít další den. Osobně bych uvítal, kdyby se film zaměřil ještě více, ne-li jen a pouze, na Markétu, úžasná divoženka, žena, po kterém toužím a také její přírodní filosofii i celkovou atmosféru bylinkové chaloupky. Naneštěstí do toho režisér Vorel zasazuje své klasické nešvary. Obsazení svého potomstva, sebe samého či starých kamarádů ze své prvotiny, čímž vytváří spoustu zbytečných a atmosféru narušujících postav. Nedokonalý umělý dabing, chvílemi přetažený humor a vcelku jednoduchý scénář. Zápory jsou ovšem vyváženy perfektními plusy. Houbový výlet u ohně, groteskní písně, anglo-česká mluva, a hlavně překrásná melodie, doprovázející celý film. Melodie, ve které je ona atmosféra venkovského poklidu cítit dokonale. Je to rozhodně moje hvězdička navíc, stejně tak si jí zaslouží i ústřední milenecká dvojice. ()
Cesta z města jednoho obrýleného programátora Honzy je docela uhozená. Poměrně jsem sázel na herecké obsazení, když už děj za moc nestál, ale to dost podléhalo slabému režijnímu pojetí. Nejvíc to měla být komedie, ale veškeré vtipy se rozutekly asi do lesa. Příběh pak nějak nudně doklopýtal do svého konce a celý film rychle vyšuměl. Pochopitelně v příběhu nechyběla konfrontace muže z města se "zaostalými" venkovany. On, který používá vyspělou počítačovou techniku, najednou má před sebou Bolka Polívku v "jézédáckém" ohozu a má se zabíjet prase. To byla jedna z těch lepších scén, ale jinak nuda a šedivá filmová oblaka. Tomáš Hanák už také zahrál lépe. Pokračování snad ani vidět nepotřebuji. Klady: námět + barvité leporelo místních venkovanů. Zápory: film nemá parametry pro kino a vypadá jako levná televizní hra - slabé režijní pojetí - uhozený a nudný děj - žádná vtipná scéna - řídký příběh se zdlouhavým natahováním - divná žánrová nevyhraněnost - nevyužitý satirický podtext - film vyšumí naprosto do ztracena. 20% ()
Proč Zdeněk Troška točí pod pseudonymem Tomáš Vorel? ()
Ak mi nesadol najlepší film nejakého režiséra, treba dať ruky preč od jeho ďalších výtvorov. Podla hodnotení minimálne na csfd o nič neprídem. Tento film je ťažká nuda. A jeho poetiku som vôbec nepobral. ()
Tomáš Hanák ve filmu, který bych označil jako FILM O NIČEM. Klasický český pokus o komedii, který (tradičně) nevyšel, a který byl k ztroskotání odsouzen absolutně pitomým scénářem a tendencemi většiny lidí, kteří takovéto filmy přímo vyžaduje a chválí... ()
Docela zajímavá komedie s Tomášem Hanákem. Jako programátor si se synem potřebuje na venkově odpočinout od práce a velkoměsta. Nakonec se mu tam zalíbí. ()
Naprosto pohodový film Tomáše Vorla s Tomášem Hanákem. Tak akorát na nedělní odpoledne. :) ()
Film, který předčil všechna má rozporuplná očakávání. Nejsem milovníkem ani romantických komedií a už vůbec ne rádoby dobrodružních story po česku typu Hop nebo trop... ale tohle se povedlo! Krásný příběh s útěkem z přetechnizovaného světa skrývá v sobě nadčasový příběh, který se s vývojem doby za poslední léta stává pořád více aktuálním, třeba taková scéna v hospodě o prorokování virtuálního světa již v roce 2000(!) působí po letech až neuvěřitelně reálně. Kouzlo vítězství mezilidských vztahů a krás přírody a venkova nad kariérou a bohatstvím pohladí, stejně jako nádherná umělecká stránka filmu... velice dobře propracovaný vizuál (kamera, přírodní detaily, krásné barvy) i scénická hudba včetně několika milých písniček a zajímavých "artových" scén (například kostelní mše nebo hospodská písnička s Leošem Suchařípou). Neřeším, zda to překonalo Vorlův slavný debut Pražská pětka, vzhledem k dost odlišnému tématu to vůbec nevnímám jako podstatné. Sklepácký humor Tomáše Hanáka a Milana Šteindlera podle možností zapasoval i do tohohle filmu, doplnila je krásná nekoukaná dívka Markéta (Barbora Nimcová), již zmíněný kultovní Suchařípa nebo typicky roztomilá bába Luba Skořepová. Jediné, co mi spočátku vadilo, bylo až přehnaně drzé a vulgární jednání kluka, ale postupem děje vše dostalo svůj smysl... třeba scénka s lehce poťouchlou písničkou Dva skřítci jdou lesem, kde si táta se synem tak trochu vyřizovali účty i svou fantazií, neměla chybu! Opravdu jsem nečakal tak krásný a kvalitní film s tímhle obsazením a s problematikou současnosti... 90% ()
Cesta z města a hlavně Vorel sám selhává překvapivě v hercích, byť by se podle jmen mohlo zdát, že se jedná o skvělou sestavu. Jako film o přírodě, zoufalé a nakonec úspěšné snaze prolomit stereotyp a vymanit se z pod vlivů civilizace - je to u mě poetická bomba a jasných 5*. Jakmile se tam ale objeví člověk a promluví, rázem jsme u odpadních vod a z těch se žádný lektvar uvařit nedá. Cesta z města je bohužel lidí a slov plná a proto celkově dopadá prachbídně. ()
Čo scéna, to tragédia. Buď vulgárna alebo vidlácka. Keď sa herci snažili spievať, tak to vyzeralo ako konkurz do hviezdnej roty v Superstar. Čistý trapas. Celkovo by to Vorel starší aj mladší mohli zabaliť a venovať sa radšej niečomu užitočnejšiemu. Napríklad vojenskej rozviedke. Nech si zoberú vysielačky, drbnú sa niekde do lesa a hrajú sa na vojakov. Potom už im stačí len jedna replika s obmenami: "Tady Vorel", "Tady taky Vorel", "Ale přece tady Vorel!" A takto sa môžu hrať donekonečna. Len nech netočia filmy. Hlavne synátor s mimikou vyplašenej lamy to nedáva. ()
To je těžko, Tomáš Vorel má svůj specifický, jedinečný způsob tvorby a dalo se očekávat, že masové publikum na toto není úplně zvyklé. Z toho pramení tolik odlišných názorů na film. Osobně jsem s Cestou z města neměla problém, Tomáše Hanáka znám jak z divadla Sklep, tak ze straších filmů, chápu, že jeho projev neosloví každého, no mě se to takhle líbí. Film vnímám jako pohodovou záležitost a doslova návod, jak a kde vypnout. ()
Poetický, lyrický snímek, v němž se Vorlovi podařilo skloubil obraz s dějem. A vedle scének workoholika Honzy (Hanáka) vracejícího se do lůna přírody na mě působila hlavně hravost kořenářky Luby Skořepové. ()
První skutečně slabý film Tomáš Vorla. Stejně jako Skřítek nebo Gympl, ani Cesta z města příliš neví čí je. Vorel by zároveň rád točil sklepácky ujetý film plný neuvěřitelné nadsázky, groteskových gagů, překvapivých zvratů a vtipů suchých tak, že právě tím jsou vtipné a současně by se rád vyjadřoval k "problémům dneška". Problém je, že jeho "vyjadřování se" je neskutečně naivní a plytké. Zobrazené prostředí je naprosto nepřesvědčivé a to jak to programátorské, jemuž Vorel zjevně naprosto nerozumí, tak to venkovské, které působí trochu jako nakašírovaný rádobymalebný kýč. Lidé z venkova by nepochybně konstatovali, že takhle si vesnici může představovat jedině nějaký blbec z Prahy. A upřímně řečeno, ono to tak nějak asi bude. Nedávná zpráva o tom, jak Tomáš Vorel utopil svého Hummera v korytě rozvodněné řeky Střely mimochodem vypovídá dostatečně jasně, jak masňácký je Vorlův skutečný vztah k přírodě a k venkovské krajině... Na ten film se sice koukat dá, především díky slušné i když místy dost barvotiskové kameře, ale musíme přistoupit na několik podmínek: 1) přijmout, že tohle se zkrátka rozpadá na jednotlivé skeče a není rozumné nad tím příliš hloubat; 2) přijmout, že tohle je zkrátka Sklep, jehož hlavní devizou je "celoživotní neherectví", v jehož rámci je největší king ten, kdo vypadá jako největší herecký amatér; 3) nehledat ve filmu nějaká hlubokomyslná poselství... Tak jako tak je to ovšem dlouhé, pokud by Vorel film sestříhal na nějakých třicet čtyřicet minut, bylo by to velmi vtipné, při stopáži více než dvojnásobné i tolerantního diváka a milce sklepa poměrně často přepadá prachsprostá nuda... Sice nevím co Vorel hulí, ale jestli chce ještě natočit alespoň jeden dobrý film, tak by s tím měl rozhodně přestat... Celkový dojem: 45% Zajímavé komentáře: Marigold, Cival ()
Ze shonu města do klidu přírody. Film plný klišé se slabým Hanákem v hlavní roli. ()
Rádoby ekologická (a drogová) agitka o tom, jak uspěchaný inženýr z města může bez mobilu a s čarodějkou za zadkem najít klid a harmonii. A okolo je to samá svérázná postavička, jak to na venkově bývá. U vás nebývá? U nás na vesnici taky ne. Ale my taky nejsme ti správní pražští inťošský filmaři, že jo? ()
Zdali ještě někdy uvidím Vorlův film kvalitou srovnatelný s Kouřem? Z následujících jeho děl obě viděné (toto a Kamenný most) naznačují, že se autor začal bát svého talentu, jenž, ač stále patrný, je drasticky potlačen. Věčná škoda. Přitom Cestě z města by možná stačilo nepřeslazovat (přeslazuje se ale strašně) a sevřít tvar (ovšem rapidně). Jinak pěkná barevná písnička prokládaná sklepáckou (místy až sebecitační) podvratností (i sebepodvratností – Markéta učí Hanáka kosí nářečí?), kterážto kombinace má nakročeno k čemusi velkolepému, jak naznačuje impozantní homobělouš v hospodě. Zajisté zde nevidíme „obraz venkova“, nýbrž více méně podařenou křupanskou typologii, v níž se mísí realističnost s krutou nadsázkou, sympatie s odporem – křupanovy tlachy (Polívka) je třeba vzít vážně, ale musíte je odpárat od jejich nositele – pak se vám zjeví jejich pravda; to vše zasazeno v kontrastu s tímž světem podle staré bylinkářky a její vnučky. Namnoze se spoléhá na obrazové estetično, přičemž je silně zdůrazňován ten druh estetična, který zosobňuje právě Markéta a její dědictví. Za úžasnou scénu v kostele, která ospravedlňuje vše, co Vorel v tomto filmu předkládá, přidávám hvězdičku. Zde také vrcholí písňová složka, pak už to jde s kopce. Tématicky tento film navazuje na filmy civilizačních krizí muže středního věku z 80. let (tematicky nejblíže mu je Olmerův Co je vám doktore, ale připomínám i dosti odlišný Kleinův Vážení přátelé ano); rozdíl je v tom, že zde je krize uvědoměna teprve v přímé konfrontaci s tím, co má přinést obrodu, resp. se ztraceným rájem; naopak shoda se všemi rozličnými předchůdci je ve výskytu krásné mladice, s níž jsou spojovány hrdinovy naděje (v tom se vymyká jen právě Kleinovo opus) a v tom, že obroda tkví v obratu k jisté protisystémové pravosti či přirozenosti, přičemž u obou jmenovaných filmů jde stejně jako zde o návrat k zanikající životní formě. Podobně jako u obou Olmerových filmů (narozdíl od obou Kachyňových a samozřejmě Kleinova) je obrat přímo těsně spjat s onou mladicí, kterýžto motiv Cesta z města završuje, vždyť Markéta (jako nositelka jisté pravosti a přirozenosti a jako dědička starých forem) tento obrat (vůbec uvědomění jeho potřeby) teprve přináší. (V Markétě se také spojuje andělskost Krajčovičové v Co je vám doktore s magickou suverénností a jistou sebestylizací téže v Jako jed). Podstatným rozdílem oproti všem předchůdcům je také to, že tento film se nepřetržitě takřka celý odehrává v onom nečekaném azylu, což je ovšem kompenzováno vymoženostmi v 80. letech ještě neexistujícími, jako je mobilní telefon, mobilní osobní počítač a nemožnost nebýt on-line. Všimni si, jak Hanák není schopen v objeveném venkovském prostředí ("to je krása!") existovat, aniž by si vše nenahrával na turistickou kamerku. Zajímavé je, že vězeňské pracovní vazby jsou v kapitalistické soukromé firmě pojímány coby samozřejmá morální povinnost docela jako v socialistickém státním podniku. Příklon k čemusi původnímu, moderní civilizací likvidovanému, je však podstatným prvkem a látkou také v Kamenném mostě, přičemž v obou případech ukazuje Vorel to „prapůvodní“ v jisté jeho velkolepé kulturní formě a magické zakotvenosti, nikoli jen jako nějakou nespoutanou přirozenost nebo všední pěknost. Obsazení některých rolí budí rozpaky: Především mít ve filmu Suchařípu a nevyužít ani zlomek jeho osobitého potenciálu je napováženou. To se ovšem dá přejít. Co se však nedá přejít (ani strávit) je beze zbytku využitý "osobitý potenciál" Luby Skořepové, který sráží celý film o úroveň níž. Což naštěstí vyvažuje Markéta - čarokrásná a typově dokonalá (hlavně její dikce je velmi výstižná – nikoli neuvědomělý „archetyp“ jako v obou Olmerových svěrákovkách, nýbrž slečna ten svůj archetyp uvědoměle volící a oblékající). Obzvláště přesvědčivě jsou provedeny postavy marginální, jednak bývalá manželka a mladistvý gambler, jednak bezejmení představitelé lidových vrstev. Značná škoda je do zbytečné roličky odklizeného Vávry. Pokud jde o zvěř, nejdříve kolize srny s autem, pak moucha rozmázlá na monitoru; pes, který na začátku stojí na stole u klávesnice, dopadne jak dopadne, takže nakonec vše řeší kotě – jeho nástupce. Skřítek přítomen i zde. Má ve Vorlových filmech nějaké zvláštní poslání? Snaží se Vorla, pardon Hanáka, vracet na cestu pravou, otevřít oči? Dává znamení? Střeží? Nebo naopak škodí, saje, poutá? Skrývá se, potvora. A Hanák furt hraje v těch reklamách. /// (Dodatek v září 2013: Když jsem loni psal tu větu o finální scéně (bruslení), byl jsem ještě mladej a blbej. Až s odstupem jsem pochopil, že to tak má být a tečka.) () (méně) (více)