Out of the City
Režie:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHudba:
Michal VíchHrají:
Tomáš Hanák, Barbora Nimcová-Schlesinger, Michal Vorel, Anežka Kušiaková, Luba Skořepová, Bolek Polívka, Eva Holubová, Leoš Suchařípa, Alena Štréblová (více)VOD (6)
Obsahy(1)
Může počítačový expert najít štěstí v lůně přírody? Lyrická komedie režiséra Tomáše Vorla s humorem líčí pokus programátora Honzy nalézt smysl života v návratu k přírodě. Když Honza bere na výlet do přírody svého předpubertálního syna z rozvedeného manželství, nezapomene samozřejmě přibalit mobil, notebook a digitální kameru. Všechnu techniku ale postupně odhodí. Víkendový výlet do malé podhorské vesničky se protáhne na několikatýdenní pobyt. Postupně se oba spřátelí s místními figurkami a zejména s půvabnou rebelující Markétkou. Honza propadá nejen dívčímu kouzlu, ale i vábivé vůni domácích likérů její babičky, drsnému přátelství venkovské rodiny Ludvy a Vlastičky a koloritu svérázného venkovského života. Tomáše Hanáka v hlavní roli provázejí Barbora Nimcová, Bolek Polívka, Eva Holubová a další herci. (Česká televize)
(více)Recenze (398)
"Kdyby nebyly počítače, tak se svět zhroutí." No tak určitě, ale je to dobře nebo špatně? Já jsem tedy v mládí preferoval velkoměsto, se slábnutím nervů spíše město, s přibývajícími potomky městečko a jednou svůj pobyt na tomto světě zakončím asi offline na vesnici. Tento snímek to vzal rychleji, což je samozřejmě zdrojem zábavy, a poučil mě o tom, že telefonovat za jízdy na koni se nevyplácí. Už to nikdy nebudu dělat. Ovšem úvahu o to, že s kukuřicí mezi nohama je život snadnější, si ještě budu muset nechat něčím projít. ()
Snímek CESTA Z MĚSTA patří k mým velmi oblíbeným českým „porevolučním“ komediím. Tomáš Vorel v tomto snímku zdařilým způsobem přenesl sklepáckou poetiku na promítací plátno - už jen z tohoto důvodu nečekejte film, který se snaží realisticky analyzovat a hodnotit současný stav a následně automaticky a na sílu nabádat k určitému typu chování. Jsem také nadmíru spokojen (především) s hereckými výkony Tomáše Hanáka (coby programátora Honzy), Boleslava Polívky (coby Ludvy) a Evy Holubové (coby Vlastičky). Dalším kladem filmu je přítomnost sklepáckých songů – já totiž ty jejich mile naivní písně tuze rád. A výtky k tomuto filmu? Herecké výkony Barbory Nimcové (coby Markéty) a Ljuby Skořepové (coby báby/kořenářky) mi připadaly velmi slabé - jejich role byly (i na sklepácké poměry) silně přehrávané. Navíc mi u těchto (v civilu sympatických dam) vadilo jejich časté moralizování a chytračení. Shrnuto a podtrženo: drobné chyby nesnižují velmi dobrý pocit, který z tohoto filmu mám po každém shlédnutí. A navíc: vedle skvělého pobavení zanechá tento film v člověku i něco hlubšího - totiž vede diváka k zamyšlení, zda-li jsme to někdy (či v něčem) s těmi civilizačními výdobytky tu více, tu méně nepřepískli. Osobní poznámka: nevím proč, ale Sklepáky považuji za takové naše - české - Monty Pythony. No, vlastně to tak trochu vím ()
Mám problém s tím, že tenhle film a jeho poetika se plně vydá divákovi někdy po dvaceti minutách a pak už je to jen donekonečna stejné. Asi bych musel být nějak sladěný s Vorlem, aby to pro mě bylo vtahující a relaxační. ()
Hrozná cesta... Hýkající Hanák snad už z opic vyvedený a ostatní zoufale přehrávající >hvězdy< z města... I ta bába Skořepářka, co za roli tu asi má? Vorel přistál a koule si pařáty přisedl. Jedna hvězdička tak tak maličká... :-( ()
Vorlovo vykoupení z věznice depresí a hlavně návrat mezi českou režisérskou elitu. Film, který potřebovali vidět tisíce lidí a kasovní úspěch to jen potvrzuje. Až jednou Vorel natočí snímek s podobně silnou myšlenkou a zároveň se vykašle na postsynchrony přímo od Trošky, půjde konečně o naprostou dokonalost. ()
Zase jeden vzdušný, příjemný a pohodový film, který ničím neurazí a netrousí velká moudra. Nejvíce si vážím jednoduchého příběhu, který si na nic nehraje a prostě jen proběhne. ()
Za 1) Dělám s počítači; 2) miluji údolí Střely, kde jsem se něco navstřebal vzpomínek; 3) mám svý vypitý v Rabštejně nad Střelou, ó ano v té filmové hospůdce... toť občerstvovací stanice nejednoho človíčka a houbaře putující tím nádherným krajem v trojúhelníku Žihle-Rabštejn-Manětín...; 4) mám pro "Sklepáky slabost"... a i když Bára Nimcová je tady trochu malinko prkenná, je zas na ni pěkný pohled a narodila se v mém rodném stadtu.... tak co já mohu tomuto snímknu vytknout.... jdi mi k šípku s kritikou, řekl by určitě Mirek Dušín.... prostě Cesta z města je pohoda, kterou mám rád ()
Cestou z města se uzavřela klasické éra Tomáše Vorla. Všechno bylo ještě na svém místě, Hanák v hlavní roli, krásná Bára Nimcová-Schlesinger zdobila a byla stejně éterická jako Hana Tallerová. Písničky byly miloučké, zábavné i poučné. Frustrace z přetechnizovaného světa se vyřešila poměrně snadno, bohužel ne definitivně. Ale tak už to v životě chodí. Kolem roku 2000 se nedělo nic zvláštního, snad právě jen to, že jsme věnovali své životy a umělecká díla na oltáře věku své technické reprodukovatelnosti. Dva skřítci jdou lesem. Trávou, mechem, vřesem. Lesem plným hub. Lejnem plným much. ()
Slovy božského Marlona: "Hrůza, hrůza." Neskutečně divnej výkon Barbory Nimcové, klasicky (rozumněj nudně a trapně) ujetá postava Skořepky, Hanákův výraz vykulvoč, představa ideálního života na halucinogenním venkově a naivní story navrch. Je tam ovšem jedno místo, kdesi za polovinou, jedno jedinný vtipný místo, kde Hanák trefí Vorla jabkem. Do čela. To jsem se zasmála. ()
Taková fajn agitka o tom, že by bylo super, kdyby se každý přestěhoval z toho fuj fuj města do té krásňoučké a super vesničky. Tak tohle by mi normálně vadilo, ale Vorel to jednak uměl podat, takže to není až tak černobílé (později se ve filmu přeci jen ukáže, že ani na té vesnici není vše tak idylické, jak se na první pohled může zdát) a hlavně film měl parádní živel jménem Barbora Nimcová-Schlesinger, u které je mi fakt líto, že nic jiného (krom pokračování tohoto filmu) nenatočila. Některé vtípky se povedly více, některé méně. Možná bych šel o něco níže, ale jak říkám, ta Bára, to byl tak krásný živel, že prostě musím trošku přisadit. 70 %. ()
Mám tenhle film čím dál víc rád. ()
Cesta z města dýchá přírodní poetikou zachycené především v nádherné obrazové složce (kam se hrabe Máj - Tomáš Vorel má obdivuhodný cit pro mizanscénu) a příjemně naivní hudbě Michala Vícha (první tóny písně Nejsi sám mě na chvíli vynesly do oblak) natolik zhluboka, že jí trochu odpouštím i ten kostrbatý scénář, na kterém vlastně ani tak nezáleží, protože pilířem zábavy jsou tu zase hlavně dialogy a nezaměnitelný projev herců ze sklepácké školy. ()
IČO, DIČO, PIČO ... 70% ()
Cesta ve mně s časem zraje. Vorel problematizuje její hodnoceni: nelze totiž říct, že snímek romantizuje vesnici, na to je příliš kritický. Ne ale natolik, aby ztratil poetickou linku. Na hlubokou sondu je povrchní, stále ale pro pouhou zábavu nevhodný. Pro mě zatím nejlepší Vorlův film. ()
Nemastny a neslany snimek bez jakehokoliv deje a napadu. Cista nuda, opravdu v tom zadnou hloubku nehledejte. ()
Satirický film plný nadhledu a perfektních hlášek. ()
Při rozjezdu jsem nevěřil, že film zvládnu. Vydržet se nakonec vyplatilo. Něco z Jakubiskových snímků, něco ze Záhrady Martina Šulíka. A také Kachyňova poetika! Jen Kachyňova i Jakubiskova smyslnost a oslava nahého těla se smrskla na krátký záběr pohupujících se ňader a koupání Honzy se synem, které už jsme viděli v Kamenném mostě. Mimochodem synek byl pěkný spratek! Doufám, že to mělo ukázat na důsledek rozpadlých manželství... Nejkouzelnější byla L.Skořepová v roli, co jí byla zřejmě šitá na míru. Honza:,,Nemám čas." Babička: ,,Máte hodinky?" Šup, a hodinky letí do hnoje. ,,Čas se zastavil, už nemusíte pospíchat." Někdy by to chtělo udělat podobně... A Markéta. Milá, tajemná, vzpurná, okouzlující...a svobodná. Lyrické obrazy přírody - les, jabloň, pavučina s křižákem, voda, západ slunce. Oku lahodící záběry interiérů, sklepa, ložnice - nejvíce připomněly výtvarné vidění Jakubiskovo (nebo Petera Greenawaye). A minusy? Hanák byl chvílemi až zbytečně sklepácký a nejsem sice puritán, avšak do tohohle snímku se takové množství slovní vulgarity nehodilo. V tomhle směru je někdy lepší méně než více - jako to uměl třeba Ota Pavel. ()
Poměrně vydařená komedie o lidech z města, kteří si přece jenom nacházejí tu cestu na venkov do malé usedlosti v chudém kraji, nacházejí nová dobrodružství, nové krásy a především lásky.. Poloamatérská písnička v pozadí filmu je milá a nostalgická ve vztahu ke všem, co něco podobného poznali. ()
Po nedávném shlédnutí musím změnit z 1* na odpad. Nevím, jak ostatní, ale já už jsem přehanákovaný a přesklepovaný až hrůza. Pečlivá, snad kdysi vtipná, dikce TH je dnes k blití a sklepní humor Vorla, Hanáka a spol je vyčpělý a zasmrádlý jako staré fusekle. Fuj ()
Krásné, poetické, sklepácké, Vorlovské. Měl jsem stejný zážitek jako u Kamenného mostu (4.4.2012). ---- (Viděno znovu 10 let poté 5.2.2022)... Remasterovaná verze. Všechny záběry na nahé postavy měl kdosi potřebu rozostřit. Ještě bych to chápal (i když i tam je to o ničem) u Honzova nahého syna koupajícího se s Honzou v potoce jehož pidi pindík by možná dle dnešních měřítek mohl vzrušovat pedofily sjíždějící Vorlovy filmy, ale proč rozostřovali nahého T. Hanáka, nebo B. Nimcovou nechápu. To už se ve filmu nemůže ukázat krásné nahé lidské tělo? Kam jsme se to proboha dostali? A přitom podříznutý krvácející vepř na zabijačce nevadí... Nechápu, fakt nechápu dnešní dobu. Za tohle by měl někdo dostat tečku a samorostem po hlavě ! Mimochodem ten tehdejší odhad doby kdy lidi budou bavit jen počítače se tzehdá docela vydařil... Tehdy hláška ,,kopjůtr nepodojíš" působila srandovně, ale dnes je to čím dál aktuálnější narážka. Zkuste sehnat zedníka, elektrikáře nebo instalatéra. Učiliště se zavírají jedno po druhém, každá druhá škola je zaměřena na IT. Až jednou prdnou trubky třeba od WC, bude mít sice doma každý svoji počítačovou síť a wifinu, ale roury mu neopraví nikdo... * * * * * ()