Já nejsem já

Ale jo, proč ne? Přijatelná průměrná česká komedie s tradiční vorlíčkovskou záměnou. Tentokrát si vzhled těla vymění babař a nenapravitelný záletník Kaiser a ušlápnutý, neatraktivní a zcela obyčejný chlap Nárožný. Hlasy jim však zůstanou, a tak je zajímavé sledovat, jak oba herci se navzájem namluvili. Film nenudí, za břicho se však smíchy popadat nebudete. (15.11.2012)

Dokládá to moji diváckou nenáročnost, ale řeči o nepovedeném filmu a popel, který si sype na hlavu Vorlíček a sami hlavní protagonisté, neberu. Především, film není ani náhodou nevtipný. Naopak, komedie v podstatě nemá hluchých míst. Kromě obvyklých absurdních vorlíčkovin (Kaiserova postava se dožaduje u plastického chirurga přešití na plešatého Nárožného, session ctitelek, Havelkovo naléhání, všechny scény s kozatou Janou Švandovou) celou dobu baví zdařilá Kaiserova snaha hrát Nárožného a naopak, o vzájemném dabingu, jehož produkce byla údajně komplikovanější a bolestnější než natáčení samotné, nemluvě. Absurdní a lehce pohádkovou atmosféru podtrhují připitomněle pseudo-dálnovýchodní Soukupovy hudební motivy. Komedie, která mne pobavila i při četných reprízách. (14.01.2017)

Ač to mnohým bude připadat neuvěřitelné, prosba k úplňku skutečně funguje. Kdysi jsem se pod vlivem tohoto filmu snažil čenžnout svůj starý trabant za něco reprezentativnějšího. Upřímně jsem se k Měsíci modlil, a hle, když jsem ráno přišel na parkoviště, výměna skutečně proběhla. Bohužel s někým, kdo žádné auto neměl... Jinak k nezapomenutelným scénám snímku patří určitě ta s esenbákem Potměšilem, který se v reakci na Kaiserovo vysvětlování, že si s Nárožným nevyměnili fotku v občance, ale rovnou celé obličeje, zeptá: Schválně?; Švandové konstatování, že dobrácké oči na muži nikoho nezajímají; perfektní Kaisrova mimika, když hrál Nárožného; rvačka hlavních postav. (17.11.2012)

Jako bych viděl osobnost Eddie Murphyho z Policajta v Beverly Hills s hlasem Oldřicha Kaisera v těle Petra Nárožného:). Ústřední dvojice herců je vůbec hlavním tahounem celého filmu, je zajímavé jak se oba mistři řemesla vtělili do role toho druhého. Solidně obsazený průměrný film (malé plus za Bronislava Poloczka) z průměrného prostředí a vyloženě fádní, nudné a šedivé doby druhé poloviny 80.let. 55% (10.03.2012)

Poněkud nezdařilá komedie o záměně osob v podání Petra Nárožného a Oldřicha Kaisera, a co se z toho vyvrbilo. A když mluvím o záměně, tak si ti dva prohodí rovnou těla - podobně jako třeba v Podivném pátku, resp. remaku Mezi námi děvčaty. Jenže zatímco u těchto amerických filmů slouží ona výměna k nějakému pochopení se, posunu, tato česká komedie žel funguje jen pro princip samotný a nijak téma nerozvíjí. Petr Nárožný hraje poněkud usedlého šéfa v textilce, s konzervativními názory, který se ne a nemá ke svatbě se svou dívkou (hraje ji již zesnulá Eva Jakoubková). Zatímco Oldřich Kaiser představuje světoběžníka, který rád potěší a utěší ženy všeho věku, asi je mu jich líto či co, a není divu, že je hledán policií. Tato expozice trvá skoro víc jak třetinu filmu. Když pak dojde k prohození těl a duší, až na pár výjimek se zase nic tak veselého neděje (snad nejlepší je Nárožného proměna v milého chlípníka, který holky v textilce konečně dokáže plácnout po zadečku). Pak jde jen o narafičenou svatbu, vyvlečení se z policejního stíhání, a nakonec o pokus vše zvrátit zpět, což se odehraje trošičku křečovitě, ale budiž. Jenže filmu pak chybí dovětek, dohra, doznění. Žena se vrátí, padne manžílkovi kolem krku, a my ani nevíme, přineslo to něco jemu, jí, podvodníkovi? A co ty holky z textilky? Skutečně škoda, námět není špatný, ale takto podaný by vydal spíše na středometrážní film. A tak pro chlapa jedinou zajímavostí mohou být odhalené kozy Jany Švandové, a i když zde hraje Bára Štěpánová, tak ta dá na své bohatství jen jemně nahlédnout. (17.09.2009)