Jan Hus

Velmi casto davali tento film v telke, avsak vzdy som sa mu nejako vyhol, ale teraz som si povedal, ze to chcem vidiet a neolutoval som. Vypravu, kostymy a vobec cely film zvladol reziser Otakar Vavra na jednotku a nemusi sa hanbit ani v porovnani so zahranicnou produkciou 50-tych rokov. Uz jeho KLADIVO NA CARODEJNICE (1969) malo u mna vysoke hodnotenie. Bolo smutne, ze v 15 storoci mala moc cirkev, ktora si o sebe myslela, ze je ta spravna a pritom akosi zabudla na jedno z desiatich prikazani, ktore znie nezabijes. Jan Hus to vedel a preto pokracoval vo svojom uceni i dalej na dedinach, avsak to sa mu tvrdo vyplatilo... 18.09.2010 _______ Zdeněk Štěpánek - (Jan Hus) +++ Karel Höger - (Václav IV.) +++ Vlasta Matulová - (Královna Žofie) +++ Ladislav Pešek - (Šašek Miserere) +++ Gustav Hilmar - (Jan z Chlumu) +++ Eduard Kohout - (Lefl z Lažan) +++ Rudolf Hrušínský - (Purkmistrův syn) +++ Eduard Cupák - (Tovaryš Stašek) +++ Miloš Kopecký - (Biskupský kancléř) +++ Vlastimil Brodský - (Mladík v Týnu) +++ Hudba: Jiří Srnka +++ (18.09.2010)

Priznám sa, že má prvá polovica nijak mimoriadne neuchvátila. No ako sa blížil záver, ktorý dokonale predostieral jazyky plné síry, slová falošné či pokrytecké, v ktorých je cirkev sama o sebe vykreslená ako to najväčšie pozemské zlo v mene Božom (a plným právom!), tak sa môj kalich uspokojenia pomaly ale isto napĺňal. Dobrý film s trpkou príchuťou. A skutočne, lepšie ako dejepis .. (08.12.2022)

Dosud snad žádné naše filmové dílo se nesetkalo při své realisaci s tak intensivní pozorností uměleckých a odborných pracovníků i se zájmem široké veřejnosti, jako zamýšlená husitská revoluční trilogie, jejíž první ucelenou částí je „Jan Hus" . Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že v této trilogii jde o zpodobení oné epochy našich dějin, v které se zrodilo revoluční husitské hnutí, jehož historický význam může plně pochopit právě naše současná společnost. Zájem je pochopitelný i proto, že v prvním díle trilogie vytvářejí naši umělci po prvé filmový obraz Mistra Jana Husa, jedné z největších postav našich dějin. Závažnost díla si vynutila i pečlivou přípravu všech jeho složek: na scénáři pracoval několik let spisovatel Miloš V. Kratochvíl společně s režisérem Otakarem Vávrou, pro film byli získáni nejlepší naši herci v čele s národním umělcem Zdeňkem Štěpánkem, který vpravdě mistrovským způsobem vytvořil postavu Mistra Jana Husa. Na Barrandově byly postaveny rozsáhlé interiéry gotické Prahy z počátku XV. století, uliční prostory Kostnice, Betlemská kaple i Týnský chrám, pečlivá pozornost byla věnována i nejmenším podrobnostem výzdoby a zařízení audienční síně na pražském hradě, komnatě v arcibiskupském paláci, prostředí církevního koncilu v Kostnici atd. Autoři filmu se při zpracování rozsáhlého historického materiálu, neomezili na vylíčení osobní tragedie betlemského kazatele a vyhnuli se také úskalí historické fresky, v níž by se pro množství postav a problémů ztrácela ústřední postava. Podařilo se jim vytvořit vzrušující drama člověka, hájícího poznanou pravdu proti obrovité církevní a světské moci i za cenu ztráty života, a zároveň přitom podat obraz složitých a neutěšených politických, sociálních a hospodářských poměrů v českém království na začátku XV. století. Dílo je dokladem potřebnosti historického filmu v dnešní době, neboť řečeno slovy národního umělce Zdeňka Štěpánka — „připomíná našemu národu dobu, která už přes 500 let je jeho hrdostí a slávou, aby z ní čerpal sílu k dalšímu boji za právo, spravedlnost a svobodu všech lidí na světě." Filmový přehled 16/1955 (04.07.2003)

Hus byl frajer. Církev byla pakáž. Nevím co tu kdo chce řešit o nějaký ideologii, mě jsou podobný kecy ukradený. Skvělý Štěpánek v hlavní roli, výborná myšlenka a mistr Vávra ve vrcholné formě. Není co řešit.90% (28.02.2016)

Dusné, pravdivé, historické....nesoucí poslání svým potomkům.. (28.07.2008)

Ideologický patos 50. let bohužel udělal z tohoto jinak povedeného dílka spíše parodii, ale přesto je to dobré (08.04.2008)

chudák Zikmund, můj neoblíbenější panovník v historii našeho státu. (25.02.2019)

Černobílou historii komouši a jejich rudý mor uměli dokonale. A teď otázka, jak tohle rudé lejno hodnotit. Z hlediska obsahu je to nablblá agitace. Z hlediska formy? Jasně, Vávra byl dobrej rejža. Jenže to byla taková Leni Riefenstahlová taky. Smutné je, že víc jak 20 let žijeme v tzv. demokracii, ale pořád jsme se nenaučili vnímat své dějiny. Protože vnímat je skrz růžové brýle jakékoli ideologie je strašně nebezpečný. A strašně hloupý. (08.12.2013)

Ano, vím, kdy se to točilo, že mnohé historické postavy jsou vylíčeny ahistoricky, že to má mimózní nacionalistický tón a že se tam projevuje překroucení dějin podle Zdeňka Nejedlého. Přesto na Jana Husa, potažmo celou husitskou revoluční trilogii nedám dopustit. Pracovalo na tom mnoho mistrů svého oboru (např. kostýmy navrhl Jiří Trnka) a hlavně Otakar Vávra skutečně uměl pracovat s komparsem a davem. Atmosféra doby je jinak věrná, hudba Jiřího Srnky je správně patetická a je v tom plno hereckých hvězd. A navíc mě tahle trilogie přivedla v deseti letech k historii. (05.07.2016)

Četnost slov „pravda“ a „lid“ v tomto filmu je až maniakální. Jakožto falešný propagandistický kýč to ovšem není až taková hrůza jako panslavistický Jan Roháč z Dubé z r. 1947 (!). A Štěpánek narozdíl od ochotníka Korbeláře hraje, hraje přesvědčivě a místy je strhující. Jeho Hus dokáže být i vtipný. Lze nalézt několik pozoruhodností (třeba kardinálovo zděšení: „Jsi tak prostý nebo tak ďábelský?“) a proč nepřiznat, že při finální Žižkově přísaze mi šel mráz po zádech. Nesetkávám se často s tak působivou poslední pětivteřinovkou, která sama zvedne vyznění celého filmu o patro nahoru. (Geniálně řešeno: kdo je tato dosud komparsní postava posluchače Husových kázání, víme jen z učebnic dějepisu; jakož i to, co bude následovat.) Na hru o socialistickém revolucionáři se nakonec dá přistoupit, jen ať mi nikdo neříká, že je to historický film. K tomu viz komentář Subjektivův, sice torzovitě, ale pro hrubou představu zcela dostatečně. Já se zde jen pozastavím nad detailem, že za celou dobu ve filmu ani jednou nezazní jméno Wiklif. Jak by také mohlo, když je to o socialistické revoluci. Pokud jde o konkrétní fakta, tak v době zlovolné popravy tří tovaryšů Hus nebyl vůbec v Praze. Po návratu se první neděli, vzdor obecnému očekávání, o celé události ani slovem nezmínil. Teprve když šly hlasy, že mlčí ze strachu, zvedl o tom veřejnou řeč. Shrnuto: Vávrův Hus je zfalšovaný Hus, Štěpánkův Hus ovšem dokonale odpovídá národní legendě o svatém mučedníku mistru Janovi. (29.08.2011)

Postupem času je už i pro mne bolševický vliv znatelný...nicméně určité pasáže filmu na mě působí stále velice silně...sehráno skutečně nádherně. (01.11.2011)

Jan H(n)us. Propagandistický blábol točený pro potěchu soudruhům. Film se mně nelíbil nejen obsahově, ale ani obsazením. Zdeněk Štěpánek, budiž mu láva lehká, ale nesympatičtějšího herce neznám. On už když promluvil, dělalo se mně zle. Otakar Vávra, sice píchal mladší ročník až do svého skonu, konkrétně Jíťu Němcovou, ale to až poté, co poskytla brigádnickou felaci na italských prázdninách u Felliniho, aby se z ní stala režisérka, ale divácky přístupný film jsem od Vávry neviděl. Ale jo, byl to předchůdce Ridleyho Scotta, ale jeho režijní styl mě nebavil. Tohle je jeden z jeho záměrně zkreslených filmů. Bolševická karikatura, faleš, kurevstvo. Z velkolepého filmu s epickou výpravou je velkolepá fraška. Historická fakta?Tak o ty to ani nezavadilo, neboli byly upraveny banálně, žblebtavě, nablble, ideologicky a rudě, zpátky ni krok! 0% (27.07.2015)

Pred dvadsiatimi rokmi som tento film a celú trilógiu zbožňoval, dnes musím po opätovnom vzhliadnutí skonštatovať, že jeho "čiernobielosť" (tá by ale nevadila) a najmä uchopenie ma už príliš neoslovujú. Vzletné dialógy a preslovy, ktoré v reáli určite takto prednášané neboli, výraze a mimika tvárí, z ktorých nám musí byť hneď jasné, kto je tu dobrý a kto zlý. Inšpirácia ruským socialistickým realizmom sa nezaprie, rovnako ako rozprávkovosť českej kinematografie. Takže nie poplatnosť režimu a nenávisť k cirkvi je to, čo by dnešnému divákovi malo vadiť, ale tá všeobecná naivita, akou je látka podaná. Áno, je to staré, je to skutočne veľkofilm, na aký dnes budeme ešte dlho v našich končinách čakať a určite to nie je nuda. Či Husa brať ako bohato informačný historický film, záleží na tom, či si z neho zoberiete suché fakty, alebo uveríte jeho štylizovanej histórii českých dejín. Každopádne si myslím, že celá trilógia je pre Slovákov a Čechov povinná filmová "četba". Odváži sa ešte niekto niekedy natočiť veľkofilm o Jánovi Husovi? Psychologicky a historicky verný, príťažlivý pre dnešné publikum? Prečo sa tak vlastne ešte nestalo? (29.05.2014)

Jan Hus je v podstatě tak trošku ztělesněním mě samotného, takže si mě snímek tématem určitě získal. Taková středověká konverzačka o tom, jakou cenu je člověk ochotný zaplatit za to, co považuje za pravdivé a správné. Zároveň zřejmě jeden z prvních historicky zaznamenaných velkých a významných bojů člověka proti zkorumpovanému systému, a to rovnou proti tomu nejvlivnějšímu své doby - proti církvi. Věčná škoda, že se takových odvážlivců nenašlo v naší historii více. Vždy na mistra 6.7. rád zavzpomínám při každoročním dni volna. Moc se mi líbily kostýmy i solidně přichystané kulisy a prostředí (na dobu vzniku filmu). Trošku problém jsem měl s hereckým projevem, kdy jsem měl pocit, že se herci chovají jako lidé z doby vzniku filmu (50. let), nikoli jako lidé z počátku 15. století. Samozřejmě se můžeme jen dohadovat, jak se chovali a jaké hodnoty lidé vyznávali ve středověku, neboť existují jen zevrubné záznamy, jejichž autenticitu již nikdo nikdy zaručeně nepotvrdí, nicméně jsem měl prostě pocit, že se v zúčastněných příliš otiskla povaha lidí a doby vzniku filmu namísto simulace středověkého života, ale to je obecně problém snad všech historických filmů. Každopádně se mi snímek docela zamlouval a ani dlouhá stopáž mi zásadně nepřekážela. Navíc jsem si rád doplnil ve vzdělání určité souvislosti spojené s tématem filmu a vedlejšími postavami - tedy pokud Vávra a Jirásek nekecali. Jinak je s podivem a politování hodné, že ani více než 600 let po Husovi, se situace ve světě dramaticky nezměnila. Lepší 3 kousky. (20.11.2019)

Vynikající zpracování velkého vlastence naší historie. Tohle bych povinně pouštěl dětem tě školách, aby měli jiný vzor, než drogy a zvrácené názory na dnešní svět. (06.09.2010)

Tenhle film jsem od dětství viděla dostkrát na to, abych mohla říct, že není špatný, ale ani příliš dobrý (promiňte pane Vávro) - to Jan Žižka, ten je o dost lepší (ale jen z důvodu, že "založil" mé rodné město :-) ) (03.09.2007)

Patos prosakující každým milimetrem filmu. Tomu se nedá odolat. (30.03.2003)

Pár rokov po tom ako sa naplnila Stalinova predstava o nárazníkovom pásme okolo ZSSR bolo v súlade s Orwellom potrebné prepísať dejiny podľa prianí a potrieb rodnej strany. Zohnala sa slušná kôpka peňazí, známi herci sa neodvážili odmietnuť úlohu v takomto diele. maskéri a kostyméri ich upravili tak, aby pracujúci ľud poznal, kto je dobrý a kto zlý, napísali sa aké-také dialógy, hrala k tomu hudba a vznikol produkt, ktorý chcel byť povinným dejepisom, ale bol tým, čo sa na vojne nazývalo politické školenie mužstva. (03.03.2021)

"Mohu volit jen mezi pravdou a lží." V polovině padesátých let začaly v barrandovských ateliérech vyrůstat nákladné repliky starých pražských staveb z dob pozdní gotiky. Režisér Otakar Vávra tehdy začal připravovat první díl své monumentální trilogie, která měla být připomínkou 540. výročí upálení Mistra Jana Husa. Megalomansky koncipované dílo - trilogie byla nejdražším projektem československé kinematografie (stála dvacet milionů československých korun) a byla pochopitelně silně přizpůsobena potřebám ideologického boje komunistické strany. Postavu Jana Husa tak lze vnímat dvojím způsobem: jako kněze a bojovníka za očistu církve i jako razantního sociálního reformátora, revolucionáře a vůdce vykořisťované chudiny. Druhý pohled pak odpovídá dobové mocenské vizi, propagované nechvalně proslulými ideology Nejedlým a Kopeckým, kteří postavu Husa vmanipulovali do role jakéhosi předchůdce komunistických myšlenek. Výpravný cyklus zachycuje bouřlivé období pražských bouří, vrcholících obviněním Mistra Jana Husa z kacířství a jeho následným potupným upálením. Další díly se pak soustřeďují na zobrazení vítězných husitských válek, završenými vítězstvím na pražském vrchu Vítkově. Trilogii dominují dvě postavy: betlémský kazatel Jan Hus a vojevůdce Jan Žižka. Obě tyto postavy ztělesnil přední člen činohry Národního divadla Zdeněk Štěpánek, jeden z nejvýznamnějších realistických umělců. Není třeba zvlášť zdůrazňovat, že obě postavy se liší charakterem i zevnějškem. Jde o postavy přímo protikladné, které nebylo jednoduché zobrazit, měl-li je představovat jediný herec. Štěpánkovi se to však podařilo. Právě jeho výkon přes všechnu vnější monumentalitu, rozsáhlé bojové scény s účastí armády a tisíce statistů, byl a je dominující hodnotou. Tento kontroverzní projekt dodnes rozdmýchává veřejné mínění. Je obdivován i zatracován, vyzdvihován i umlčován. Zůstává dílem, které je typickým otiskem své doby, nerozpakující se svévolně manipulovat s historickými fakty. Je však také dílem, které po vizuální, architektonické a hudební stránce nebylo a nebude překonáno. A v tom jistě tkví jeho nadčasovost. Můj komentář platí i v souvislosti s dalšími díly Jan Žižka a Proti všem. (20.01.2009)

Proč se tak málo tenhle film dává na CT? Je to pýcha našeho národa. NEODVOLAL! Mučedník, osoba jdoucí za pravdou tak moc, že ho katolíci upálili. Copak máme tak moc viditelných hrdinů jako je MISTR JAN HUS? Častěji vysílat. Mládež potřebuje vzory, hrdiny! (26.07.2010)