Příběh lásky a cti

"Přestaňte už s tou láskou. Láska je sobecká, žárlivá.  Chce toho druhého je pro sebe. Přátelství je mnohem ušlechtilejší. Láska být často i povinností ale přátelství to je volnost…" Vávrův film o platonickém vztahu Jana Nerudy a Karoliny Světlé, má určitě čím zaujmout. Hlavně jde o oba hlavní představitelé (Božidaru Turzonovovou a Jiřího Bartošku), kteří ty dvě "podobizny z čítanky" ztvárnily naprosto věrohodně. Ale zajímavý je třeba i vzhled do tehdejší šosácké společnosti plné klevet a pomluv. A výborná je jako vždy i hudba mistra Lišky. (10.12.2022)

Vávra se pustil do tématu, na kterém by si řada tvůrců vylámala zuby. Milostné vzplanutí celebrit literárního světa 19.století na pozadí Národního obrození a pletichaření tehdejší české politické reprezentace. Neruda a Světlá, Cit a Rozum, Láska a Čest. Svoboda a tradice. Divoký nástup moderní doby v kontrastu se starým nazíráním věcí, měšťácká společnost se svou "samočistící" schopností zlikvidovat všechno "zlo" v okolí. Za banálním příběhem se v tomto případě skrývá mnohé, jen to chtít vidět...80% (02.07.2011)

Zakázaná láska v 19. století! Samo téma ve mně probouzí téměř nekritické zaujetí filmem. Zde bylo umocněno ještě volbou představitelky hlavní role. Jako Karolina mi vysloveně sedla. (Úsměv vyvolávající scéna ve filmu byla, když Neruda lákal Světlou na útěk do Vídně a ona na to reagovala: A já bych ti musela vařit? Prát a uklízet?:-) Jediné, co mi kazilo dojem z filmu, byly "výkladové vsuvky". Na začátku je sice řečeno, že tento příběh není z učebnice literatury, ale právě díky (podle mě) zbytečným vstupům vědoucího vypravěče z 20. století, získává film takový nepříjemný, dodatečně vzdělávací ráz. (20.09.2009)

Ocenuji Vavrovu tvorbu mj. za to, ze se venoval nasi historii. V tomto filmu se sice nejedna o zadne " velke dejiny ", ale o vztah mezi Nerudou a Karolinou Svetlou. Myslim, ze se jedna o dost zajimavou sondu do soukromi techto umelcu. I kdyz zde neni takova vyprava jako u jinych Vavrovych snimku, herecke vykony take nejsou nijak vyrazne ( Bartoska mi v roli Nerudy vubec nesedel ), tak si film drzi slusny standart od zacatku do konce. (28.02.2011)

Opat vyborny film v podani skveleho rezisera Vavru, ktory uz Kladivom na Carodejnice dokazal, ze je Pan reziser. A nebojim sa povedat, ze Vavra je tunajsim Wellesom. Ako bol vplyv Orsona Wellesa /Obcan kane/ obrovsky na vyvoj svetovej kinematografie, tak rovnako obrovsky bol vplyv Vavru na vyvoj tunajsej kinematografie. Scenar je vyborny, k tomu skusena rezia /uz spominany Vavra/ a herecke vykony na velmi kvalitnej urovni. 82 % (02.02.2013)