Třicet jedna ve stínu

pro mě byl zajímavý film hlavně koprodukcí s Velkou Británií, o čemž jsem neměl vůbec ponětí, že něco takového proběhlo. Je vidět, že se to v té době začínalo trochu uvolňovat. Sice základní zápletka není nijak výrazná a je dost poplatná době, ale o tu přímo nešlo a spíš se tam řeší charaktery postav, vztahy mezi nimi a vlivy jejich svědomí a tím je dost nadčasový. Film na mě působil hodně rozvláčně a nějaké napětí bylo cítit až ke konci filmu, když se provalí ten podvod. Herecky to bylo zvládnuté dobře a Hrušínský byl asi pro mně nejvýraznější. 3 hvězdičky jsou dostatečné a znovu ho už vidět nemusím. (01.12.2011)

Jiří Weiss natočil podivné drama a obsadil pár anglických herců, kteří byli do češtiny předabováni. Vyznívá to jako obyčejná rozkrádačka v obchodě, na kterou přijde kontrolor Kurka (božskej Rudla), ale s příběhem se pojí i jakási psychologická linka, díky níž poznáváme více jednotlivé postavy. Nejvíce zaujme Rudla, on těmi svými výrazy ve tváři prostě dokáže dominovat a krásná Anne Heywood, jež hraje prodavačku Alenu a která se nebojí ve filmu odhalit. Zajímavé jsou i různé prostřihy, které zpětně doplňují důležité momenty. Jazzová smršť Luďka Hulana se střídá s nezvyklými psycho prvky. Celkově fakt divný film, který si ještě někdy určitě připomenu. (18.03.2019)

„Je to na mě silný kafe…“ Na mě to tedy takto silně rozhodně nezapůsobilo. Snad možná jen ve chvíli, kdy kontrolor Kurka vede rozhovor s prodavačkou Alenou a říká "já nejsem soudce, já jsem kontrolor.“ Jinak mi ten způsob vyprávění se spoustou retrospektivit přišel takový spíš průměrný. Možná to u mě souvisí i s tím, že tu člověk až na výjimky neuvidí známé české herce, ale zato řadu herců anglických. To samozřejmě je jistá zvláštnost tohoto filmu. Ale rozhodně to nečiní film ničím výjimečný. Co mě určitě zaujalo byla pěkná jazzová hudba. Ale asi jsem celkově čekal trošku víc. (29.10.2017)

„Nechcete trochu kafe?“ - „Ne děkuji, nejsme v kavárně.“ Kontrolor Rudolfa Hrušínského. O co větší chaos má doma (zaneřáděný byt, neutěšený vztah se synem a ženou alkoholičkou), o to více akurátní a pořádkumilovný je při výkonu svého zaměstnání. Nakonec až moc. Jeho postava je nepříjemná, smutná, ale přesto víc než zajímavá. Což už se ovšem moc nedá říct o ostatních protagonistech. Výraznější jsou jen ti britští, kteří ovšem mají handicap skrz nepříliš dobré nadabování (hlavně představitel Bažanta, v kterém jsem stejně celou dobu viděl Řandu, a toho mám spojeného s úplně opačným druhem rolí). Nejlépe z nich si stojí asi Alena v podání Anne Heywood, i když s jejím zkratovitým jednáním jsem měl poněkud problém. Za zmínku pak stojí ještě depresivní a díky hudbě až deptající atmosféra, která tragický příběh podtrhuje. A na závěr je tu ten již mnohými zmiňovaný Kůrkův maximálně mrazivý pohled… Jinak mám ale z tohoto raritního snímku trošku rozpačitý dojem, nebýt skvělého Hrušínského, na slabší 4* by to asi už nebylo. (25.11.2017)

V úvodu idylka na pražské plovárně, kde dr. Kůrka ale v saku pojídá párek a chvíli vypadá, jako by ho chtěl Burdové nabídnout. Potom se pomalu, pozvolna, tiše a chladně odhalují posraný životy obou těchto postav. Nechcete-li v hodnocení filmu dopadnout jako R99, je nutno se opravdu soustředit jenom na ně, na Kůrku a Burdovou. Na každého zvlášť. Postava Vorla je vlastně druhořadá, resp. je spíš funkčním prvkem, arci prvořadým a arciže pro něj je ten strašidelný Hrůšův kukuč za výlohou. A pak už jen hlas Kubišky nad Prahou. (24.03.2022)