Danny F.

Harry Hamlin (Perseus) a Ursula Andress (Afrodita) spolu během přípravy filmu navázali milostný poměr. Po dokončení filmu v roce 1980 se jim narodil syn Dimitrij. Jejich vztah skončil v roce 1982.

Za mučedníka (martyra) nebo mučednici se označuje člověk, který pro své přesvědčení položí svůj život. Nauka zabývající se mučedníky se nazývá martyrologie.

V tomto filmu se poprvé v jedné scéně setkali Sylvester Stallone (Barney Ross), Arnold Schwarzenegger (Trench) a Bruce Willis (pan Church).

Černou smrtí se nazývá epidemie moru, která v polovině 14. století postihla Eurasii. Šlo o smrtelnou nemoc způsobenou bakterií Yersinia pestis. Tato nemoc je známá do dnešních dnů.

Film obdržel většinou negativní ohlasy od kritiků. Přesto většina kritiků označila tento film za lepší, než některé jeho předchůdce jako Velkej biják (2007) nebo Tohle je Sparta! (2008), které byly kritiky setřeny.

Film původně režíroval David Zucker, ale pak se režie ujal Craig Mazin. Původní název byl "Superhero!", ale nakonec byl film nazván Superhero Movie.

V polovině ledna 2011 se objevily informace o tom, že při průzkumu vraku jeho vlajkové lodi Queen Anne's Revenge u pobřeží Severní Karolíny (kde v 19. století najela na mělčinu) byly nalezeny úlomky Černovousova (Ian McShane) meče. Možná se jedná o skutečný Tritonův meč?

Datum americké premiéry se změnilo celkem třikrát, nakonec Columbia Pictures zveřejnily konečné datum světové premiéry filmu na 29. července 2011. Původně se čekalo, že by film Šmoulové mohl výdělkem konkurovat filmu Kovbojové a vetřelci (2011), ale Šmoulové nakonec byli poraženi a vydělali “pouze” 35,6 milionů amerických dolarů, kdežto Kovbojové a vetřelci (2011) vydělali 36, 4 milionů amerických dolarů. Celosvětově film Šmoulové vydělal 550 milionů amerických dolarů.

V roce 2002, po pěti letech jednání, koupil Jordan Kerner práva k natočení filmu a film byl ve vývoji ve společnostech Paramount Pictures a Nickelodeon Movie. V roce 2008 koupily filmová práva společnosti Columbia Pictures a Sony Pictures Animation. Natáčení začalo v březnu 2010 v New Yorku.

Armond White z New York Press prohlásil: „Avatar je nejkýčovitější film, který kdy byl natočen o tom, jak bílý člověk potřebuje najít ztracenou identitu a kompenzovat svou politickou, rasovou, sexuální a historickou vinu“ a označil jej za béčko s vysokým rozpočtem.

Z knihy Davida Morrella zůstala ve filmu zachována pouze dějová linie, v detailech se film od předlohy liší.

Scény z počátku filmu, kdy Ralston (James Franco) ukáže dvěma turistkám skrytou lagunu, neodpovídají skutečnosti. Jak sám Ralston uvedl, žádné koupání se nekonalo, dívkám pouze pomohl s navigací na mapě. Lagunu dokonce ani v kaňonu Bluejohn nenajdeme. Přesto skutečný aktér příběhu film celkově pochválil: “Fakticky je natolik přesný, že má blízko k dokumentu, a přitom dokázal zůstat dramatem."

Ve scéně, kdy se Barry (Steve Carell) urazí a odejde domů, sundavá si dioptrické brýle a nasazuje brýle zvětšovací. V dalším záběru si zvětšovací brýle sundá, ale pod nimi jsou i jeho dioptrické.

Jednu verzi scénáře napsal i William Gibson, známý především svým cyberpunkovým románem “Neuromancer“. Scénář byl ale zamítnut. Jedním z důvodů mohlo být i to, že se měl odehrávat na vesmírné stanici ve stylu Sovětského svazu.

V den premiéry filmu v Grauman's Egyptian Theatre v Hollywoodu bylo z propagačních účelů před kinem vystaveno několik propriet z filmu, mezi nimi i model rasy, která havarovala na LV-426. Několik náboženských fanatiků jej ale před promítáním zapálilo, protože šlo podle nich o dílo Satanovo.

John Hurt si zahrál postavu Kanea ještě jednou a to ve filmu Spaceballs (1987), kde paroduje zplození Chestburstera ze své hrudi. Když mu malý vetřelec vyskočí z těla, podívá se na něj a pronese: „Ach ne, už zase..."

20th Century Fox vydalo v roce 2003 DVD verzi pod názvem „2003 Director's Cut“, která byla jen zhruba o čtyři minuty delší než kinoverze z roku 1979. Přesto ale obsahovala zajímavé vystřižené pasáže. V těchto pár minutách byla obsažena například vynechaná scéna, kdy Ripleyová (Sigourney Weaver) při útěku na záchranný modul najde Dallase (Tom Skerritt) a další členy posádky v kokonech.

Duchovním otcem samotného monstra je Hans Ruedi Giger, švýcarský umělec, který spolupracoval na scenériích filmu a Vetřelec se stal pevnou součástí jeho celoživotního díla. Giger za svou práci na filmu Vetřelec získal Oscara. Po nařčení z pornografie v souvislosti se svým dílem „Erotomechanics“ toto ocenění symbolicky vrátil. Vyjádřil tím pohrdání nad nepochopením svého díla.

Producent Robert Rodriguez a režisér Nimród Antal film považují pouze za pokračování snímku Predátor (1987). Od filmů Predátor II (1990) a Vetřelec vs. Predátor (2004) se distancují. Rodriguez nenechal film pojmenovat Predátor III, ale s množným číslem Predátoři, mimo jiné i proto, aby vzdal hold pokračování filmu Vetřelec (1979) s názvem Vetřelci (1986).

Filmu vlastně "souhlasí" s teorií Ericha von Dänikena, že lidé stavěli pyramidy pro mimozemské bytosti přicházející z vesmíru, které uznávali jako své bohy.