Reklama

Reklama

Léto 1944. Sovětská vojska jsou v útoku, ale nepřítel je stále velmi silný. Stíhací pilot Michail Devjatajev (Pavel Prilučnyj) je zajat. Musí se rozhodnout – vrátit se na oblohu, pokračovat ve válce na straně nepřítele, nebo se vydat do koncentračního tábora na ostrově Usedom. Zoufalé eso Devjatajev volí třetí variantu – útěk. Nelze však uniknout z tajného ostrova, kde se testují německé řízené střely. Můžete ale odletět – na letišti je nejnovější nepřátelský bombardér se „zbraní odplaty“ Třetí říše na palubě. Odletět – a udělat nejtroufalejší útěk ve vojenské historii. (sator)

(více)

Recenze (44)

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

V krátké době hodnotím už podruhé vysoko ruský film, takže už jen odevzdaně očekávám syčící dav s vidlemi a pochodněmi, který mě přijde vytáhnout z mého brlohu, aby mě za zpěvu státní hymny lynčoval pod portrétem Stěpana Bandery v nadživotní velikosti. Taky bych se ale mohl dočkat davu, který mě bude oslavovat zpěvem státní hymny a mávátky v barvách trikolóry a našimi i sovětskými vlaječkami. Obě možnosti mě děsí stejným způsobem, tak budu doufat, že účastníci podobných shromáždění nemají na čtení příspěvků na čsfd čas nebo schopnosti. Snímek to byl každopádně vyvedený (alespoň mně se líbil), na rozdíl od mnoha jiných sovětských, hrdinských charakterů byl pro mě Miška Děvjatajev uvěřitelnějším (a tedy i sympatičtějším jedincem), ruští tvůrci se navíc vykašlali na obvyklý patriotismus a s ním ruku v ruce jdoucí patos a místo toho si mě získali nepříjemnou atmosférou zajateckých lágrů (i když si myslím, že byli ještě příliš jemní). Byl jsem příjemně překvapen a bavil jsem se tak dobře, že jsem v příběhu ani nehledal žádné hnidy, jak je mým (zlo)zvykem, i když v zajateckém táboře by to nemohl být problém. / Poučení: Neplýtvej střelivem, střílej krátkými dávkami. ()

Daddko 

všechny recenze uživatele

Sklamanie. Dej filmu pozmenený voči skutočným udalostiam, navyše (som asi detailista) napr. dostať +- 25 úderov drevenou palicou a na druhý deň vôbec vstať je nemožné. Pripomína mi propagandistický sovietsky film Príbeh skutočného človeka ( aj tento sa stal -letec Meresjev). Kritika v Rusku vlažná až chladná, temer zhodne 6/10, laická verejnosť detto.  Škoda nevyužitého potenciálu príbehu. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

O tomhle příběhu jsem se poprvé dozvěděl už jako kluk, když jsem četl Pokryškinovu knihu Křídla v boji, kde jej autor zmiňuje. Film sám je nejlepší v pasážích z lágru a v momentech přípravy útěku. Samozřejmě pokud vím, linka se zradivším přítelem je v tomto případě zcela vymyšlená, i když se podobně takové případy stávaly a je dobré na ně upozorňovat (jak na důvody, které k nim vedly, tak na to, co sovětské zajatce čekalo, pokud se dostali zpátky). Útěk samotný je ale bojem se zrádcem podle mě trochu zbytečně "vylepšen", ona samotná příprava, únos heinkelu, který Děvjatajev pilotoval poprvé v životě, snaha vyhnout se jak německé reakci, tak i vlastní sovětské obraně, jsou podle mě dost dobrodružné a napínavé samy o sobě. Nicméně jinak dobře "nakrúcaný" film bez zbytečného patosu. ()

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelné na tom je, že útěk je popsán hodně přesně - člověk by čekal, že zrovna toto bylo výrazně zdramatizováno, ale není. Respekt! Také následky a přístup Rusů jsou popsány realisticky (celkově je film nečekaně realistický). Proto 4*. Bez velkého přemýšlení. Trailer. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Film prináša veľmi zaujímavý a napínavý príbeh Michaila Devjatajeva, ktorý dokázal ujsť z nemeckého koncentračného tábora vzduchom. Kúsok, na ktorý nacisti ani nepomysleli. Pritom mal obrovské šťastie pri vzlete aj pristáti, niekoľkokrát ho minuli strely bombardérov, inému prenasledovateľovi sa skryl v mrakoch. To sú všetko naozaj pozoruhodné javy a natočené je to dobre. Ale film neukázal aj jeho ďalší osud, ktorý je zaujímavý minimálne rovnako. Stalin totiž opovrhoval tými, ktorí sa nechali zajať. Každý vojak, ktorý padol do zajatia, bol automaticky považovaný za zradcu. Preto im príkazom bolo nariadené, aby si preventívne vždy nechali jeden posledný náboj pre seba a v prípade hroziaceho zajatia radšej spáchali samovraždu. Kto tak neučinil, čakali väčšinou na nich gulagy, dokopy sa do Ruska vrátilo po vojne 2 milióny zajatcov a nikoho s otvorenou náručou nečakali. Ani Michail to nemal jednoduché, síce sa nedostal do toho gulagu, ale dlhý čas ho nikto nechcel s puncom zajatca zamestnať, až neskôr dostal konečne miesto robotníka v kazanskom prístave a prešli dlhé roky, kým sa stal reálnym hrdinom. Film preto mohol mať dve časti, aby bol jeho osud stvárnený úplne. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (13)

  • V skutočnosti sa po úteku k unesenému stroju priblížilo lietadlo Focke-Wulf, ktoré sa vracalo z misie, ale kvôli nedostatku paliva sa musel vrátiť na základňu. Nemci následne vyslali stíhačky, pred ktorými sa Devjatajev skryl v mrakoch. Prenasledovatelia nemali palubné radary, preto sa im podarilo uniknúť. (Dajman)
  • V roku 2002 sa Devjatajev stretol s pilotom Günterom Hobohmom, ktorý ho pred viac ako polstoročím prenasledoval z raketovej základne. Obaja letci vypili po pohári vodky a objali sa. Devjatajev tiež zašiel do Peenemünde, kde zapálil sto sviečok pri pamätníku sovietskych vojenských zajatcov. (Dajman)

Reklama

Reklama