• T2
    *****

    „Rozvíjej se poupatko, nejkresnejší z květú, od rána až do noci, budeš vonět světu, ...“ Na rok vzniku je to doslova famózne prevedenie od našej niekdajšej tvorby, či už po hudobne alebo kamerovej stránke to nemá chybu a film by som jednoznačne zaradil medzi klenoty vtedajšej doby a pre svetovú kinematografiu tých čias je to viac než rovnocenný súper pre akúkoľvek produkciu. Podanie a vyprávanie vtedajších filmárov je ukážkové, podľa tohto by sa dnes mali učiť ako sa dá krásne rozprávka podať! Príbeh o pyšnej princeznej sa stal svojej doby obrovský hit, jednoducho boli roky keď ešte medzi ludmi prevládali skutočné vzťahy a nie dnešná komerčná umelosť. Po hereckej stránke sa tu výborne zaskveli ako Kráľ Miloslav Vladimír Ráz, pyšná princezna Krasomila Alena Vránová a domýlený starý kráľ Stanislav Neumann . „ Odvolávam čo som odvolal, slibuji čo som slíbil! ...“ ║Návštevnosť Československo 8,222,695 (Top 1. v našej histórii)║(24.12.2007)

  • Adam Bernau
    *****

    První svého druhu a hned prvotřídní klasika žánru, a to nejen žánru „česká filmová pohádka“. Nejsem znalec, když tak mě opravte, ale řekl bych, že Pyšná princezna je vedle (pozdějších) Sedmi samurajů zakladatelská i coby akční film, protože scénou ve mlýně uvedla do jeho kánonu už předem zásadu, že skupina nepřátelských bojovníků musí jít proti hrdinovi spořádaně jeden po druhém. Ideovologická složka pohádky je ale mnohem zajímavější: Kdežto švec, představitel drobného řemeslnictva, tedy střední třídy náchylné k reakčnosti a vykořisťovatelství, je bázlivý a k panským manýrům náchylný, potřebující dostat za vyučenou („pětadvacet“), chudý proletář uhlíř si hned dodá odvahy ke svobodnému zpěvu i odporu. (Avšak kde že se nesmí zpívat, to soudruzi v pohádce jaksi obrátili, což je ovšem pochopitelný omyl vzhledem k tomu, že v jejich zemi se zpívat sice nesmělo, ale muselo. Nejvtipnější tehdy musela být závěrečná scéna na volné hranici: „Ševče! Proč bys utíkal!“) Na rozdíl od ševce a uhlíře jsou rodiny sedláka a mlynáře třídně nevyprofilovány, což je zjevně důsledek toho, že představitelé venkovského lidu jsou převážně právě jen představiteli lidu, dobří, obrozenečtí, jednorozměrní lidičkové, vcelku substrát k osvobození. K jeho budoucímu osvoboditeli – králi Rážovi se svazáckým ksichtem i manýry – nelze nepocítit skutečnou třídní nenávist (či pohrdání, to v momentě, kdy chválí mistra nejlepšího obrazu slovy „pracoval jsi dobře a poctivě“ - no řekěte, co je to za hovado? Vlastně až v této chvíli vrcholí masivní úvodní adorace komunistického božstva Práce.) Venkoncem jedinou ideově bezchybnou a sympatickou postavou je princezna Krasomila, což je po mnohých zhlédnutích konečně patrné už od prvního momentu. Původně jsem sice za to podobenství o spravedlivém caru Stalinovi z rajského SSSR, který jde vysvobodit československý pracující lid z moci zlých chamtivých exponentů kapitalismu, hvězdičku ubral. Jako ideologická propaganda komunistické moci je tato pohádka pozoruhodně detailní a důkladná. Ale protože moje jméno je Miroslav: K čertu se všemi spravedlivými a nespravedlivými, je to epos o králově cestě inkognito si dobýt nevěstu, o zapomenuté písni a její moci, o rozpomenutí, o obrácení... Vlastně klasické vysvobození ze zakletí. Postavy jsou překvapivě přesvědčivé, zvláště princeznino obrácení je velmi kvalitně předvedeno. Ale nejen její představitelka je zde vynikající. Snad jediným vyloženě slabým místem je chůvina replika v závěru "Stáří už jen vzpomíná". Někde uprostřed filmu by tento tlach (ostatně nikoli nepravdivý) mohl být na místě, ale uveden jako závěrečné moudro postavy suplující zde osobu dobré polomagické stařeny - dost kazí dojem. To stařenka ve Werichově Byl jednou jeden král má v závěru jinačí slovo! Nicméně: Po vyslechnutí původní pohádky od národní Boženy "Potrestaná pýcha" je tvůrcům vše odpuštěno, protože ze srovnání s onu odpornou, v každém ohledu trapnou mravoučnou červenou knihovnou pro služky vychází i gottwaldsko-stalinská filmová adaptace jako jednoznačný vítěz a to i po ideové stránce. Ve filmu vidíme princezninu pýchu jako nouzovou životní formu exkluzivní, ale stísněné existence a její obrácení vlivem zapomenuté písně, lásky a vržení do strázní i slastí skutečného života jako vysvobození, do nějž se vrhá s dychtivostí své urozenosti a nevinnosti, kdežto v původní verzi se uražený krásný (!) král (který z jakési podivné perverznosti chtěl, aby na obraze pro princeznu, která ho nezná, vypadal ošklivější) rozhodne udělat z ní opovrhovanou peskovanou udřenou služku městských fiflen, aby se takto "vyškolila" (nebo snad zaškolila?), aby jí ve finále vítězoslavně jako frajer největší oznámil, že potřeboval ponížit (sic!) její pýchu. Z představy, že by moje dcera vyrůstala na něčem takovém, se mi dělá zle. Takže komanči, vy nebesům odporní zkurvenci: Udělat z nudného ressentimentálního škváru čistý (a při tom vtipný) epický skvost, ideologii nízkosti nahradit ideologií velkolepého převratu, to se cení. A byla svatba, jedli, pili, hodovali, já tam také byl, pak mám trochu okno, jakoby papírová zem, takže jak to bylo dál, se zeptejte soudruha Kohouta.(7.4.2013)

  • berg.12
    ***

    Já vím, že to ve své dobĕ bylo takřka zjevení. Určitě se povedla lépe než třeba "Princezna se zlatou hvězdou na čele". Ale já měl vždycky problém s pohádkami, ve kterých nebylo alespoň trochu přítomno nějaké to nadpřirozeno. A jedna zpívající kytka tenhle v podstatě civilně angažovaný příběh nezachrání.(13.9.2005)

  • dyfur
    *****

    ZNARODNENÁ ZAUJIMAVOSŤ V PROSPECH užívatela M.B.-predtím uznaná neskôr pripadla inému..................... 16.5.2013 16:33 od ČSFD posel Milý uživateli, tebou zaslaná zajímavost k filmu Pyšná princezná (1952) byla právě schválena. Děkujeme za přispění. Text tebou zaslané zajímavosti: Po 25 rokoch chceli tvorcovia natočiť pokračovanie rozprávky.Bol hotový i scenár,ale Vl.Ráž ho odmietol s tým,že by toto pokračovanie poškodili pôvodnú rozprávku.To znamenalo dlhoročné znepriatelenie-dovtedy priatelov- režisér B.zemana a herca V.Ráža. iste v prvej päťke najlepších rozprávok. Na Vianoce musí byť-bez toho nie su Vianoce. Super. I keď čierno-biela, i ked slabši triky - stále je to TOP. premiéra 26.9.1952 moja zaujímavosť: Na filmovom festivale v Karlových Varoch 1997 sa Alena Vránová stala víťazkou ankety o najobľúbenejšiu rozprávkovú princeznú. (dyfur) Najúspešnejší film v histórii československej kinematografie z hľadiska počtu divákov. Do kín si ho prišlo pozrieť celkovo 8,222,695 divákov. (dyfur)(25.4.2011)

  • Sarkastic
    ****

    Ano, i já tuto pohádku vidím snad každé Vánoce. Ale podobně jako u Princezny se zlatou hvězdou mi příliš princezna a princ (Alena Vránová a Vladimír Ráž) neimponují. Avšak díky panu Neumannovi v roli krále (snad každý si vybaví jeho slova směřovaná k rádcům) a 3 vychytralým rádcům (v čele s Milošem Kopeckým) dávám místo průměru 4*.(18.12.2007)

  • - Film získal Cenu za film pro děti na VII. MFF Karlovy Vary v roce 1952. (hippyman)

  • - Při souboji krále Miroslava (Vladimír Ráž) ve mlýně s vojáky si lze všimnout, že při druhém souboji voják sám od sebe skočí do pytle, aniž by jej do něj jako v ostatních případech Miroslav nastrčil. (ricky4)

  • - V cca 45. minutě filmu zazní melodie, která o tři roky později byla použita i ve filmu Anděl na horách (1955) coby písnička "Kytička bílá". (velkyvezir)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace