• Morloth
    ****

    Na to, že je snímek tvořen v tvrdém socialismu, si dokázal podržet kouzlo a noblesu. Ten nechtěný černobílý háv mu sluší. Navíc obsazení je velmi ale velmi kvalitní. A vůbec mi nevadí ty náznaky socialismu, ono všchno všem pohádkám sluší. Nebo znáte nějakého kapitalistického pohádkového hrdinu, který by byl sympatický, protože se řídil zákony trhu?(30.4.2005)

  • nascendi
    **

    Blížia sa Vianoce, čas repríz. Záujmom je reprízovať úspešné diela a Pyšná princezná úspešnou je. Len doteraz neviem prečo. Napchať obludnú ideológiu všemocnej strany ešte aj do klasickej rozprávky a vykresľovať kráľa, ktorý vládnutie berie ako bokovku popri oberaní čerešní a princeznú, ktorej prevýchova spočíva v pracovnej terapii je zvrátené. Preto považujem Pyšnú princeznú za protipól filmu Byl jednou jeden král, napriek tomu, že ich nakrútil rovnaký režisér v rozmedzí dvoch rokov. A nelíšia sa iba farbou. Aký priepastný rozdiel je medzi Werichovým a Neumannovým kráľom, Vránovej a Dvorskej princeznou, medzi trojicami Kopecký, Effa, Dedek a Kopecký, Horníček, Lipský a najmä medzi vtipom s múdrosťou v jednom filme a šaškárňou s propagandou v druhom.(20.12.2010)

  • sinp
    ***

    Nevysílat tak často... Bořivoj Zeman pohádky uměl, Alena Vránová a Vladimír Ráž vstoupily těmito rolemi do dějin, ale mě už to věčné omílání klasickou pohádku pořádně znechutilo. Vytvořil se zde rychlý efekt nástupu televize. Díky nové formě vysílání některé filmy ožily a teprve po letech získaly punc kultovnosti (v USA Čaroděj ze země Oz nebo Občan Kane). Nebarevná verze navíc ztrácí atraktivitu až kýčovitě přebarevných pohádek stejné doby, které doslova září. Notorická citace a příjemné písničky, přidejte hvězdu, nějak zásadní děj a budovatelská mrkání, odečtěte hvězdu.(31.12.2005)

  • Marthos
    *****

    Málokterý náš film se může pyšnit tím, čím Pyšná princezna. Už několik generací malých i velkých diváků se jím nechává okouzlit, miliony návštěvníků kin a diváků televizní obrazovky se znovu a znovu vydávají cestami poezie pohádkou s oblíbenými hrdiny za poznáním pravdy a krásy. V čem asi tkví kouzlo tohoto filmu, který v době krutých stalinských padesátých let natočil režisér Bořivoj Zeman podle námětu Boženy Němcové? Nejen v látce samé, ale především v její interpretaci. V jednoduchosti, s níž tvůrci filmový příběh vyprávěli, zachovávajíce především jeho básnivost, připomínající půvab lidové písně. I dnes by mohla být Pyšná princezna v jistém směru pro nás aktuální - jako ukazatel cesty. Světová kinematografie je zahlcena americkými snímky, jež oslňují technickou dokonalostí, vynalézavými triky, velkolepou výpravou a akčním dějem plným krve, násilí a neuvěřitelných dobrodružství. I zdánlivě malé příběhy, jsou-li naplněny poezií a pravdou, mohou konkurovat náročným kolosům, za jejichž fasádou se obvykle skrývá prázdnota. A nesmíme zapomínat, že láska nevykvetla jen Krasomile a Miroslavovi, ale i jejich hereckým představitelům Aleně Vránové a Vladimíru Rážovi. Podlehli té nesmrtelné písničce o rozvíjejícím se poupátku, která je dílem básníka Františka Hrubína. A my jí podléháme spolu s nimi při každé televizní repríze. "Rozvíjej se poupátko, nejmilejší z květů, od rána až do noci budeš vonět světu...“(3.10.2008)

  • Spinosaurus
    *****

    Pyšná princezna byla za mého dětství moje oblíbená pohádka. Obsahuje vše, co by klasická česká pohádka měla obsahovat. Dodnes je tato pohádka pro mě nejlepší českou pohádkou. O toto prvenství s ní může bojovat snad jen pohádka S čerty nejsou žerty. Tuto čertovskou pohádku však já řadím již mezi ty novodobější, a proto z těch starých si nejvíce cením Pyšné princezny a to pro svou krásu, jasně vyhraněný rozdíl mezi dobrem a zlem, ale také tím, že hlavními zápornými postavami nejsou černokněžníci, hastrmani, čerti nebo podobné nadpřirozené postavy, ale lidské bytosti, jež jsou tak dobře napsané a zahrané, že působí na plátně mnohem zákeřněji a ďábelštěji než jakákoliv jiná pohádková zrůda. V průběhu dospívání a seznámením se s problematickými filmy naší kinematografie jsem začal vnímat ještě jinou stránku pohádky Pyšná princezna. Zprvu především to, jak jsou ony státní upořádání v Miroslavově zemi a Půlnočním království nápadně podobné tehdejší vizi politických režimů a také to, že v celé pohádce se nikdy nemluví o utlačovaných lidech, ale o utlačovaném lidu, což je opět odkaz spíše k pracujícímu lidu. Ještě nápadnější alegorie je v pohádce Princezna se zlatou hvězdou, kde zazní tato věta: „Hnal je všechen lid! Čeledíni, nádeníci. Se zbraněmi, někteří i beze zbraní! Hnali ho a zpívali si! Ach to byla nálada.“ Jak můžeme vidět, tento problém se netýká jen první české pohádky, ale i většiny pohádek, především těch, které byly natočeny v padesátých letech. Na ČSFD jeden uživatel, který asi nemá Pyšnou princeznu příliš v lásce, nahodil odkaz ( http://kostlan.blog.respekt.cz/c/20272/Pysna-princezna-ve-sluzbach-komunisticke-ideologie.html ) na stránku časopisu Respekt, (který mám docela rád), kde historik Antonín Kostlán velmi detailně rozebírá každý moment Pyšné princezny a hledá tam komunistickou ideologii. Předem bych chtěl autora pochválit za opravdu detailní výpis všeho ideologického, co se v Pyšné princezně nachází. Mě osobně ten článek v lecčems dal za pravdu, ale ukázal mi i něco nového. Například jsem byl překvapen, když mi vyčerpávajícím způsobem vylíčil ideologickou funkci zpěvu. Věděl jsem, že spousta písní se svými texty nevyhýbá dobovým budovatelským písním, ale jeho primární funkci v Miroslavově zemi jsem přehlédl. Autor článku je bezpochyby velmi dobrý historik, ale filmu a hlavně pohádkám očividně vůbec nerozumí. Již na začátku kritizuje vykreslení státní hranice mezi Miroslavovou zemí a Půlnočním královstvím. Dalo by se jednoduše říct, že je prostě „černobílá“. Autor si ale neuvědomuje, že ona „černobílost“ je základem každé správné pohádky. Děti potřebují vidět jasný rozdíl mezi dobrem a zlem a ony kritizované filmové nástroje k tomuto vyobrazení (sup, vichr, neúroda) naopak působí natolik dobře, že jsem se jako malý při této scéně pořádně třásl strachy. Totéž platí o psychologii postav, které musí být také kvůli cílovému publiku rozdělené na dobré a zlé. Jediná postava, která zde prochází určitým vývojem je princezna a i tento vývoj je v pohádce ojedinělý. Nemohu proto souhlasit s tvrzením, že jedinou životnou postavou ve filmu ztvárňuje Miloš Kopecký. Dále nesouhlasím s vylíčením vztahu princezny Krasomily a krále Miroslava. Nevidím žádný problém v tom, že princezna prosí Miroslava, aby jí zavázal střevíček, protože to podle mě spíše znázorňuje její pýchu, než aby to vyobrazovalo Miroslavovu náklonnost k režimu. Poslední výtka, kterou bych chtěl připomenout, směřuje k onomu historickému podtextu (První republika, únor 1948). Když autor přirovnává různé scény z filmu ke skutečným historickým událostem, nedá se říct, že by tyto přirovnání neseděly. Já si však myslím, že kdybychom takto zkoumali jakýkoliv film třeba i západní produkce, nalezneme i tam určité historické souvislosti. Jako příklad dám animovaný film Mravenec Z, o kterém jsem s nadsázkou prohlásil, že je to komunistická agitka. Děj filmu je následující: Mravenec Z (dělník) touží po lepším sociálním postavení v mravenčí hierarchii. Zamiluje se do mravenčí princezny, jejíž matka Královna je již zcela zesláblá a senilní. Mravenčí hnízdo proto neformálně vede diktátorský generál Kusadlo (Hitler), který pohrdá dělnictvem a touží po čistém a silném mravenčím druhu. Mravenec Z svým úsilím vyvolá revoluci všeho mravenčího dělnictva, které vyjde s transparenty do ulic mraveniště za zpěvu písně. Kusadlo je nakonec poražen a Mravenec Z založí novou kolonii v souladu s přáním dělnictva.// Myslím, že tento film je přímo ukázkový příklad toho, že onu komunistickou propagandu je možno vidět opravdu skoro všude, což ale neznamená, že tam má být. Nepochybuji o tom, že kdyby se tento film natočil dříve, jistě by to byl pro komunisty materiál k agitaci. Z předchozí ukázky je jasné, že ony historické v souvislosti v Pyšné princezně mohou být záměrné, ale také nemusí. To však já zatím nezjistím. Přijde mi pouze přehnané mluvit o poslovi Vítkovi jako o zrádci nebo přirovnávat jednání starého krále k prezidentu Benešovi. Mě osobně článek odtajil některá fakta, ale rozhodně to pro mě neznamená, že tuto pohádku nyní nebudu mít rád.(15.4.2007)

  • - Medvíďata, která pobývala v lese u uhlíře, byla vozena z liberecké zoo. (Teres)

  • - Koniec rozprávky mal byť podľa pôvodného scenára úplne iný. Kráľ Miroslav (Vladimír Ráž) príde s Krasomilou (Alena Vránová) na svoj zámok, stále v záhradníckych šatách, opustí ju s prísľubom, že ide hľadať pre oboch nejakú prácu. Krasomila potom pomáha šiť šaty pre Miroslavovu nevestu. Pred polepšenou a zúboženou princeznou sa zrazu zjaví v celom svojom kráľovskom majestáte a požiada ju, aby mu zaviazala črievičku. Až potom odhalí, kto je, a koná sa veľkolepá svadba. Muselo sa ale šetriť, obrad s hostinou sa pred kamerou nekonal. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)

  • - Striedmosť kostýmov Jana Kropáčka podčiarkuje "robotnícky" podtón rozprávky, bez ktorého by sa v tých časoch asi nedostala do kín. (krasomama)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace