• Big Bear
    ***

    Pohádka je to hezká, hezky natočená, plná skvělých herců. Vždycky se mi líbila ať už v knížkách či v této podobě. S odstupem času a narůstající otráveností jejím neustálým omíláním v TV je to však horší a hoší. Nejvíce mne ale na pohádce vadí její velmi dobře skrytý politický podtón. Rok 1952 byl rokem pokračujícícho komunistického běsnění. Většina sedláků, odpůrců rudého režimu a statečných lidí zejména ze západního odboje už živořila v komunistických kriminálech, mnoho lidí bylo popraveno (v roce 1952 se soudruzi začali mordovat i mezi sebou - viz.Slánský) a do smrti kreatur jménem Stalin a Gottwald scházel ještě jeden předlouhý rok.. Proto mne při závěrečné písni této lidem oblíbené pohádky - ,,Skončila se panská pýcha, lépe se nám dýchá... '' mírně mrazí. Ty hvězdy však dávám za pohádku. * * *(7.1.2015)

  • genetique
    ****

    Časy, keď sa ešte dal takýto najnaivnejší príbeh krásne spracovať sú už asi preč. Ale nevadí, pretože si ho môžme aspoň takto pripomenúť. Chýbalo mi tam viac humoru, ale to je minimum. Touto rozprávkou by sa malo riadiť väčšina slečien v dnešnej dobe. A našťastie ju ešte nemám natoľko 'omletú' aby som hodnotenie znížil. 80%.(7.1.2008)

  • fragre
    *****

    Zpracování je kouzelné (i když ovlivnění vzpomínkou z dětství je při hodnocení této pohádky neoddiskutovatelné). Infiltrace dobovou ideologií tu je, leč není jí zas tak mnoho a nějak je zapomínáno, že české pohádky jsou svým založením "levicové", je to anonymní tvorba těch dole. Proto je zde i princezna napravena prací, což není bolševický výmysl, je to tak i v originálu B. Němcové. Navíc ty ideologické vložky ztrácejí již dobový kontext a jsou nyní chápány jako protiklad dobra a zla, který je v každé pohádce. Nikdy jsem si neidentifikoval zemi prince Miroslava s "táborem míru a socialismu" atd... leč, kdo tam chce najít zašifrovaný Komunistický manifest, jistě ho tam najde. Bořivoj Zeman přece nenatočil tuto pohádku proto, aby zakryl vraždění na hranicích, jak se snad někteří hodnotitelé domnívají. Pěkný komentář od Spinosaura.(5.8.2010)

  • Subjektiv
    ***

    Ačkoliv příiš nepochybuji o tom, že Pyšná princezna je ideologicky poplatná svojí době, její jednoznačná ideologická čitelnost se s postupem času smazává a již 20 let po svém vzniku by člověk, jemuž by se zachtělo, relativně přesvědčivě překroutil její význam jako kritický k socialistickému režimu a oslavující svobodný trh. +++++ Především nic nenasvědčuje tomu, že by Miroslavovo království bylo plánovanou společností, v níž vládnoucí moc (král) rozhoduje o struktuře výroby. Jednotliví řemeslníci se setkávají na trhu, na němž svobodně, zpěvem nabízejí svoje zboží. Král tuto svobodu schvaluje a jediné, co požaduje, aby byla práce dělána poctivě, to jest, aby spotřebitel nebyl klamán. Pohled na trhovce nenasvědčuje, že by v této zemi existovala sociální rovnost, pouze v ní chybí chudoba. Královo kralování se prakticky neobjevuje, většinu času věnuje svým koníčkům, které finančně zajišťuje vlastní produktivní činností, stejně jako ostatní "poddaní". Právě toto "nevládnutí" s minimem regulace je jádrem učení rakouské ekonomické školy. Film sice oslavuje dělbu práce, ovšem ekonomie nás učí, že právě trh zajišťuje tuto dělbu nejúčinněji. +++++ Pokud jde o scénu pálení obrazů, je nejspíše nejjednoznačněji spojitelná s ideologií tehdy vládnoucí strany. Na druhou stranu, král Miroslav si objednal vypracování věrného obrazu a nelze se divit, že platí pouze umělci, jenž vyhověl přání svého zákazníka. +++++ Oproti Miroslavově zemí ovládá Půlnoční království striktní regulace a důraz na hmotně produktivní činnosti, z čehož pramení zákaz zpěvu, jenž produkuje pouze nehmotné statky. Jsou to spíše levicoví ekonomové, kteří odmítali zahrnovat služby do národního produktu, tedy mezi produktivní činnosti. Poddané zatěžují těžké daně, přičemž se obsluha daňové soustavy jeví jako velmi nákladná (výběrčí, hlídači, byrokracie), takže státu (králi) zbývá pro výkon jeho činností jen málo prostředků. Stát se jeví neefektivně (starý dědula) v porovnání se státem jemuž vládnou tržní principy (Miroslav). Nadto je přeregulovaný nesmyslnými nařízeními. Pokud se nějaký statek ukáže jako nezbytný, neváhá udělit monopolní privilegium (král dovolí zpívat pouze zahradníkovi, a to za účelem naučit zpívat květiny - zahradník privilegium zneužívá k vlastním cílům). Boj krále Miroslava se vede důsledně proti státní moci, jež narušuje svobodné podnikání. Ne náhodou hned po "revoluci" následuje snížení daní a odstranění řady nařízení. +++++ Tak co, překrucuji? Možná. Ale současný divák již nemá důvod číst Pyšnou princeznu jako komunistický škvár, stejně jako nemůže (a nemá důvod) vnímat Čaroděje ze země Oz jako podobenství o boji mezi zlatým standardem a bimetalismem, ač ten toto téma nepochyně obsahuje. Nejde o to, že by byl současný divák slepý. Má prostě jen jiné brýle a otevírají se mu s nimi docela jiné pohledy. Kolik mu jich otevře Pyšná princezna? Dětskému snad dost, pořád se v ní těčí úctě poctivost, laskavost, dobrota, pravdomluvnost a svoboda. Že ukazuje mocné a bohaté v horším světle než chudé a bezmocné? Ssoučasné psychologické výzkumu naznačují, že peníze a moc charakter skutečně kazí, bohužel. +++++ Zbývá nám film, jehož děj je velmi jednoduchý, jehož hrdina až příliš snadno dosáhne svých cílů, v němž vývoj prodělá jediná postava. Film s herci, jež zastiňuje Kopecký a trochu snad i ta Vránová. A je tu velká Miroslavova kláda. Silné ***.(27.9.2014)

  • Marthos
    *****

    Málokterý náš film se může pyšnit tím, čím Pyšná princezna. Už několik generací malých i velkých diváků se jím nechává okouzlit, miliony návštěvníků kin a diváků televizní obrazovky se znovu a znovu vydávají cestami poezie pohádkou s oblíbenými hrdiny za poznáním pravdy a krásy. V čem asi tkví kouzlo tohoto filmu, který v době krutých stalinských padesátých let natočil režisér Bořivoj Zeman podle námětu Boženy Němcové? Nejen v látce samé, ale především v její interpretaci. V jednoduchosti, s níž tvůrci filmový příběh vyprávěli, zachovávajíce především jeho básnivost, připomínající půvab lidové písně. I dnes by mohla být Pyšná princezna v jistém směru pro nás aktuální - jako ukazatel cesty. Světová kinematografie je zahlcena americkými snímky, jež oslňují technickou dokonalostí, vynalézavými triky, velkolepou výpravou a akčním dějem plným krve, násilí a neuvěřitelných dobrodružství. I zdánlivě malé příběhy, jsou-li naplněny poezií a pravdou, mohou konkurovat náročným kolosům, za jejichž fasádou se obvykle skrývá prázdnota. A nesmíme zapomínat, že láska nevykvetla jen Krasomile a Miroslavovi, ale i jejich hereckým představitelům Aleně Vránové a Vladimíru Rážovi. Podlehli té nesmrtelné písničce o rozvíjejícím se poupátku, která je dílem básníka Františka Hrubína. A my jí podléháme spolu s nimi při každé televizní repríze. "Rozvíjej se poupátko, nejmilejší z květů, od rána až do noci budeš vonět světu...“(3.10.2008)

  • - Pohádka měla být původně natočena na barevný materiál. (Elisebah)

  • - Mreža, cez ktorú princezná Krasomila (Alena Vránová) hádže loptu kráľovi Miroslavovi (Vladimír Ráž), nebola v skutočnosti súčasťou žiadnej brány. Držali ju asistenti z filmového štábu, ktorí ju následne naložili a odviezli. (Raccoon.city)

  • - Pôvodne mala byť hraničným predelom mohutná sosna s vyrytými výsostnými znakmi oboch kráľovstiev, ale autorom sa to zdalo málo kontrastné. Nechali preto v barrandovských dielňach vyrobiť dva ukazovatele, jeden jasný, druhý temný a ešte pre istotu na neho usadili supa. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace