• Marek1991
    *****

    50. roky a ich prekrásny príbeh s krásnou premenou a ideálnymi myšlienkami a ideálnym životom založeným na skutočných hodnotách. Pôvodne som danú rozprávku nemal až tak rád, ale postupom času jej musím to hodnotenie proste zdvihnúť. Hudba a naša Krasomila proste fantázia. Na tento náš historický bombónik ťažko hľadám slová, ale proste som si ho užil, má posolstvá, myšlienky, poučenia, je o láske a premene na dobro. Lahôdka pre uši, oči a nás celých. Bravó, Fantázia, Áno.(6.9.2012)

  • Mylouch
    *****

    Feudální svět se s jedinou čestnou výjimkou hroutí, rodící se maloburžoazie je onde týrána zvůlí panstva, tuto však na radostném vzestupu s písní na rtech a městská chudina se k ní přidává. A český televizní divák, vyzbrojený dějepisnými znalostmi o lovcích mamutů, v horším případě několika bolševickými školeními o dějinách dělnického hnutí, analytickými schopnostmi absolventa 1 semestru VUMLu nebo modrou legitimací (viz ona dogmatická varování sebevědomých elit z poloviny 90.let ! před zfilmovanými ideologicky diverzními pohádkami, zásadní pohoršení tehdy vzbuzovala zášť tvůrců vůči kmotrovským rádcům), aby se tu uinterpretoval. A protože cena zpívající květiny není tvůrci ani trhem ani do samého závěru určena, můžeme se věnovat filmu samotnému: Poetický skvost s příkladnou dramatickou stavbou, epochální hudební partitura pozdvihující celek do oblačných výšin, příběh o lásce a svobodě s nejedním nadčasovým morálním apelem směřujícím k divákovi, plynoucí ze souhry tvůrčího týmu, kterou si nikdo nevysedí v polospánku na přednáškách. Dnes přes každoroční reprízy už - zdá se - celkem neznámá pohádka, kterou na čsfd hodnotí jen 1/4 ! uživatelů proti některým jejím konkurentům. komentář: Marthos, Subjektiv(7.12.2016)

  • Marthos
    *****

    Málokterý náš film se může pyšnit tím, čím Pyšná princezna. Už několik generací malých i velkých diváků se jím nechává okouzlit, miliony návštěvníků kin a diváků televizní obrazovky se znovu a znovu vydávají cestami poezie pohádkou s oblíbenými hrdiny za poznáním pravdy a krásy. V čem asi tkví kouzlo tohoto filmu, který v době krutých stalinských padesátých let natočil režisér Bořivoj Zeman podle námětu Boženy Němcové? Nejen v látce samé, ale především v její interpretaci. V jednoduchosti, s níž tvůrci filmový příběh vyprávěli, zachovávajíce především jeho básnivost, připomínající půvab lidové písně. I dnes by mohla být Pyšná princezna v jistém směru pro nás aktuální - jako ukazatel cesty. Světová kinematografie je zahlcena americkými snímky, jež oslňují technickou dokonalostí, vynalézavými triky, velkolepou výpravou a akčním dějem plným krve, násilí a neuvěřitelných dobrodružství. I zdánlivě malé příběhy, jsou-li naplněny poezií a pravdou, mohou konkurovat náročným kolosům, za jejichž fasádou se obvykle skrývá prázdnota. A nesmíme zapomínat, že láska nevykvetla jen Krasomile a Miroslavovi, ale i jejich hereckým představitelům Aleně Vránové a Vladimíru Rážovi. Podlehli té nesmrtelné písničce o rozvíjejícím se poupátku, která je dílem básníka Františka Hrubína. A my jí podléháme spolu s nimi při každé televizní repríze. "Rozvíjej se poupátko, nejmilejší z květů, od rána až do noci budeš vonět světu...“(3.10.2008)

  • kajas
    ***

    Hodně let mě jedna z našich nejznámějších pohádek nechávala chladnou. Konečně jsem si tedy doplnila velikou mezeru ve vzdělání. Ty budovatelské písně a záběry na pyšně pracující lid jsem málem nepřekousla, ale jinak chápu, proč je "Pyšná" tak oblíbená. Krásná princezna, sympatický princ (pardon, král), proradní rádcové, geniální starý král. Mezi ty nejoblíbenější kousky ji ale určitě nezařadím.(1.4.2013)

  • Elyssea
    *****

    Naprostá klasika, i když vánoční. Ale lze se té tradici opakovat na Vánoce stejné pohádky divit, když na Pyšnou princeznu, Popelku a Princeznu se zlatou hvězdou drtivá většina našich pohádek smutně pokukuje zdálky? Pyšná princezna je možná moralitka, ale vše je natolik zdatně překryto, že to snad nikomu neůže vadit. Kdoví, jak by to vypadalo, kdyby se mohla natočit jako barevný film.(19.11.2007)

  • - Dobovým kritikům vadilo, že film je příliš "kapitalistický", vzdálený realitě. (cariada)

  • - Najúspešnejší film v histórii československej kinematografie z hľadiska počtu divákov. Do kín si ho prišlo pozrieť celkovo 8,222,695 divákov. (dyfur)

  • - Po úpravách v scenári zmizlo niekoľko postáv. Pôvodne mal pestúnku kráľ Miroslav (Vladimír Ráž), zatiaľ čo o Krasomilu (Alena Vránová) sa starala komorná Blažena, ktorá sa zamilovala do pobočníka Vitka (Gustav Heverle).Taktiež hlavný dvoran polnočného kráľovstva, pán Zajíc, ktorého si mal zahrať Saša Rašilov. Autori tiež nadelili Krasomile o jedného nápadníka viac. Mal ním byť mocný kráľ Bojeslav. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace