• pakobylka
    *****

    Třebaže nadpřirozeno zastupuje "jen" zpívající květina, je "Pyšná princezna" jednou z nejopravdovějších a nejpohádkovějších pohádek. Sudičky jí neobyčejně přály, neboť dostala do vínku jak teplo slunečních paprsků, svěžest průzračných vod a jedinečnou rozmanitost české krajiny, tak i spanilou krásu urozených princezen, moudrost dobrých králů a laskavost starých chův. Všechno podstatné pro zachování věčného mládí. P.S.: Pokud něco propaguje, pak jedině ty hodnoty, které by měly být nadčasové ... tak jako jiné pohádky, ať už vznikly v kterékoli době a za jakéhokoli režimu - nevidím žádný důvod, proč bych ji za to měla shazovat.(27.12.2012)

  • D.Moore
    ****

    Šíleně smutná princezna se sice Bořivoji Zemanovi povedla ještě více, nicméně neznamená to, že by se mi na Pyšnou nějak špatně dívalo. Za to, že spoustě lidí leze krkem, a cukrovím obtěžkané vánoční televizní diváky nutí dýchavičně sáhnout po ovladači od televize, podle mě mohou hlavně její častější než časté reprízy. Lidem, kteří v Pyšné princezně hledají ideologické dvojsmysly a považují ji za komunistickou propagandu nejhrubšího zrna, se musím smát. Ne že bych jejich postřehy (tedy alespoň ty méně paranoidní) popíral, já je zkrátka dokážu ignorovat, nezajímají mě. Dívám se na pohádku, ne na filmový týdeník. Navíc když to Aleně Vránové s Vladimírem Rážem tak sluší a hudba Dalibora Vačkáře bezesporu patří k tomu nejlepšímu, co pro tuzemskou kinematografii vzniklo.(23.12.2014)

  • nascendi
    **

    Blížia sa Vianoce, čas repríz. Záujmom je reprízovať úspešné diela a Pyšná princezná úspešnou je. Len doteraz neviem prečo. Napchať obludnú ideológiu všemocnej strany ešte aj do klasickej rozprávky a vykresľovať kráľa, ktorý vládnutie berie ako bokovku popri oberaní čerešní a princeznú, ktorej prevýchova spočíva v pracovnej terapii je zvrátené. Preto považujem Pyšnú princeznú za protipól filmu Byl jednou jeden král, napriek tomu, že ich nakrútil rovnaký režisér v rozmedzí dvoch rokov. A nelíšia sa iba farbou. Aký priepastný rozdiel je medzi Werichovým a Neumannovým kráľom, Vránovej a Dvorskej princeznou, medzi trojicami Kopecký, Effa, Dedek a Kopecký, Horníček, Lipský a najmä medzi vtipom s múdrosťou v jednom filme a šaškárňou s propagandou v druhom.(20.12.2010)

  • Subjektiv
    ***

    Ačkoliv příiš nepochybuji o tom, že Pyšná princezna je ideologicky poplatná svojí době, její jednoznačná ideologická čitelnost se s postupem času smazává a již 20 let po svém vzniku by člověk, jemuž by se zachtělo, relativně přesvědčivě překroutil její význam jako kritický k socialistickému režimu a oslavující svobodný trh. +++++ Především nic nenasvědčuje tomu, že by Miroslavovo království bylo plánovanou společností, v níž vládnoucí moc (král) rozhoduje o struktuře výroby. Jednotliví řemeslníci se setkávají na trhu, na němž svobodně, zpěvem nabízejí svoje zboží. Král tuto svobodu schvaluje a jediné, co požaduje, aby byla práce dělána poctivě, to jest, aby spotřebitel nebyl klamán. Pohled na trhovce nenasvědčuje, že by v této zemi existovala sociální rovnost, pouze v ní chybí chudoba. Královo kralování se prakticky neobjevuje, většinu času věnuje svým koníčkům, které finančně zajišťuje vlastní produktivní činností, stejně jako ostatní "poddaní". Právě toto "nevládnutí" s minimem regulace je jádrem učení rakouské ekonomické školy. Film sice oslavuje dělbu práce, ovšem ekonomie nás učí, že právě trh zajišťuje tuto dělbu nejúčinněji. +++++ Pokud jde o scénu pálení obrazů, je nejspíše nejjednoznačněji spojitelná s ideologií tehdy vládnoucí strany. Na druhou stranu, král Miroslav si objednal vypracování věrného obrazu a nelze se divit, že platí pouze umělci, jenž vyhověl přání svého zákazníka. +++++ Oproti Miroslavově zemí ovládá Půlnoční království striktní regulace a důraz na hmotně produktivní činnosti, z čehož pramení zákaz zpěvu, jenž produkuje pouze nehmotné statky. Jsou to spíše levicoví ekonomové, kteří odmítali zahrnovat služby do národního produktu, tedy mezi produktivní činnosti. Poddané zatěžují těžké daně, přičemž se obsluha daňové soustavy jeví jako velmi nákladná (výběrčí, hlídači, byrokracie), takže státu (králi) zbývá pro výkon jeho činností jen málo prostředků. Stát se jeví neefektivně (starý dědula) v porovnání se státem jemuž vládnou tržní principy (Miroslav). Nadto je přeregulovaný nesmyslnými nařízeními. Pokud se nějaký statek ukáže jako nezbytný, neváhá udělit monopolní privilegium (král dovolí zpívat pouze zahradníkovi, a to za účelem naučit zpívat květiny - zahradník privilegium zneužívá k vlastním cílům). Boj krále Miroslava se vede důsledně proti státní moci, jež narušuje svobodné podnikání. Ne náhodou hned po "revoluci" následuje snížení daní a odstranění řady nařízení. +++++ Tak co, překrucuji? Možná. Ale současný divák již nemá důvod číst Pyšnou princeznu jako komunistický škvár, stejně jako nemůže (a nemá důvod) vnímat Čaroděje ze země Oz jako podobenství o boji mezi zlatým standardem a bimetalismem, ač ten toto téma nepochyně obsahuje. Nejde o to, že by byl současný divák slepý. Má prostě jen jiné brýle a otevírají se mu s nimi docela jiné pohledy. Kolik mu jich otevře Pyšná princezna? Dětskému snad dost, pořád se v ní těčí úctě poctivost, laskavost, dobrota, pravdomluvnost a svoboda. Že ukazuje mocné a bohaté v horším světle než chudé a bezmocné? Ssoučasné psychologické výzkumu naznačují, že peníze a moc charakter skutečně kazí, bohužel. +++++ Zbývá nám film, jehož děj je velmi jednoduchý, jehož hrdina až příliš snadno dosáhne svých cílů, v němž vývoj prodělá jediná postava. Film s herci, jež zastiňuje Kopecký a trochu snad i ta Vránová. A je tu velká Miroslavova kláda. Silné ***.(27.9.2014)

  • nash.
    *****

    Klasika všech klasik. Svižná, pohádkově naivní a kouzelná, zábavná, se sympatickou dvojicí správňáckého krále a krásné princezny, "které se přece sluší zavázat střevíc", ale především nezapomenutelnou čtverkou Neumann - Kopecký - Effa - Dědek coby krále a jeho tří vykutaláných rádců, kteří jdou z jedné skvělé scény do druhé a chrlí přitom jednu nezapomenutelnou hlášku za druhou, v čemž jim občas zdatně sekunduje také Josef Hlinomaz jako výběrčí daní. Stále pohádkově kouzelná i pro dnešní děti a v rovině politické navíc stále hořce aktuální. ("Ať naříkají, ale ať platí!! - "Chceme jen jeho (jejich) dobro".)(15.1.2012)

  • - Alena Vránová se do Vladimíra Ráže zamilovala i ve skutečnosti a po natáčení se oba vzali. (jenik71)

  • - Najúspešnejší film v histórii československej kinematografie z hľadiska počtu divákov. Do kín si ho prišlo pozrieť celkovo 8,222,695 divákov. (dyfur)

  • - Niekto z kulisárov a stavbárov vzal starému kráľovi polnočného kráľovstva (Stanislav Neumann) zlú mieru na trón a tým pádom kráľ nedosiahol na zem. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace