Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paul Scofield v přepisu známé divadelní hry o historickém konfliktu Sira Thomase Morea a krále Jindřicha VIII... Sir Thomas More (1478–1535), známý londýnský právník a spisovatel (autor Utopie) a od r. 1529 i kancléř, se dlouhá léta těšil králově přízni a přátelství. Země však potřebovala následníka trůnu, jehož Kateřina Aragonská nedokázala králi dát. A Anna Boleynová byla tak mladá, tak půvabná – a navíc tak plodná! Jaký div, že král zatoužil po změně. Všichni jej chápali, všichni podporovali jeho plány na rozvod. Jen Thomas More, na jehož mínění Jindřichovi záleželo nejvíc, ne... Slavný filmový přepis známé divadelní hry (pamětníci si možná vzpomenou na skvělou pražskou inscenaci v Realistickém divadle s Jiřím Adamírou v hlavní roli!), který v r. 1966 získal celkem šest z osmi Oscarů, na něž byl nominován. Režisér Zinnemann dokázal vynikajícím způsobem skloubit verbální i obrazovou stránku filmu – podařilo se mu zachovat a přetlumočit celý náročný text, aniž by tím oslabil vizuální působivost díla. O jeho apriorních kvalitách svědčí ostatně i fakt, že se Zinnemannovi podařilo získat doslova hvězdné obsazení i pro ty nejmenší roličky (kardinál Wolsey Orsona Wellese má jen dvě krátké scény, Anna Boleynová Vanessy Redgraveové je de facto němá epizoda!). (Česká televize)

(více)

Recenze (58)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Film o neposkvrnitelném svědomí a o nezdolné víře, kterou náš hlavní hrdina postavil i před rodinu a to o pořádný kus. Hádejte o jakou víru se jednalo? Samozřejmě, primárně o víru v Boha. Pokud se pokusíte v tomto filmu hledat nějakou uměleckou složku, tak se asi spálíte. Zahrán je samozřejmě výtečně, ale vše ostatní je maximálně průměrné. Film vyniká výhradně svojí myšlenkou a svým poslestvím, které už ovšem dávno spláchl proud času a jsem si jistý, že na mnoho soudobých lidí, včetně mě, už žádný dojem neudělá. Film je servírován tak protivnou cestou, že se neubráním konstatováním, že se u něj dobře spí. Probudit vás dokáže pouze charismatický Jindřich VIII, který někdy rád křičí. Odpad nedávám pouze proto, abych neměl špatné svědomí. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Velmi povedený historický film v tom smyslu, že je zde skvěle zachycena doba, ale především pak intriky, které jsou s osobami, jež jsou zde prezentovány, spojeny. Thomas More mě rozhodně zajímavý život a narodila se do doby, která mu nepřála. Nebyl tak přímo mužem do každého počasí, ale jinak by jeho osud nebyl tak zajímavý. Skvělé herecké obsazení! ()

Reklama

a.keram 

všechny recenze uživatele

Film, který má naprosto stejný dopad dnes jako měl před 50 lety. Přesto že na dnešní standary je film poměrně historicky přesný, to není pravý význam díla. Namísto toho je toto dílo 2 hodinová polemika na několik právních, filozofických i teologických otázek. Jeden z těch filmů, který možná není perfektní v jednotlivých aspektech, ale jako celek je naprosto dokonalí. ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Duchovní i umělecká potrava první kategorie. Podle výtečné divadelní hry ještě lepší film. Postava Thomase Mora je natolik charismatická, že přímo vybízí k následování a k revizi vlastních hodnot. Takových filmových hrdinů jsem potkal jen málo (snad ještě George Baileyho z "It´s A Wonderful Life" a Babette z "Babettiny hostiny".) ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Příliš se nedivím, že z tohoto filmu skáčou otcové preláti nadšením. Ale jsou trošku vedle. Jednak se v tomto případě nejedná o křesťanskou agitku, jako v tradičních hestonovkách a druhak Zinnermann neoslavuje křesťanského mučedníka, ale člověka, který zůstal věrný svému svědomí. Samozřejmě ani Thomas More nebyl z dnešního pohledu bez viny a podílel se na upálení nejedné čarodějnice, stejně jako pomáhal upevňovat pokřivený tudorovský nárok na trůn a nikdy mu nezapomenu, že poměrně schopného panovníka Richarda III. vylíčil tak, že z něj propagandista Shakespear mohl udělat světovou zrůdu, ale přesto se jednalo o ojedinělou morální autoritu, která skončila tak, jak skončit musela. 85% ()

Galerie (86)

Zajímavosti (6)

  • Celosvětová preiéra proběhla 12. prosince 1966 v New Yorku. (ČSFD)
  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami. (gjjm)
  • Spisovatel a scénárista Robert Bolt získal za film Oscara za nejlepší adaptovaný scénář. Rok předtím se mu podařilo to samé za scénář k filmu Doktor Živago (1965). (ČSFD)

Reklama

Reklama