Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paul Scofield v přepisu známé divadelní hry o historickém konfliktu Sira Thomase Morea a krále Jindřicha VIII... Sir Thomas More (1478–1535), známý londýnský právník a spisovatel (autor Utopie) a od r. 1529 i kancléř, se dlouhá léta těšil králově přízni a přátelství. Země však potřebovala následníka trůnu, jehož Kateřina Aragonská nedokázala králi dát. A Anna Boleynová byla tak mladá, tak půvabná – a navíc tak plodná! Jaký div, že král zatoužil po změně. Všichni jej chápali, všichni podporovali jeho plány na rozvod. Jen Thomas More, na jehož mínění Jindřichovi záleželo nejvíc, ne... Slavný filmový přepis známé divadelní hry (pamětníci si možná vzpomenou na skvělou pražskou inscenaci v Realistickém divadle s Jiřím Adamírou v hlavní roli!), který v r. 1966 získal celkem šest z osmi Oscarů, na něž byl nominován. Režisér Zinnemann dokázal vynikajícím způsobem skloubit verbální i obrazovou stránku filmu – podařilo se mu zachovat a přetlumočit celý náročný text, aniž by tím oslabil vizuální působivost díla. O jeho apriorních kvalitách svědčí ostatně i fakt, že se Zinnemannovi podařilo získat doslova hvězdné obsazení i pro ty nejmenší roličky (kardinál Wolsey Orsona Wellese má jen dvě krátké scény, Anna Boleynová Vanessy Redgraveové je de facto němá epizoda!). (Česká televize)

(více)

Recenze (59)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Další zajímavý film o anglickém králi Jindřichu VIII., který mapuje stejné období jako nedávno vysílaných Tisíc dnů s Annou (režie Ch. Jarrott, 1969). Řeší se stejný spor - první rozvod Jindřicha, protože mu jeho žena Kateřina neporodila syna. Katolická církev s rozvodem nesouhlasí, proto král rozhodne o jejím oddělení od Vatikánu. Hlavou nové (anglikánské) církve se stane on sám. Sir Thomas More, právník a vědec, kterému je tento film věnován, si svou (katolickou) tvář zachoval. Vzdal se všech funkcí, stáhl do ústraní, odmlčel. To vše proto, aby zachoval život sobě a své rodině. Jenže králi a jeho rádcům (hlavně intrikánu Cromwellovi) vadil mlčící ještě víc. Film o nesmírně silné a moudré osobnosti, která odmítla jít s davem a zaplatila za to životem. Silná a obdivuhodná byla i jeho rodina, ač se to zpočátku nezdálo. Poselství aktuální v každé době i situaci. Proto si tento film velmi cením. ()

Derek 

všechny recenze uživatele

trocha divadelne (je to film nakruteny podla divadelneho hitu) ale prekvapujuco plne vynikajucich vykonov (hlavne paul scofield je skvely a jeho oskar zasluzeny, lebo na rozdiel od ostatnych prilis netlaci na pilu ale hra civilne). je tam par slusnych reziserskych napadov a napriek dvom hodinam sa film prilis nevlecie i ked nenechal vo mne ziadne dlho trvajuce emocie... ()

Reklama

Aidan 

všechny recenze uživatele

Duchovní i umělecká potrava první kategorie. Podle výtečné divadelní hry ještě lepší film. Postava Thomase Mora je natolik charismatická, že přímo vybízí k následování a k revizi vlastních hodnot. Takových filmových hrdinů jsem potkal jen málo (snad ještě George Baileyho z "It´s A Wonderful Life" a Babette z "Babettiny hostiny".) ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Typické britské historické drama ze 60. let. Krásné kostýmy, autentická atmosféra, skvělé herecké obsazení (mě bavil zejména Leo McKern v roli Jindry VIII.) a také zajímavý historický námět. Po dvě hodiny sledujeme neúnavný boj Thomase Mora s intrikami tudorovské Anglie. Thomas More nechce dělat politiku, která je proti jeho přesvědčení a tak odstoupí z funkce, aby nemusel jít proti králi. To je ale bohužel všem málo, a tak se rozjíždí spiknutí, které na Mora navlíkne vlastizradu. Příběh jako takový je docela silný, ale pomalé vyprávění plné dokola se opakujících dialogů o tom samém začne ke konci trochu nudit. 3,5 ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Vím, že v době natočení filmu neexistovala Wikipedie, ale když mě to přišlo tak nějak wikipedicky povrchní, nemůžu si pomoct. Herci hrají skvěle, některé repliky (zvláště ta o tom být šťastný jako učitel) se mi moc líbily, kamera kouzlí, jak jen může, přechody mezi obdobími nebo časovými rovinami jsou dokonale řešené, ale celé je to takové... strašně černobílé. More je prostě klaďas bez pochyb a na smrt jde se vztyčenou hlavou (i když v realitě vskutku pochyboval, jako každý), král (jehož neúčast v poslední hodině filmu mi tedy hodně vadila, chtěl jsem znát jeho názor na celou věc) je prostě podán jako trochu pošuk, Cromwell a Richard jsou krysy par excellence, přítel je prostě přítel navzdory všemu... Snad jediný, fakt jediný, kdo měl nějaký ne-černobílý charakter, byl kardinál Wosley naprosto skvěle zahraný Orsonem Wellsem. Ale jinak mě to hodně zklamalo navzdory všem filmařským kladům, protože historka je pojata a podána zhruba stejně jednorozměrně a povrchně, jako by to točili dejme tomu pro TV Noe. ()

Galerie (86)

Zajímavosti (6)

  • Paul Scofield jako Sir Thomas More získal za ztvárnění stejné postavy na divadle i cenu Tony (1962). (džanik)
  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami. (gjjm)
  • Celosvětová preiéra proběhla 12. prosince 1966 v New Yorku. (ČSFD)

Reklama

Reklama