Mys hrůzy

Všechna čest velkému Martymu, stejně tak Bobbymu De Nirovi, ale to, co zde (i za pomocí výstavně slizkého R. Mitchuma) rozehrává J. Lee Thompson je vysoká (psycho)thrillerová škola. Na tuto pečlivě naplánovanou „výletní plavbu lodí“ G. Peck se svojí sympatickou rodinkou do nejdelší smrti nezapomenou. Cape fear, to je mistrná ukázka příkladného budování napětí a následné gradace, k čemuž vyjma prvně dvou zmiňovaných, zdatně dopomáhá i hudební doprovod B. Herrmanna a černobílá S. Leavitta, která snímku nesmírně sluší a sedne jako prdel na hrnec. Srovnávat oba snímky není zcela fér, každý (Thompson- Scorsese) se vydali poněkud odlišnější cestou. Thompson je přímočařejší („thrillerovatější“), Scorsese více brnká na psychologickou strunu (to v případě obou hlavních hrdinů), kdy zejména postava S. Bowdena (N. Nolte) není tak jednoznačně kladná (tzn. „lidštější?“.) Na druhou stranu (jak zde již trefně poznamenal uživ. kinderman) dovedete si představit G. Pecka jako kurevníka popř. zkaženého právníka? Tak vidíte :-) Přesto (si) musím přiznat, originál (v mých očích) remake o pověstný chlup převyšuje (včetně (překvapivě) srovnání R. De Niro versus. R. Mitchum) s vyjímkou obsazení role dcery Nancy, kdy lolitka J. Lewis (zejména při sváděcí divadelní scéně „face to face“ s Bobbym De Nirem) svoji předchůdkyni L. Martin jednoznačně válcuje. Dost bylo však komentáře (srovnávání), pohodlně se usaďte a nechte se unášet tímto honem na kočku a myš a potom......třeba i zkuste remake. Zklamáni (troufám si tvrdit) nebudete ani v jednom případě. (18.07.2012)

Prinajmenšom výborný thriller, Scorseseho remake z roku 1991 je však lepší. Obidva filmy síce majú hustú atmosféru, ale mne ide tentokrát o herecký výkon a to konkrétne Roberta Mitchuma alias Maxa Cadyho, ktorého Robert De Niro v remaku o hodný kus prekonal. Samozrejme ich doporučujem pozrieť obidva, sú to veľmi kvalitné filmy a ľutovať určite nebudete. (13.10.2007)

Remake od Scorseseho má jedno plus. Rozvíja situácie a je viac odviazaný. Tento originál vo svojej dobe pôsobil zrejme rovnako vulgárne ( zobrať právo do svojich rúk, keď mi takmer príde rodina o život? odvolám sa na súd, ale až po pohrebe svojich blízkych? ). Nechajme zákony ( zločinci majú viac právomoci, ako obete ) a pozrime sa na tento trhák. Je sfilmovaný v tých najlepších hitchcockovských tradíciách, či už po stránke formálnej, alebo obsahovej. (01.02.2018)

Při vší úctě - nevím nevím, jestli by zvažovaný Alfred Hitchcock tento snímek natočil lépe, než méně známý, ovšem úspěšný režisér J. Lee Thompson (např. Děla z Navarone, Mackennovo zlato), který zde udržuje napětí snad v úplně každé vteřině a film se mu opravdu povedl. Gregory Peck (Bowden) a Robert Mitchum (Cady) jsou vynikající, hudba Bernarda Herrmanna mrazivá a celý tento černobílý klenot dýchá zvláštní atmosférou, kterou jsem však dokázal vstřebat a ocenit až na několikáté zhlédnutí. Ovšem o to radši si dnes tento film pouštím. Líbí se mi především vykreslení postavy advokáta Bowdena, který se postupem času - v nervydrásající hře - mění z poctivého a slušného občana, v osobu Cadymu ne nepodobnou. P.S. Tam, kde v novější verzi Martin Scorsese svůj film graduje, tak tady Thompson naopak přichází o plusové body. Závěrečná půlhodina je totiž extrémně natahovaná. (17.11.2009)

Největším kladem Cape fear je hudba Bernarda Hermanna – je snad ještě lepší než jakákoliv jeho spolupráce s Hitchcockem. Nebýt jí, film by přišel o mnoho svých napínavých momentů (při prvních tónech vác bude mrazit pouhý pohled na logo Universalu), a byl by tak ještě průměrnější. Za zmínku pak stojí ještě výkon Roberta Mitchuma, který s přehledem přehrává svého umírněnějšího kolegu Gregoryho Pecka. Hraje přesně tak, aby mu divák chtěl dát pěstí do obličeje – a to přesně jeho postava vyžadovala. Jak už jsem ale naznačil, film je to jinak v celku průměrný – chování a motivace postav už dnes mohou vyvolat lehký úsměv. O to víc pak vynikne přínos Martina Scorseseho, který v 90.letech natočil snad trochu zdlouhavý, ale neuvěřitelně charismatický remake, který svůj předobraz v mnohém překonává. (14.05.2006)