On se bojí

Ari Aster a jeho excesivní autorská onanie. První tři čtvrtě hodiny a pár povedených pozdějších momentů nedokáže vykoupit tu neospravedlnitelnou tříhodinovou délku, v níž i přes přemrštěnost a bláznivost všech událostí děj plyne, jako když neplyne. Natahovat sedmiminutový kraťas na tři hodiny není jen tak. U svého nejdražšího filmu si studio A24 mělo dovolit plácnout občas tvůrce přes prsty a hodit mu do toho nůžky. A neexistuje, aby si tenhle film vydělal byť třeba polovinu svého rozpočtu zpět, neexistuje. (18.05.2023)

Geniální labyrint strachů neurotické mysli a padání do ještě větší hloubky jedné z nejhorších myšlenek, které může úzkostný člověk podlehnout - "Co kdyby?". Ari je zlaté vajíčko mezi filmaři a kdo nesnášel mother! Darrena Aronofskeho, tohle bude nesnášet ještě víc. I když se u toho možná občas zasměje. (02.01.2024)

Matkology: ve filmu – o divnolidech, od divnolidí, pro divnolidi.... Na první pohled nejnovější příspěvek od studia A24 a vizionáře Ariho Astera [který mě naprosto uzemnil svým děsivým debutem Hereditary a folkovým anti-horrorem Slunovrat] Beau Is Afraid působí jako psychologická sonda do hlavy mentálně labilního člověka (který by neublížil ani mouše), jež klade výrazný stylistický a estetický důraz na neustálý pocit paranoie a strachu, který sžírá diváka zevnitř jako mor. Ve skutečnosti tahle šílenost pro pseudo-psychology nabízí víc otázek než odpovědí a je interpretačně otevřená víc, než by bylo pro mou hloupou palici zdrávo.... Je to černá komedie, mysteriózní horor, psychologický drama o mezilidských vztazích, nebo snad jen rádoby surreálný bizár, díky němuž si Ari Aster na režisérský sesli honí svoje tvůrčí ego tím, že absurdně převrací žánrová i narativní pravidla prdelí naruby? Tím vším tenhle film je a zároveň není.... Logika? Racionalita? Pravidlo příčiny a následku (aka kauzalita, hahaha)? Příběh dávající hlavu i patu? Ale kdeže, koho to kurva zajímá; Ari Aster si tady dělá co chce a je mu jedno, co si o tom myslí ostatní.... Samozřejmě, první třetina kde neviňátko Joaquin Phoenix bojuje proti zvrhlému "ekosystému" prapodivného městečka je neskutečně nápaditá a inovativní 10/10 záležitost; pak už celková poutavost bohužel klesá a pacing na rozmezí tří dalších kapitol [zahrnující například animované meta-divadelní intermezzo] a naprosto random epilogu je dost nekonzistentní. Jedno je však jistý: dávejte si majzla, co říkáte svýmu terapeutovi.... PS: celej film jsem myslel na smažák v pitě co dávaj u okýnka na Český, mohu doporučit všema dvaceti. #SVP (12.05.2023)

Asterovy Southland Tales, v nichž jako každý neurotický auteur ukazuje kousek svojí geniality i nesnesitelnosti. Rozkoší je zejména sledování parádní scénografie, jejího snímání a pohybu herců, zejména mumlajícího a brblajícího Phoenixa. Horší je to s monotematickým příběhem, který je kaufmanovinou druhé jakosti s občasným zábleskem uhelně černého humoru. Jakmile vám v půlce dojde, že Aster už v zásadě jen opakuje vyřčené, a patrně tak bude činit až do konce, budete každou další podivnost vítat odmítavým mávnutím ruky. V podstatě souhlasím s kritikou, že Aster je tvůrce, který místo zrcadla společnosti nastavuje lupu, protože by nás všechny nejradši spálil jako mravence. Jeho krutost je skoro až absurdní, ale ve výsledku, alespoň pro mě, nepřiměřená a spíš odcizující. Hovoří totiž hlavně o tvůrci, který stoprocentně a perfektně ovládá svůj píseček, ale odmítá z něj alespoň na malý moment vykouknout. 60 % (20.04.2023)

Tříhodinová psycho-sračka. Dodíval jsem se do konce, protože jsem stále čekal náznak horroru a nedočkal jsem se. Joaquin Phoenix je už hnusný starý dědek a ten jeho rozštěp na ksichtu se zvětšuje 🤮 Film by měl dostat cenu za nejhorší a nejnudnější film století. Zase jsem se nechal napálit hodnocením na ČSFD. Stává se už pravidlem, že film s 80% hodnocením je píčovina. (18.06.2023)