Menu

Tady asi platí, že čím míň toho o filmu víte, tím větší zážitek budete mít z jeho sledování. V hlavní roli tu máme mojí oblíbenou herečku současnosti Anyu Taylor-Joy,  která minulej rok zabodovala po boku Alexandra Skarsgarda ve filmu The Northman a předtím v hororu Edgara Wrighta – Last Night in Soho. Její postava se spolu s Nicolasem Houltem a dalšími vyvolenými vydává na soukromej ostrov proslulýho šéfkuchaře Voldemorta Finnis, kterej si pro svý hosty připravil (nejen) gastronomickej zážitek na kterej jistě do konce života nezapomenou. Ví prozrazovat opravdu nebudu, ale pokud se alespoň částěčně věnujete kulinářskýmu umění, budete slintat blahem. 7,5/10 (03.02.2023)

Fascinující umělecký thriller. Přestože nejsem velký fanoušek artových hororů, toto psychologické pojetí mne velice zaujalo. Nesourodé skupinky zúčastněných jsou dobře zvolené a každý má něco do sebe a jejich rozhovory chytře vyplňují volný čas. Na filmu se mi především líbí pozvolná gradace položek zahrnutých v menu a vývoj chování hostů až k finální rezignaci. Smíření s osudem je zde totiž velice působivě zachyceno. Jen je škoda, že plány šéfkuchaře nemají o něco hlubší myšlenku. Jeho důvody tak v mnoha případech působí povrchně a nebo jsou zkrátka odůvodněny jako ve správném čase na správném místě. Přičemž bych čekal, že bude každá osoba, stejně jako jídlo v menu, promyšlená do sebemenšího detailu. Být to zamotanější, neváhal bych udělit i tu poslední hvězdu. 75% (19.01.2023)

Originální film, který střídá humor vskutku ryze černý  a vyprávění šokem alespoň v první části to fungovalo hodně dobře, pak trošičku film ztrácel chuť, kterou zase nabral ke konci, ale čím dál tím více jsem soustředil od filmu na jednu základní myšlenku "kurva kde je tady nejbližší burger house. Od Raplha Fiennese si ode dneška nenechám uvařit ani vodu. (15.11.2022)

Stejně jako od režiséra Barbara bych nečekal jeden z nejlepších hororů roku, tak ani u Menu od Marka Myloda bych nečekal jeden z nejlepších Thrillerů posledních let. Menu vypráví o jednom večeru v luxusní restauraci na izolovaném ostrově, jedná se o kulinářskou zkušenost, jakou zažijí jen ti nejprivilegovanější. Hru kterou zde tvůrci rozehráli, jsem jim baštil od začátku do konce. Uhranulo mě zde naprosto vše, herecké obsazení a výkony, dialogy mezi postavami a vztahy, které se tu odkrývají. Nepříjemné podtóny celého ostrova a šéfkuchaře, které vás znepokojují a nutí vás hádat, co a kdy se pokazí, odehraje a odkryje. Do toho tu je vynikající hlavní postava Margot, hraná Anyou Taylor-Joy, která vyniká jak svou nechutí být na podobné místě, obyčejnou náturou, tak tím, že je jakousi divokou kartou, která zde neměla být a kazí tak plán celého večera. Film si semnou pohrával od začátku do konce a já si to náramně užíval. Neuvěřitelně jsem se ponořil do všech postav a jejich vnímaní situace i postavení. Zároveň mě bavilo co každá z nich představuje. Jídlo jako takové je zde velkou alegorii prakticky pro cokoliv, co si tam dosadíte, ale primárně pro umění. Je jedno jestli v tom uvidíte filmy, hudbu a nebo cokoliv jiného. Každá postava tak zastupuje nejrůznější lidi, které toto umění vnímají a jejich přístup k němu. Kouzelná záležitost, která i mě samotného jako někoho, kdo se aktivně i kriticky vyjadřuje k filmům donutila reflektovat sama sebe. Protože nechte dopadnou ani jako jedna z těchto postav, speciálně ne jako dva domýšlivý snobští kritici a nebo jako postava Nicholase Houlta.  Anya Taylor-Joy, Ralph Fiennes, Nicholas Hoult dokazují, že jsou to sakra skvělý herci, ale speciálně Fiennes podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry, umí být děsivý, nepříjemný, zranitelný i dojatý a šťastný a přechody mezi tím jsou neuvěřitelné. Šéfkuchař Slawik je jedna z nejvíce fascinujících filmových postav letošního roku! 9/10! (Některé postavy bych ocenil prokreslenější). (19.11.2022)

Mne teda chutilo. Raz darmo, keď vám varí Voldemort, ľahko sa cítiť výnimočne. Len ma trošku mrzí, že potenciál nebol využitý 100%-tne, chýbala povestná čerešnička na torte. Nicholas Hoult opäť raz v pozícii žalostného tragéda (za ten jeho prihlúply ublížený výraz ho mám zakaždým chuť vyštípať za líčka), Fiennes kuchtil ako pán a Taylor-Joy si išla svoj štandard. (05.01.2023)