Menu

Námět mi přišel fajn (ačkoli mě osobně jakékoli kuchařské pořady k smrti nudí) a ze začátku je to celkem zábavné, když ještě není jasné, o co tam půjde (toto platí, pokud člověk neviděl trailer), má to pár zajímavých zvratů a Anya Taylor-Joy je zde vrcholně úchvatná jako vždy (byť už mám nějakou dobu z jejího Instagramu dojem, že jestli bude dál tak strašidelně hubená, tak se brzo ztratí před očima, což jsem si zde jen potvrdil), od jistého momentu (který mi připomněl první povídku "Pasternak" z filmu Divoké historky) se to však zvrhne do změti značně nesouladných motivů a už mě nebavilo to sledovat a přišlo mi to ke konci i silně úmorné, o divně neuspokojivém rozuzlení nemluvě. A nechápal jsem lidi v kině, kteří se pořád něčemu smáli, protože mně to teda fakt jako komedie k popukání nepřišlo, a stejně tak bych se dost zdráhal to nazývat hororem, protože strašidelné to není už vůbec. Má to navíc i dost nesympatické obsazení většiny rolí (v případě Nicholase Houlta se ovšem nemůžu rozhodnout, zda mi byl protivnější jeho frackovitý ksicht nebo krajně nesnesitelná postava), takže jsem z toho odcházel s dost rozpačitými dojmy, že to asi mohl být fajn originální film, ale skončilo to někde na půl cesty, když to zabila mj. ta nevtipnost a nevěrohodnost chování většiny postav. (16.11.2022)

Stejně jako od režiséra Barbara bych nečekal jeden z nejlepších hororů roku, tak ani u Menu od Marka Myloda bych nečekal jeden z nejlepších Thrillerů posledních let. Menu vypráví o jednom večeru v luxusní restauraci na izolovaném ostrově, jedná se o kulinářskou zkušenost, jakou zažijí jen ti nejprivilegovanější. Hru kterou zde tvůrci rozehráli, jsem jim baštil od začátku do konce. Uhranulo mě zde naprosto vše, herecké obsazení a výkony, dialogy mezi postavami a vztahy, které se tu odkrývají. Nepříjemné podtóny celého ostrova a šéfkuchaře, které vás znepokojují a nutí vás hádat, co a kdy se pokazí, odehraje a odkryje. Do toho tu je vynikající hlavní postava Margot, hraná Anyou Taylor-Joy, která vyniká jak svou nechutí být na podobné místě, obyčejnou náturou, tak tím, že je jakousi divokou kartou, která zde neměla být a kazí tak plán celého večera. Film si semnou pohrával od začátku do konce a já si to náramně užíval. Neuvěřitelně jsem se ponořil do všech postav a jejich vnímaní situace i postavení. Zároveň mě bavilo co každá z nich představuje. Jídlo jako takové je zde velkou alegorii prakticky pro cokoliv, co si tam dosadíte, ale primárně pro umění. Je jedno jestli v tom uvidíte filmy, hudbu a nebo cokoliv jiného. Každá postava tak zastupuje nejrůznější lidi, které toto umění vnímají a jejich přístup k němu. Kouzelná záležitost, která i mě samotného jako někoho, kdo se aktivně i kriticky vyjadřuje k filmům donutila reflektovat sama sebe. Protože nechte dopadnou ani jako jedna z těchto postav, speciálně ne jako dva domýšlivý snobští kritici a nebo jako postava Nicholase Houlta.  Anya Taylor-Joy, Ralph Fiennes, Nicholas Hoult dokazují, že jsou to sakra skvělý herci, ale speciálně Fiennes podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry, umí být děsivý, nepříjemný, zranitelný i dojatý a šťastný a přechody mezi tím jsou neuvěřitelné. Šéfkuchař Slawik je jedna z nejvíce fascinujících filmových postav letošního roku! 9/10! (Některé postavy bych ocenil prokreslenější). (19.11.2022)

Musím říct, že už je to poměrně dlouho, kdy jsem se ve filmu bavil z každé další minuty. Zábavný kousek, u kterého od začátku nevíte, co se v další scéně bude dít, ale právě proto Vás to každou další minutou baví víc a víc. Herci skvělí, Ralph Fieness ještě o chlup lepší. V ději série nápadů, které kombinují horor, drama a černou komedii. Ve všech ohledech to ale dělá tak, aby to nezašlo do nějaké extrémní škatulky. Prostě překvapení, které stojí za to vidět. (16.01.2023)

Nejsem plně ztotožněn s třemi hvězdičkami, ale za jistou originalitu i všechny zdařilé nápady (od dělení filmu na chody až po závěrečnou vizuální gurmánskou rošádu na podlaze), za hodně zdařilý výkon Ralpha Fiennese a za to, že mě Menu alespoň v poslední třetině navzdory všem výhradám dost pohltilo, je nemám problém udělit. Dokonce jsem se ke konci i zasmál, ač pocitově jsem měl po většinu času hodně daleko od toho, co bych vnímal jako komedii a v rámci žánru horroru mi zase atmosféra i v některých napínavějších místech připadala slabší. Film má rozhodně potenciál zaujmout díky svému námětu, jen na můj vkus příliš trpěl různými nelogičnostmi či lépe řečeno: minimálně nedovysvětlenými podivnostmi, kdy jsem se jen pídil po tom, proč? SPOILERY – úplně nejvíc se tak u mě dělo v případě sekvence se záchranářem, který chce po přečteném vzkazu zůstat a pomoct, po divném žertíku si sundává bundu, podle všeho pryč z restaurace neodejde, ale zmizí z většiny záběrů (pokud to byl stále on, zahlédneme ho z dálky už jen u jedné scény u vchodových dveří) a v kýžený okamžik ani mezi tím se absolutně nijak nepokouší zasáhnout? – KONEC SPOILERU * Těch motivů a prvků, kde bych se přímo ve filmu rád dověděl od tvůrců nějaké bližší oddůvodnění, by se našlo víc, ale po několika filmech z uplynulého roku, které u mě nedosáhly nad 2 hvězdičky, bylo Menu alespoň něco, co dokážu vnímat jako zajímavý pokus s několika silnými klady přítomnými po celý film. [55%] (19.01.2023)

Zbytočne vyhypovaná filmová jednohubka, ktorá síce pohladila chuťové poháriky filmového konzumenta, ale nakoniec ho nechala odísť hladného a nenasýteného. Trailer sľuboval totálne odlišné smerovanie príbehu, a aj keď vo svojej podstate mieril niekam medzi satiru spoločnosti, iróniu osudu a príbeh netradičnej psychopatickej analýze jednotlivca, musím povedať, že do čierneho sa netrafil ani v jednom. Skvelí herci, občas nejaký ten fajn zvrat a scéna, nedokážu zaplátať chuťovo mdlý príbeh a jeho skvelú pointu, ktorú tvorcovia naservírovali v prvej polovici. Potom film stratil gustióznosť a režisér už len prežúval to isté sústo až do konca a snažil sa nájsť pôvodné ingrediencie. Je to škoda, čakal som michelinský filmový zážitok, no po skončení filmu si budem musieť dať zavolať manažéra. 55%. (14.05.2023)