Tell Them Willie Boy Is Here
Willie Boy
Režie:
Abraham PolonskyScénář:
Abraham PolonskyKamera:
Conrad L. HallHudba:
Dave GrusinHrají:
Robert Redford, Katharine Ross, Robert Blake, Susan Clark, Barry Sullivan, John Vernon, Charles Aidman, Charles McGraw, Robert Lipton, Ned Romero (více)Obsahy(2)
Indián Willie Boy se vrací do rezervace. Vydělal nějaké peníze a chce se oženit s Lolou. Její otec ho už ale několikrát odmítl. Lola s ním dokonce už jednou utekla, ale bratranci ji přivedli zpět domů. Willie si s ní domluví schůzku o půlnoci na obvyklém místě. Jenže její otec a bratři ji sledují. Willieho napadnou a on v nutné sebeobraně Lolina otce zastřelí. Milenci se musí dát na útěk. Zástupce šerifa Cooper vezme pár mužů a vydají se za uprchlíky. Lola brzy začne ztrácet síly a Willie se snaží zahladit stopy a naopak své pronásledovatele zmást. Cooper je zkušený, na falešné stopy nenaletí. Lola se pokusí Willieho přemluvit k návratu. Doktorka Liz je indiánům nakloněná, žije na okraji jejich rezervace a dost jim pomáhá. Willie o tom ale nechce ani slyšet. Lolin sen, že se jednou vdá za Willieho v bílých šatech se pomalu rozplývá. Dokonce přemýšlí, že se vrátí sama, aby Willie měl větší šanci na útěk, protože pokud je chytí, bílí muži ho zabijí... (TV Barrandov)
(více)Recenze (36)
Nezáživné, a v pomalém tempu. Příběh s nesympatickými hlavními postavami, ve kterém není komu fandit. Za zmínku stojí pouze Ross + Redford, kteří mi však líbivější zážitek nepřinesli. ()
Svižný western o nahánění uprchlého indiána, který zabil otce dívky, kterou miloval. Z počátku to bylo hodně slabé, ale ve druhé polovině došlo ke zlepšení, které završil moc pěkný závěr. ()
Nic tak nenastolí westernovou atmosféru jako titulek 1909 a auťák v skoro prvním záběru (ironie). A on to v podstatě ani western skoro není, jen místy (prérie, kolty, koně, kovbojské oblečení), zatímco všude kolem to vypadá na civilizaci. Je to film o pronásledování, kde šerif s partou lidí honí indiána, který zabil (víceméně v sebeobraně) otce své přítelkyně, který mu ji nechtěl dát. Mám tenhle typ filmu rád, akční scény v divočině se povedly, včetně výborného finále ve skalách. Zbytek je ovšem děsný guláš. Indián je nesympatické, agresivní hovado, který na dívku co s ním utíká tak tlačí SPOILER až ji dožene k sebevraždě KONEC SPOILER. O moc lepší na tom není ani Redfordův hrdina, který víceméně nutí k sexu svoji (asi) přítelkyni. Čili ženské neschopné se postavit, k tomu pitomá hudba, pitomá vedlejší linie s příjezdem prezidenta, jedna z postav je stařík co nostalgicky vzpomíná jak lovili indiány a místy je to dost nuda. 3* fakt jen za Redforda, westernové části a proto, že 2* jsem dal mnohem slabším filmům. ()
Nemastný neslaný nevýrazný western plný zdlouhavých a zbytečných dialogů, no a konec film ještě více potápí. Redfordova nejhorší role. ()
Takový starý ,dobrý , poctivý western - příběh je trochu slabší,ale kvalita zpracování na 60.tá léta je vskutku famózní...70% ()
Několik chlapů honí jednoho indiána, který zastřelil jednoho bělocha. Jak to asi mohlo dopadnout?? Nene, tohle bohužel nezachránil ani Redford. ()
60% nudně zdlouhavé a vcelku´plné nesympatických postav. ()
Nemecky nazov:: Blutige Spur ()
Pan Polonsky si asi myslel, že když si zajistí služby Roberta Redforda v nejlepších/nejhezčích letech a prostě s ním NĚCO natočí, tak že to bude stačít. Omyl - nestačilo to! Willie Boy je film se zoufale nudným příběhem, šíleně přehrávajícími herci, kteří nevědí co mají dělat nebo nedělat, aby z toho nevylezla úplná šaškárna. Nakonec se na to díky Redfordovi a krásné Katharine dá koukat, ale o užívání volné chvíle se opravdu mluvit nedá. 30% ()
Rasismus, svoboda a poručníkování, srážka mužského a ženského principu, zánik Divokého Západu, to je trochu moc témat na žánrový film. Logickým výsledkem je víc otázek než odpovědí, což westernu taky zrovna dvakrát nesluší. Když se to ale umí, nemusí nic z výše uvedeného být na závadu. “Dal jsem mu šanci, nechtěl ji,” je přece sama tresť westernu. ()
Willie Boy je hodně zvláštní western. Začátek není špatný, ale na to, že celý film má asi 90 minut, je to hodně roztahané až nudné. Zakládá si to hodně na psychické stránce a vykreslují se celkem slušně různé postavy, ale když konečně dojde na nějaké vrcholné rozhodnutí, režisér usoudí, že to divák vidět nepotřebuje a postaví ho k hotovému. Jediné, co tento film zachraňuje je závěr a celkové vyznění, ale to je na celovečerák trochu málo. I přes dobrý herecký výkon ústředního tria (zvláště Blake) jen lepší 2* ()
V pražských kinech se promítal od 6.7.1972 (U Hradeb) ()
Willie Boy v podstatě ani není western, jakkoliv se tak tváří. Je spíše labutí písní nad zakončením věku divokého západu a definitivním oplakáváním časů, kdy indiáni řádili v prériích jako svobodní lidé. Celkově je to nezáživný film v dost klidném tempu, vzhledem k tomu, že to má být pronásledovačka. Redford byl zamlada frajer, ale na ty tři hvězdičky to pro mě dotáhla až překrásná Katherine Ross. ()
Každý film, ve kterém vystupují kovbojové, indiáni a odehrává se na divokém západě, nemusí být western. Willie Boy je toho zářným příkladem, jedná se totiž o psychothriller zabývající se utajeným komplikovaným vztahem mezi drsňáckým šerifem a doktorkou, kteří i přes rozdílnost povah stále díky vzájemné sexuální přitažlivosti zůstávají spolu a útěkem indiána, který i navzdory své nevinně nemá žádnou šanci vyváznout živý. Sympatické je vylíčení indiánů jako obětí, kterým běloši sebrali půdu, tímto faktem se američané ve svých filmech z pochopitelných důvodů moc nechlubí. Škdoa jen, že Willy Boy není přiliš záživný a poutavý, už kvůli fascinující kameře a výpravě, která zvláště v kině z tohoto filmu dělá výjimečnou podívanou. ()
Film se řadí ke klasickým dílům moderního westernu.Vznikl podle skutečného příběhu indiánského mladíka Williho Boye a jeho snoubenky Loly Boniface..Willie zabije Lolina otce,který nepřeje jejich svatbě..Oba milenci se pak dávají na útěk...Na začátek 70 let skvělá kamera,dynamická hudba,,,fascinující závěr,,**** ()
"Štvanice" zde spočívá v tom, že ústřední zamilovaná dvojice neustále vede melancholické kecy o tom "co by, kdyby", zatímco pronásledovatelé v jednom kuse žvaní o politice. Mezi to je občas střiženo pár kroků na útěku a sem tam nějaký výstřel. Kromě toho se v tomto výtvoru ještě vyskytuje zcela zbytečná druhá dějová linie o velké prdeli prezidenta Tafta. Maximální nuda, prázdnota a ztráta času. ()