Nenápadný půvab buržoazie

Škoda - začátek snímku s inteligentními a humornými dialogy se mi jevil jako jasný 5hvězdový snímek. Avšak s přibýváním fantasmagorických vložek (které myslím byly filmu spíše ku neprospěchu) se má zmatenost zvětšovala a mé nadšení uhasínalo. I tak velice zajímavý a kvalitní film. 8/10 (07.01.2008)

V tomto Buňuelově filmu by se již dalo leccos hledat a najít. Film se povětšině odehrává u jídelního stolu, stále stejná parta a sem tam někdo navíc. Divadelní "sen" připomněl mi parlament, kde se politik zhrozí: Zapomněl jsem, co mám říkat...a lidé ho vypískají. Aktuální - politici nám stále hrají nějaké divadlo. (A také říkají to, co lidé chtějí slyšet.) *** Roztomilá scénka v kavárně, kde jim vše došlo... (melancholická vzpomínka na léta minulá)… Roztomilý číšník... Jinak scény vyvolávající zprvu pousmání, však v hloubi vykřičník skrývající... A závěrečné: Všichni jsme na cestě a záleží na nás, JAK po ní půjdeme... (08.10.2014)

„Nenápadný půvab“ znamená, že tu nedostáváte některým angažovaným režisérům příznačnou nálož stereotypního prvoplánového „vtipu“ a pohodlných zjednodušení, kterou by nejraději dávili donekonečna (tuto lacinou kariéru u nás udělal Hřebejk). Naopak surrealismu jsem se vždy bál nebo ho podezíral z cílené nesrozumitelnosti. Přitom abyste prohlédli tu komický půvab, tu absurdní odcizenost znuděného konsumerismu, nacházejícího nejvyšší uspokojení v sebeutvrzujících odsudcích jím nefascinovaného vkusu (řidič vs. kvaziexaktní výměr, kterak se má popíjet suché Martini), je Buñuelova metafora dostatečně pohotová a vy nad ní nemusíte příliš bloumat, což je v žánru rarita. S nástupem absurdního výjevu snadno pochopíte, že se nacházíte ve snu, a soustředěný divák porozumí většině narážek a vtipů. (10.05.2019)

éPATER lE bOURGEOIS (11.03.2008)

79% (25.01.2011)

Koncert absurdity, bizarnosti a recese. Satirický výsměch buržoaznímu světu. Nesporně geniální, ale s jedním, pro mě zásadním, háčkem. Bohužel jsem se až na výjimky jednoduše nebavil. Proto nemůžu výše než na 3***. (07.03.2017)

On vlastně všechno o tomto filmu zaznamenává Obsah, takže co k tomu dodat? Prostě trochu jiný Buňuel, než jsem ho znal z Viridiany nebo Tristany, protože se nenápadně a půvabně dívá s ostřím satiry na snobskou měšťáckou společnost - jako bychom ji neznali z dnešních časů u nás, byť ve formě vzájemných setkání při grilovačkách a bowlingu. Ti lidé si vlastně nemají co říct, ale cítí se být povzneseni nad druhé, přestože mají v sobě více bahna než druzí. Ať už je to sex nebo drogy. A k tomu přimíseny některé prvky hororu (tři strašidelná vyprávění, kněz, který zastřelil vraha svých rodičů), někdy ve snové poloze. Trošku něco mezi Allenem (možná z Buňuelových nápadů Woody někdy čerpal) a Hitchcockem, ale taky jsem tam cítil i Dalího... (12.06.2018)

Výborné! Zaujalo Vás už někdy něco, co jste totálně nepochopili? Líbil se mi lehký humor a F. Rey, kterého miluji už od francouzské spojky... (17.01.2004)

V Nenápadném půvabu buržoazie si bere Buňuel na mušku své obvyklé oběti - buržoazii, armádu a klérus. Tato smetánka / sebranka se v průběhu filmu setkává na různých společenských událostech, kde je režisér zlomyslně nechává prožívat nejrůznější absurdní faux pas, jejich nejděsivější noční můry. Samozřejmě, že během nich vychází najevo jejich pravý charakter, a divák už jasně ví, co si pan Buňuel o celé buržoazii myslí - že samozřejmě zádný půvab nikdy neměla a nemá, že je zhýralá, tupá a prohnilá na kost. Autor na nich nenechá nitku suchou. Výsměch ostrý jako břitva. V Nenápadném půvabu buržoazie jsou silně zastoupeny surrealistické prvky - setkáváme se se sny, které se tváří jako skutečnost, dokonce i se sny ve snu. Divák zůstává po celou dobu filmu v nejistotě, jaké překvapení mu režisér uchystá teď. Setkáte se napříkad s policistou - Bílou paní, nebo se šváby, lezoucími z piana. Vrahem je samozřejmě zahradník... Prostě a jednoduše - spolupráce s Buňuela s Jean-Claudem Carrièrem (píše scénaře třeba pro Formana) přinesla své ovoce. Mezi další zajímavosti filmu rozhodně patří, že jako zvukař je uvedený sám režisér, i když byl v té době téměř hluchý - že by další vtípek? Překvapí jedině, že tenhle film dostal Oscara - ne, že by si ho nezasloužil, ale neměla by být americká akademie také mezi potrefenými husami? (01.03.2007)

Nebudu tvrdit, že jsem do detailů pochopil vše, o co Buňuelovi v téhle absurdní a snové "frašce" šlo, ale vím jistě, že jsem se náramně bavil od začátku do konce. Tak chytrý, absurdní, nenápadný, trefný a navíc pěkně šťavnatý humor se vidí málokdy. A to se ani nepokouším odhadovat, kolik mi toho uniklo. Těsím se na další shlédnutí. PS: Nikdy jsem na plátně neviděl tak přesné zachycení snu. Žádné stmívačky, rozostřovačky, ale prostě jen zpočátku lehce absurdní situace, které se stupňují a stupňují a není z nich úniku, dokud nedostoupí vrcholu -- a pak se prostě někdo probudí. (14.01.2008)

Brilantně promyšlená ale i zábavná alegorie, na které si smlsne politolog i psychoanalytik, a dokonce i já, i když zdaleka všemu nerozumím. Zkorumpovaná diplomatická smetánka, církev, armáda, to jsou tradiční Buňuelovy terče, ale dovede se do nich strefovat s obdivuhodnou vynalézavostí. Ten správný absurdní šmak tomu dodávají surrealistické sny (a sny ve snech). 90% (27.01.2013)

"Lidé se snaží sejít, aby spolu povečeřeli, ale nedaří se jim to". Jako zní to divně, ale naštěstí ve filmu ne tak moc. Celé je to vlastně jenom o tom jednom, ale na tisíce různých způsobů, příčemž mnohdy budete opravdu velmi překvapeni, jak se situace vyvrbí. Výborné herecké výkony, celé to má příjemný nádech absurdity a lehkého humoru (sem tam padne i nějaká hodně vydařená hláška), příjemně to utíká, je to jednoduché, dialogy jsou zábavné a zkrátka to má svoje kouzlo. Ale stejně se nemůžu ubránit dojmu, že je to divné - naštěstí příjemně divné.... ;) (7/10) (ten název je prostě boží :) ) (26.02.2008)

Film, kde se neustále jen jí, chlastá a sní, škoda že aktérům hostinu vždy někdo zhatí, třeba tím, že je postřílí. Opravdu zajímavá komedie s dobrými narážkami na nacisty a vůbec na militarismus spojený s neexistující zemí, Mirandou. Vydařený kousek. Honí-li vás mlsná, shlédněte "Nenápadný původ buržoazie". Kuriozitkou, možná shodou náhod je, že na projekci filmu mi byl nabídnut Velikonoční beránek od slečny sedící v řadě zamnou. Neuvěřitelné! :) (27.03.2008)

Může to být samozřejmě mystifikace, ale – kolik recenzních ptákovin (včetně některých komentářů zde) by nevzniklo, kdyby Carrière s Buñuelem vybrali raději název Pryč s Leninem neboli Panna v hřebčinci? A zdalipak by se film dostal do kin ČSSR? (23.10.2008)

Tip: shlédněte film pouze v případě, že jste na drogách. Jinak to nemá takový půvab. (20.11.2010)

Nenápadný půvab buržoazie, film z roku 1972. Popisující život snobů ve Francii, v bezčasí někdy mezi koncem války a současností autora. Co mě zaujalo, použití sirény a letadla v zásadních fázích filmu. Práce s kamerou jen zdánlivě statickou. Večeře s biskupem bez modlidby, kdy sekularizace vítězí ale rozhodně to není projev socialismu nebo něčeho jiného (jak píší mnozí vykládači). Na podruhé film objevuje nové snové linky. Sen ve snu a ve snu... Čarokrásné ženy, které by na sebe ještě nevzaly černé spodní prádlo. Kliše surrealismu včetně gumových kuřat. Vtipná i vzpoura diváků v divadle. Nechybí ani motiv pomsty (opět biskup-zahradník) zabití starce na smrtelné posteli jako vendeta. Netradiční komentář, netradiční film... (10.02.2012)

Buñuelovi išlo o chaos. Je to i celkom pestrofarebné, ale málo vtipné na to, že sa má jednať o satiru. Nad prevedením a štýlom by sa dali viesť debaty. Isté režisérove nápady ako keď sa osadenstvo ocitne v divadle, alebo keď prakticky netušíme, že to čo sa odohráva pred nami je iba sen, sú fajn. Ako celok však snímka vyšumí do stratena a divák si z neho pramálo odnesie. Pobaví geniálny záver kde si režisér vystrelí zo samotných predstaviteľov a absurdne ich nechá kráčať po ceste kým sa rozprestrú záverečné titulky. (26.04.2018)

Neskutečně srandovní - a půvabnej - film. (09.01.2007)

Asi každému z nás sa už niekedy snívalo, že sa mu sníva. Ale snívalo sa vám už niekedy, že sa vám sníva, že sa vám sníva? A kedy je ten správny čas konečne sa zobudiť? Čo keď sa opäť zobudíte do sna? Povedať, že tento film je lepší ako Matrix sa nepatrí. Je to totiž stokrát väčšia sranda ako všetky sci-fi strieľačky dokopy ;) (29.10.2008)

Výtečná snová komedie, u které člověk netuší čím bude překvapen v další scéně. Docela mi to i připomělo Monty Pythony. 90% (07.08.2009)