Mnichov: Na prahu války

Komentář k filmu by bylo dobré začít (omlouvám se, poněkud obsáhlejší) exkurzí do dobové geopolitiky. Za vznik Československa v žádném případě nevděčíme Velké Británii, nýbrž politickému idealismu amerického prezidenta Woodrowa Wilsona a jeho představě o sebeurčení národů a snaze Francie obklíčit Německo spojeneckými státy, které mu znemožní pomýšlet na odvetu. Britové želeli rozpadu Rakouska-Uherska, které považovali za ideální útvar k udržení pořádku ve střední Evropě. Byli dědičnou monarchií a český nacionalismus házeli do stejného soudku problematických malých nárůdků, jako byli Irové, kteří jim tehdy těžce zatápěli. Civilizace pro ně končila v Berlíně a Vídni, o situaci ve střední Evropě se nezajímali a veškerou energii směřovali k udržení své rozlehlé koloniální říše. Ta se už tehdy dostávala do problémů, leckde vznikala národní separatistická hnutí a správa říše si žádala stále větší prostředky. Ve východní Asii hrozil vzestup Japonska. Britové a speciálně Chamberlain dlouhou dobu považovali nacismus jen za výhonek autoritářského nacionalismu, který tehdy konec konců v Evropě dominoval, a jeho revoluční radikalismus nedokázali předvídat. Britové nikoho nezradili, protože s námi narozdíl od Francie neměli uzavřenou spojeneckou smlouvu. Rozhodovat o cizích hranicích jim nedělalo žádné potíže (o nás bez nás), byli na to jako imperiální velmoc zvyklí. Ten, kdo zklamal, byla francouzská vláda, ale Francouzi ve 30. letech procházeli vleklou krizí a Daladier si spočítal, že bez pomoci Británie to nedá. A tak, i když si strategický rozměr porážky při obětování Československa spočítal, neviděl jiné východisko než se k Británii přidat. Film sám je studený jak psí čumák a leckde mu schází napětí, které by při špinážním dramatu člověk očekával. O nešťastné volbě obsazení postavy Adolfa Hitlera psali už mnozí. Hitler byl tehdy na vrcholu popularity i svých fyzických a duševních sil a s tím upírem Nosferatu, který nám předkládá snímek, neměl nic společného. Typově přesný je naopak Jeremy Irons v roli Chamberlaina, ale obávám se, že to je jediné, co divákům z dlouhodobého hlediska utkví v paměti. Osobně nemám rád, když se v realisticky tvářícím historickém dramatu objevují pitomosti typu útoku esesáka na člena britské diplomatické mise na vrcholném setkání při mnichovské konferenci, kam se soustředila pozornost světové veřejnosti. Ten by mohl považovat za obrovské štěstí, pokud by skončil pouze v koncentráku a nikoliv rovnou před popravčí četou. Celkový dojem: 55 %. (23.02.2022)

Netflix se opět předvedl jako moderní nástroj masové propagandy. Tentokrát však nechává ekologii spát a raději si bere na mušku přepisování dějin. Jsme v Mnichově roku 1938 a nad Československem se stahují diplomatická mračna. Za fiktivním příběhem dvou kamarádů ale sledujeme počínání britského premiéra Nevilla Chamberlaina. Tento jinak docela dobrý politik, jehož zeměpisný obzor nicméně obsáhl maximálně tak jižní Itálii, kam jezdil s manželkou na dovolenou, se vyjádřil, že "Británie si nemůže dovolit riskovat válku pro zemi a národ, o kterém my Britové nic nevíme". Tou zemí a národem myslel Československo a Čechy. Zde nám však netflixovští propagandisté předkládají Chamberlaina jako moudrého a prozíravého politika, který má Hitlera přečteného, válku očekává, a podpisem Mnichovské dohody jen pro Británii získává čas... Asi netřeba dodávat, že Mnichovem získal čas, ale hlavně československé zbraně a průmysl, především Herr Hitler... Ale kdo ví. Možná, že film má hlubší "výchovný" záměr a dopředu umetá cestičku veřejnému mínění v Evropě, až Rusko na Ukrajině vykoná nový Mnichov... (29.01.2022)

Hodnotím herce, kostýmy, příběh. Nesouhlasím s vyzněním filmu shrnutým v závěrečných titulcích (ovšem předchozí dění filmu nám toto vyznění nijak nevnucuje, vidíme například i to, že v německé armádě byli někteří generálové připraveni v případě války proti Československu svrhnout Hitlera. Každý si tedy může- pokud nebude titulky brát jako zjevenou pravdu- udělat nazor sám.) Ale objektivně vzato je ten film slušný. Trochu přidávám s ohledem na nízké hodnocení ostatních. 65-70%. (23.01.2022)

Film zachytávajúci „diplomatické“ pozadie „jednania“ medzi Veľkou Britániou a Nemeckom, alebo spíš medzi Nevillom Chamberlainom a Adolfom Hitlerom, o zabránenie vypuknutia ďalšej veľkej vojny. Pre mier Chamberlain obetoval všetko (hlavne to, čo on sám nevlastnil), medzi inými (zo začiatku) aj časť Československa. Celý film, i so svojimi hereckými postavami, pomerné suché, bez väčšieho kúska napätia. Jeremy Irons hrá sebavedomo, ale zázraky v tomto prípade nevie spraviť ani on. Nejaký vývoj charakteru, avšak predpokladateľný, je možné sledovať u postavy Paula von Hartmanna. Osobné hodnotenie: 64% (**) (04.03.2022)

O mnichovske dohode z britske perspektivy... No, kdyby tam nenacpali tu spionskou linku, ktera je uplne debilni a vycucana z prstu a kdyby hlavni postava nebyl takove toporne drevo, tak to bylo docela fajn. Tam, kde se to drzi realii je to dobry, je tam podle me dobre zachycena nalada na britske strane a u casti britske verejnosti. Proste nikdo nechtel opakovat hruzy Velke valky. Zas Chamberlein je tam malem jako hrdina, coz je zase prehnany, byl naivni a zaplatil za to...   ale, ze by me to vylozene urazelo? to vubec. A teda hodne nesouhlasim s tim, co tu pise Enspigl. Ohledne Vrbetic se nas zastalo na zapade hodne zemi. (29.01.2022)