Megan Leavey

O silném poutu zvířete a člověka, bylo natočeno hodně filmů. Megan Leavey je o válečné psovodce. Dozvíme se něco málo o Megan, jak se dostane k armádě a následně se děj odehrává v Iráku, odkud si odveze ona i její Rex traumatizující zážitek. Jejich cesty se pak rozdělí a... . Ta část, než se Megan dala dohromady s Rexem, mi nevadila. Přestože jde o vojenské prostředí, je to natočeno vcelku civilně. I proto pak působila mise v Iráku velmi věrohodně. Žádné propagandistické kecy, žádná přepálená akce...ale velmi napínavá hodina, která vygraduje už zmiňovaným incidentem. Poté co se děj přesune zpět do států, už je to trochu nuda. Samozřejmě jsem Megan i Rexovi dál fandil, ale bylo zřejmé, jak to dopadne...jinak by se o tom přece netočil film, že? No a závěr už byl vysloveně americký...myšleno nejen natočeno, ale nejspíš i podle skutečnosti. Megan Leavey by slušela kratší stopáž, ale nenapadá mě, kde by se mělo ubrat. Celkově jsem spokojený, přestože tyto cityvyděračský filmy o zvířatech, moc rád nemám. (18.03.2018)

Můj první film věnovaný psovi. První polovina je příjemný film,kterému bych dal i pět hvězd - holčina s problémy v životě se srovná v armádě, kde se dá k psím vyhledávačům bomb a začne vést jednoho problémového komisaře Rexe a pak spolu odjedou do Iráku, kde se stanou hvězdama v oboru. Do zranění hlavní hrdinky je to hodně příjemný film a celkem to skládá zase další zajímavý střípek k tématu války v Iráku. V druhé polovině to spadne do průměru a těžký Ameriky, kde se řeší problém návrátivší veteránky což je celkem ok, ale hlavně její citové pouto k psíkovi, který se od ní kariérně oddělil a ona to řeší peticemi, interview v televizi a veřejnými akcemi - těžká Amerika. (01.09.2017)

Chudobnou realizaci, jako kdyby nebylo na pořádnou atraktivní/akční scénu, dohání film v tom, že jej realizoval někdo, koho příběh vojáka v sukních a jeho věrného druha Žeryka opravdu zajímal. A dále je zde náhled na poslání na bojišti, o němž mnoho diváků nemá povědomí. Tenhle námět je v podstatě něčím nový. To jsou tedy hlavní klady filmu. Najdou se však zápory, které nelze přehlédnout. Kdo není pejskař, se bude maličko nudit. A dále jsem měl pocit menšího souznění Kate Mary se čtyřnohým Ovčáčkem. Na její roli by se jistě našly i lepší herečky. Skutečná Megan Leavey na filmu participovala. Největší problém vyvstal ale s dialogy, které jsou místy až příšerné. V podstatě v nich byl jen americký duch, patos, smysl pro vlastenectví, což režijně bylo podbarveno salutováním a hrdinským opěvováním. Film je přístupný, nemá tedy žádné drastické scény. Jeho obyčejný průběh je také dán tím, že vychází ze skutečných událostí. A je vždy poměrně kuriózní, když na režijní sesli filmu z vojenského prostředí usedne žena, což je právě tento případ. Gabriela Cowperthwaite sice nevyužila zajímavého námětu úplně naplno, dokázala ale zprostředkovat příběh z náročného iráckého terénu celkem v pohodově citlivé formě, která nepřekračovala běžný rámec slzopudných dojáků, kdy se zvířecí mazlíčci, co si odsloužili službu vlasti, dožívají svého důchodu v láskyplném náručí svých khaki paniček. Čest těmto hrdinným Ovčáčkům. 7/10 (07.06.2018)

Necelou hodinku a půl to bylo docela fajn válečné dobrodrůžo o holce a psovi. Hodně dělal neokoukaný námět, protože narozdíl od těch policejních vojenští hafani zatím nedostali tolik prostoru, ale bavil mě i do určité míry pohodový průběh, což by byl pro válečné filmy obecně handicap, ale tady to beru jako plus. Možná je to dáno tím, že tu neteče krev a vlastně se tu ani neumírá. Jenže v posledních třiceti minutách se to zvrhlo. Já sice chápu, že člověk si se zvířetem dokáže vytvořit pouto, ale to, co měla hlavní hrdinka se svým psem bych nazval nezdravým vztahem. V kontextu s tím, jak se chovala k vlastní rodině, to působilo silně protivně. No a pochopitelně došlo na mraky patosu v té nejhrubší podobě se salutováním a masovým tleskáním. Škoda. 60% (10.04.2018)

Jaj, jaj.. Skutočný príbeh... A k tomu o zvieratku... Nehovorím, nie je to zle nakrútené, no niektoré momenty sú na môj vkus až príliš prvoplánové, ale zase na druhej strane, akčné scénky aj tie dramatické sú zvládnuté perfektne. Moja žena išla do kolien, no mne tie úmyselné srdcervúce scény skôr prekážali. Tým, že je divák zvyknutý viac na násilie na ľuďoch, voči zvieratám má menšiu rezistenciu, takže stačí keď tu tento Rexi iba zakopne a už tečú divákom slzy. 2,5* je moje výsledné hodnotenie hoci akceptujem aj vyššie. Má to svoje kvality, no až na výnimky mi podobné Patriotické filmy nezvyknú sadnúť. (27.11.2018)