Megan Leavey

Uvěřitelnost. To je, oč tu běží. Moc mi nesedělo, že tak rychle by se vytvořilo pouto/přátelství/důvěra mezi vyplašenou vojandou a vojenským psem určeným pro vyhledávání výbušnin. Celkově byl proces sbližování se poměrně zrychlený (scvrknutý výcvik), stejně jako s fragmenty z mise se mělo pracovat lépe. Protože pak to vypadá, že pouze na základě jediné akce (přitom to tak nebylo) se americkým vojákům sypou purpurová srdce a další vojenská ocenění. A záhy Kate Mara brečí do polštáře, jako kdyby v Iráku ztratila čtyři děti, o psa bojuje, jako kdyby ho sama porodila a darovala mu ledvinu. Nezesměšňuju samotný příběh, který se tak nějak skutečně stal, ale počínání tvůrců, kteří v některých místech postupovali zbytečně zkratkovitě a zejména v závěru nesmírně pateticky. Jednoduše jsem ono velikánské přátelství a věrnost z plátna necítil. Dá se říct, že dvě třetiny snímku jsem neměl příliš výhrad, ta poslední je ovšem k uzoufání nudná a vážně za hranou (Američané ovšem tyhle košaté happy-endy milují). Chtěli toho do dvou hodin vtěsnat zbytečně moc, skončili u slz a potlesku vestoje. Tak trochu od ženy pro ženy. (01.10.2017)

Chudobnou realizaci, jako kdyby nebylo na pořádnou atraktivní/akční scénu, dohání film v tom, že jej realizoval někdo, koho příběh vojáka v sukních a jeho věrného druha Žeryka opravdu zajímal. A dále je zde náhled na poslání na bojišti, o němž mnoho diváků nemá povědomí. Tenhle námět je v podstatě něčím nový. To jsou tedy hlavní klady filmu. Najdou se však zápory, které nelze přehlédnout. Kdo není pejskař, se bude maličko nudit. A dále jsem měl pocit menšího souznění Kate Mary se čtyřnohým Ovčáčkem. Na její roli by se jistě našly i lepší herečky. Skutečná Megan Leavey na filmu participovala. Největší problém vyvstal ale s dialogy, které jsou místy až příšerné. V podstatě v nich byl jen americký duch, patos, smysl pro vlastenectví, což režijně bylo podbarveno salutováním a hrdinským opěvováním. Film je přístupný, nemá tedy žádné drastické scény. Jeho obyčejný průběh je také dán tím, že vychází ze skutečných událostí. A je vždy poměrně kuriózní, když na režijní sesli filmu z vojenského prostředí usedne žena, což je právě tento případ. Gabriela Cowperthwaite sice nevyužila zajímavého námětu úplně naplno, dokázala ale zprostředkovat příběh z náročného iráckého terénu celkem v pohodově citlivé formě, která nepřekračovala běžný rámec slzopudných dojáků, kdy se zvířecí mazlíčci, co si odsloužili službu vlasti, dožívají svého důchodu v láskyplném náručí svých khaki paniček. Čest těmto hrdinným Ovčáčkům. 7/10 (07.06.2018)

Film od ženský, o ženský, pro ženský... Americkej patriotickej kýč jak bitch, Kate Mara je na rozdíl od svý ségry Rooney prostě herecký dřevo, co to tou hezkou tvářičkou nezachrání, Draco Malfoy se tam jen mihne (kromě Kate další castingovej přešlap), dějově je to nesmírně odfláklý, i když film trvá skoro dvě hodiny a na konci si všichni Amíci, s hot dogem v ruce, zatleskají a popláčou. Tak proč tři hvězdy? Pro jedinou opravdovou stár, toho chlupatýho šikulu, kterýho bych nejradši adoptoval taky. Opravdové Megan Leavey však velký respekt a úcta. (08.09.2017)

,,NĚKDY SI NEUVĚDOMUJEME, ŽE, JAK MOC JSOU RODINA ONI PRO NÁS, MY JSME RODINA I PRO NĚ...“ /// Je třeba se vyrovnat s holčičkovským úvodem (takže vlastně lákadlo pro holky). Pak námořní pěchota a Irák. Taky vás zajímá, jak moc tvrdej chleba psovod má? To už je vyprávění pro dospělý a Megan dokáže, že je velká holka. Pak je to zase takovej hočičkovsko-psovskej příběh, u kterýho bude stačit, že máte rádi psy. Nebo že máte (jakýkoliv) válečný trauma. Ale úplně nejlepší je bejt holka. Vemte k tomu svýho psa a držte společně palečky (tlapičky)… Americkej patriotismus, vojenská povinnost a zvířecí láska vtěstnaná do jednoho filmu o vojákovi a psovi. Na mě tam toho bylo zbytečně moc! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Nerozumím si s lidmi. 3.) Thx za titule „JustMeeKatie“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (09.09.2017)

Měla mě varovat ta americká vlajka na plakátu. Od začátku to totiž letí pěkně po americku....chudá holka z nefunkční rodiny, smrt nejlepšího kamaráda, nástup z trucu do armády, první kontakt se psem v životě, rychlokurs na psovoda a už je na misi v Iráku...následují hrdinství a slzy. Praví pejskaři se chytají za hlavu. Kategorie C, neboli pro evropana nekoukatelná sračka. (03.09.2017)