Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dopitak
    **

    Buñuela nechápu, jeho dílu nerozumím, nebudu ho doporučovat. Pokud jsou jednotlivé epizodky reakcí na nějaké tehdejší události, pak jen těžko v dnešní době znát souvislosti, jde-li o univerzální reakci anebo spíš směr (surrealismus), nelíbí se mi ani směr, ani film. Nový dabing s asi třetinou dabérů oproti postavám ničemu nepřidá. Hvězda za erotiku, hvězda za pár nápadů.(25.10.2015)

  • Max-Wesslo
    *****

    Přelud svobody je po Mléčné dráze a Nenápadném půvabu buržoazie dalším snímkem, kde si Buñuel s Carriérem vyhráli se scénářem a namočili ho v surrealistické vodě. Absurdní příběhy s komedickými prvky jsou mezi sebou propleteny spojnicí, kterou nejčaastějí bývá původně vedlejší postava ve scéně, se kterou však nečekaně Buñuel rozehraje další 'příběh'. Během filmu se proto vystřídá velké množství postav a ani u jediné jsem si nebyl jistý, co si v dalším průběhu může dovolit. Působily na mě tak stejně, jako třeba hrdinové Kitanových filmů. Samotné absurdity jako vyhlášení pátrání po ztracené dceři, která přitom sedí na stanici přímo před komisařem a svými rodiči nebo výborná scénka při záměně jídelny a toalety dokázaly mnohdy i rozesmát. Vrcholem je pak masový vrah, který po odsouzení k trestu smrti naprosto v klidu odejde ze soudní síně, rozdává autogramy a třese si se soudci rukou. Buñuel sice stárl a postupně ohluchoval, ale na jeho filmech to nejde vůbec poznat. Naopak jakoby přidával stále něco nového.(26.4.2007)

  • GodComplex
    *****

    Zabavna surrealisticka bomba a asi Bunuelovo best ofko. Neskutecna smrst jedne vypointovane sceny za druhou, kontinualne se menici charaktery, ktere na sebe navazuji v ramci scenare a plynule vas tak vedou do dalsich a dalsich lokaci, kde se stavaji ucastniky naoko absurdnich situaci, ktere jsou ale pod povrchem velmi chytrym komentarem, nebo narazkou na vsechno mozne, od zakladu lidskeho chovani az po spolecenske zvyklosti a pravidla. Přízraku svobody se tak povedl obdivuhodny kus, kdy vas svou vtipnosti nehorazne bavi, zaroven vas nuti premyslet a cele je to davkovano kadenci pri ktere nemate sanci se zacit stihnout nudit, jen hltate to zradlo, takze skoro maximum (opet ta absence hudby, Luisi.) 9/10(11.3.2012)

  • Anderton
    ****

    Niektoré poviedky sú bohužiaľ o chlp lepšie, ako tie druhé. To je snáď jediná vada na kráse jedného z úplne posledných Buňuelových filmov. Riešiť takéto rébusy, tu upriamené skôr na významovú zložku, je nesmierne zábavné. Tým, že je Prízrak slobody v prvom rade komédia, či skôr satira (občas dosť brutálna, bacha na to) je navyše viac otvorená smerom k divákovi a jej pochopeniu, čo znie vzhľadom na jej značnú bizarnosť paradoxne. Množstvo detailov, opakujúcich sa motívov, alebo veľký dôraz na kontrast dávajú priestor pre rôzne interpretácie, avšak tie hlavné myšlienky sú jasné. Preto tento film odporúčam snáď všetkým divákom. Myslím totiž, že si v ňom každý môže niečo nájsť. A či má Buňuel aj ešte lepšie filmy? Asi áno.(2.12.2014)

  • charge
    ****

    VYZRAZENÍ! Tenhle symbolický snímek, který by měl každý pochopit po svém, absurdně ukazuje, že v naprosté svobodě lidstvo žít zkrátka nedokáže. Pojetím je dosti film podobný jiným tvůrcům jako je Blier, nebo Godard, kteří se někdy až nepřiměřenou absurditou také zabývali. Zdejší společnost je už v takovém stádiu svobody, že se nedokáže sama udržet v řádu a to co dříve bylo považováno za nemorální zlo, je teď chápané za normální a posunuto za hranice lidského chápání. A naopak to co dříve bylo morální a krásné je nyní odsuzováno, např. zde zmíněná symetrie, nebo různé světové historické památky. Naopak za umění je považován naprostý brak a nevkus, když si to připodobním k tančícímu domu v Praze, tak ten film není daleko od pravdy jaké kýče se dnes uznávají za "umění". Mladý muž už nechce mladou ženu, ale krásu vidí ve starší ženě a ještě k tomu v příbuzenském vztahu. Sado maso výprask v hotelu mnichy a další přítomné neznechutil ostudností, ale omšelostí a společenskou nudností. Policie v tomto chaosu už není schopna řešit normální případy, proto se chytá i těch nejtriviálnějších (údajně ztracená dcera). Trest odstřelovače je smrt, ovšem ne skutečná, ta by byla totiž zdánlivým vysvobozením, naopak vpuštění zpět do zkaženého světa je vůbec ten nejvyšší trest. Scéna se společným vyprazdňováním je další symbolickou zvláštností, ve které se lidé před sebou stydí stravovat, ale nestydí se bavit při potřebě o exkrementech. Když si ovšem uvědomím jak je slovník dnešního člověka vybaven různými záchodovými výrazy a kolik lidí se stydí jíst na veřejnosti, tak je symbolika tohoto filmu celkem příhodná a jakoby předurčovala s neuvěřitelnou přesností současný svět třetího tisíciletí.(26.1.2010)

  • - Spoiler: Režisér Luis Buñuel, maskovaný plnovousem a mnišskou kutnou hraje kněze, jednoho ze čtyř Španělů, které na začátku filmu zastřelí Francouzi. (raininface)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace