Arašídová pomazánka
The Peanut Butter Solution
Arašidová nátierka
The Peanut Butter Solution
The Peanut Butter Solution
Režie:
Michael RubboKamera:
Thomas VámosHudba:
Lewis FureyHrají:
Mathew Mackay, Siluck Saysanasy, Alison Darcy, Michael Hogan, Michel Maillot, Helen Hughes, Terrence LabrosseObsahy(1)
Jedenáctiletý chlapec se pustí do průzkumu nedávno vyhořelého domu. Co tam uvidí, ho natolik vyděsí, že omdlí a ke všemu mu druhý den vypadají všechny vlasy. Po neúspěšných pokusech s parukou a bezradnosti doktorů ho přijdou navštívit duchové dvou uhořelých bezdomovců a dají mu kouzelný recept, aby mu vlasy znovu narostly, jenomže kluk dá příliš mnoho jedné ingredience – burákového másla, a vlasy již nepřestanou růst. Čehož využije zlý učitel kreslení, který ho unese a z jeho vlasů začne vyrábět kouzelné štětce, malující živé obrazy. Jeho sestra a nejlepší kamarád ho teď musejí najít a zachránit. Film z produkce známého Rocka Demerse s písněmi od Céline Dion. (TO)
(více)Recenze (118)
Horrorů pro děti a mládež jsem moc neviděl, i když vím, že v 80. letech došlo v tomto směru na nejeden pokus. A tenhle pokus rozhodně nevidím jako marný, byť např. československá dětská sci-fi ze stejného roku Tretí šarkan, do horroru asi nikdy nezařazená, na mě působila svou atmosférou a zápletkou určitě děsivěji. Jedním z důvodů výběru tohoto kanadského kousku bylo pro mě i jméno Vojtěcha Jasného coby hlavního scenáristy a překvapivě zde jeho vklad v několika scénách jasně znát, kdy scéna z výtvarní výchovy s hromadným malováním pejska (tak jako v roce 1963 kocoura :)) nebo i vizuální triková performace u obrazu evokují scény z Jasného klasiky Až přijde kocour. :) Líbily se mi obě dospělé malířské postavy, jak tatínek, tak podivný učitel, a přítomnost samotných maleb řadím k těm nejhezčím prvkům, podobně jako závěrečnou píseň v podání Celine Dion. Ze dvou pevně propojených zápletek mě zaujala více ta kolem záhady děsivého domu a mizejících dětí, než bizarní nápad s mizením a posléze brutálním narůstáním vlasů, i když... pro zábavnou jednohubku, proč ne. K většímu zážitku po celou dobu a tím pádem vyššímu hodnocení bych asi potřeboval výraznější dětské herecké výkony nebo zhlédnutí v daleko dřívějších dobách, jež by ve mě teďka vyvolalo pocit nostalgie. [70%] ()
V dětství mi tento kult unikl a přiznám se, že nevím, jak by na mě působil před nějakými 20 lety. V současné době mi už moc neřekl, jen to, že to na svou dobu (a na dnešní ještě více) bylo dost bizzare. ()
Filmu se nedá upřít originální námět a do jisté míry i přitažlivá dávka bláznivosti, která ale postupně přeteče a dospělý divák se začne divit nad vršením schválností a nijak nevysvětlených nelogičností, které celkový dojem pokazí. Když k tomu připočteme i do morku kostí amatérské herecké výkony, nezachrání snímek ani ponurá atmosféra a porozumění dětskému děsu z učitele kreslení (taky jsem na výtvarku mívala pořádně pošahané úči). /29. 10. 13./ ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 18.8.1990 (1.12.2010) ()
Tento rodinný film v mládí unikl mé pozornosti, takže mě k němu nepoutá žádná nostalgie. A tak jsem k němu také podle toho přistupoval. Jelikož je mimo jiné zařazen i do hororového žánru, musel jsem jej prostě vidět a bohužel na mě zas až tak velký dojem neudělal. Po hororové stránce toho moc zajímavého nenabídne – jde přeci jenom o rodinné fantasy určené převážně pro nezletilé publikum, což určitě ocení hlavně děti, u dospělých už si tak jistý nejsem. Tím ale nechci rozhodně nikoho odrazovat od toho, aby se na tento kousek někdy podíval. Asi nejvíc mi vadilo, že tu dost věcí nedávalo moc smysl, chování některých postav postrádalo logiku, ale je mi jasné, že tohle děcka moc trápit nebude. Dětští hrdinové podali vcelku dobré herecké výkony, místy se dočkáme i docela slušné atmosféry a hlavně tu dobro zvítězí nad pomyslným zlem, takže všichni nakonec odejdou spokojení. Jistá forma škodolibosti bude rovněž potrestána a musím uznat, že některé pasáže, měly své osobité kouzlo (momentu). Nemyslím si však, že by šlo o nějak nadprůměrnou podívanou. U někoho možná vzpomínky z dětství vzbuzují hrůzu i po letech, ale já se spíš musel smát fantasmagorii samotných tvůrců. ()
Tento film jsem viděla kdysi jako malá holka v televizi. Je to už hodně let a časem jsem zapomněla, jak se to vlastně jmenovalo. Několikrát jsem se název pokoušela hledat na internetu, ale marně. Až dneska jsem na něj úplnou náhodou narazila. Jak už tu někdo psal, tak jsem si taky několikrát říkala, jestli se mi to jen nezdálo. A nezdálo. Ten film opravdu existuje. Musím si ho pustit znovu. Pamatuju si, jak jsem z toho kdysi byla dost vyděšená a pohled na hlavního hrdinu bez vlasů si vybavuju dodnes. Po přečtení několika komentářů tady sdílím názory většiny lidí. A ještě se mi nestalo, že by tolik lidí psalo do komentářů přesně to, co chci psát já. Jak jde vidět, zasáhlo nás to v dětství všechny úplně stejně. 100%. ()
"Co to na mě zkoušíš, Michaele ?? Lidské vlasy rostou pomalu, tak půl centimetru za měsíc !!" - "Ne ty moje, pane !!" ;) Laskavý čtenář / divák promine, ale pod tou obří tíhou nostalgie má jeden - Tedy já rozhodně ano !! - nesmírnou chuť dát všech pět kousků, on totiž máloktery jiný snímek dostává statusu legendy, a to skutečně v tom pravém smyslu slova, byť druhá projekce a zub času spolehlivě hvězdu a půl sežere, přestože tenhle velmi originální kanadský film, tenhle hybrid, s výraznou českou stopou režiséra Vojtěcha Jasného, který se podílel na scénáři téhle noční můry jedné nejen tuzemské generace, působil nejednomu z nás hodně těžké sny.. A co by na tohle řekl Freud ?? ;) Těžko říci, ovšem daleko větší záhadou zůstává, jak silný psychický dopad na dětského diváka tenhle ryze kanadský, rozuměj nízkorozpočtový žánrový i stylistický hybrid, film měl, aniž by se vlastně dostatečně dokázal napojit na diváka dospělého.. Australskému režisérovi Michaelu Rubbovi rozhodně nelze upřít snahu, ani zásluhy za ten prvotní příběh, který údajně vytvořil pro svého malého syna, jinak ovšem těžko dále cokoli vnímat pozitivně, jedině snad pro tu cílenou jinakost odlišující typické produkce Hollywoodu, když Dům plný strachu narací a jejími prostředky připomíná spíše hongkongskou akční školu, což naopak vůbec nekoresponduje s tím civilním neherectvím většiny zúčastněných.. A tak vznikl jeden z nejpozoruhodnějších a nejrozporuplnějších filmů s tím nejzajímavějším poselstvím o představivosti a jejím chápání, jaký jsem vůbec kdy viděl.. ()
Aj keď som dieťa osemdesiatok, tak som dnes videl tento film prvýkrát. Ale aj keby som ho videl za detských čias, tak si neviem predstaviť, že by mi pripadal nejak extra hrôzostrašný. Hrozný alebo strašný možno, ale hrôzostrašný ani náhodou. Nápad s rýchlorastúcimi vlasmi je zaujímavý, ale príbeh, ktorý je vystavaný okolo neho mi pripadal fádny. A hlavný zloduch skôr smiešny magor. Celkovo sa mi to napriek krátkej stopáži neskutočne vlieklo a snáď okrem roztomilých detských postáv ma tam nič nezaujalo. 5/10. ()
Tohle rodinné dobrodružství mě jako mládě minulo, neviděla jsem a bohužel jsem si dnes večer nedokázala nazout dětské střevíčky.. Mýma očima se jedná o ulítlost na entou, příběh malého kluka, který navštíví vyhořelý dům, lekne se „něčeho“, omdlí a další den mu vypadají vlasy, mě vtáhnul jen tak napůl a tudíž je i mé hodnocení vlažné.. Přesto jistou originalitu vnímám, zaznamenala jsem.. ()
Tento film som naposledy videl asi pre 25 rokmi a asi polovicu z toho času ho hľadám. A práve, keď som ho už vobec nehľadal, tak náhoda zariadila, že som ho konečne po dlhých rokoch mohol zas vidieť. Do asi polky filmu som si nebol celkom istý, či sa jedna o ten film, ale od červenej dodavky a cukrom, som si začal spomínať na každú jednu scénu. A aj keď je to veľmi dlhí čas, keď som film videl naposledy, tak niektoré sceny mi stále zostali v pamäti, neuveriteľne. Pamätám si, že vtedy sa mi film dosť páčil, ale mal som asi dvanásť rokov a vtedy som pre ten film bol cieľovka, ale teraz už takú silu na mna nemal, ale tá nostalgia je na nezaplatenie. Jedná sa o takú milú infantilnosť a detinskosť, že niektoré tie nápady ma vážne rozosmiali. Napríklad som nevedel, že na neviditeľne bezpečnostné vlákno funguje navlečená punčocha na paličke. Ale film si aj protirečí, lebo chlapec stratil vlasy kvôli strachu, čo zažil v jednom dome a potom mu prestanú rast kvôli tomu, že ten strach prešiel na iného, čo sa mi zdá divne, keďže tie vlasy mu nezačali rast kvôli tomu strachu, ale kvôli tomu receptu. Obsahovo je nezvyčajný a zvláštny a aj keď v tejto dobe je celkom úsmevný, tak za nostalgiu nemôžem nedať 4*, to proste nemôžem. ()
Jeden z těch bijáků, u kterých se velmi špatně určuje, jestli je to blbé a úchylné, nebo geniální. Co soudit o dětském snímku, v němž asi desetiletému Asiatovi roste pubické ochlupení až z nohavic; v němž šílený učitel výtvarné výchovy provozuje dětskou dílnu jak ze Severní Koreje? Pověst praví, že z Peanut Butter Solution (!) měly generace dětí noční můry. A přestože pro dospělého diváka film není vůbec strašidelný, vlastně to celkem chápu. Obraz chlapce bez vlasů nebo naopak rostoucí chlupy na přirození, to není samo o sobě děsivé, ale do dětské mysli se to zadře podprahově. Stále nevím, jestli je film skvělý nebo hrozný, ale jisté je jedno. Jde o jediný snímek na světě, v němž se v závěrečných titulcích potkávají jména Vojtěch Jasný a Céline Dion. ()
Naprostej kotel, kterej sem viděl jako harant. Omlouvám se, že některé komenty píšu hovorově, ale to většinou bývá u projektů, které se mnou totálně zamávaly! Ale tím myslím totálně! Ještě několik let se mi zdálo o těch rostoucích vlasech, které prostě přestat růst nechtěly!MASAKR! ()
Viz komentar Chewieho. I ja mel po tomto filmu tezke spani:)) ()
Taktéž jsem dítě zlatých osmdesátých let. Na tenhle kousek se nedá zapomenout a na ty rychle dorůstající vlasy taky ne. Film jsem viděla ještě na černobílé televizi, ale i tak to byl zážitek. V té době jsem neměla tušení, kdo je Céline Dion. Neuškodila by repríza. Je totiž pár filmů, které bych chtěla minimálně ještě jednou vidět. ()
Opravdu spíše dětská komedie z dob, kdy jsem ještě válel s pionýrským šátkem kolem krku :-) Co by dnes dal, každý pátý chlap, za takový recept, který by si plácl na svoje koleno :-) Příjemná podívaná právě na víkendové odpoledne. ()
Jeden z mála posledních filmů, které jsem viděl v dětství a až teprve letos jsem zjistil název a nyní po jednatřiceti letech jsem si dal reprízu. Film mě utkvěl v hlavě zejména kvůli jedné scéně, z které jsem byl totálně vystrašen a celé letní prázdniny, které jsem tenkrát trávil na vesnici u dědy a babičky a spal jsem sám v takovém vejminku, tak jsem měl noční můry a musel jsem mít v noci rozsvícenou lampičku. Toť největší vzpomínka. Jinak jsem si z filmu nepamatoval absolutně nic. Po těch létech se už strašidelné kouzlo vytratilo, i když tu scénu jsem si ihned připomněl. Celkově je snímek docela podivně bizarní a zvláštní a nelze mu upřít jistou originalitu. Zajímavostí je, že na scénáři se podílel náš velikán Vojtěch Jasný. Z čiré nostalgie a za tu dřívější hrůzu dám za čtyři. Druhý film, který mě v dětství naháněl hrůzostrašné pocity byla Herzova Panna a netvor. Ovšem s tím rozdílem, že Panna a netvor mě děsí dodnes. ()
Velmi dlouho jsem zde tento film hledal, neboť jsem zapomněl jeho název. Nakonec díky radě, které se mi dostalo v diskusi, jsem ho našel. Viděl jsem ho několikrát, když jsem byl malý a dodnes na něj vzpomínám s pocitem strachu. Tehdy jsem se u něho vážně bál. ()
Tohle se bála celá generace dětí 90. let a měli proč! Atmoška silnější, než v kdejakým (současným horroru) psycho zápletka a skvělá hudba. Fanouškům psychotvorby pro děti vřele doporučuju! ()
Konečně vím jak se to jmenuje, abych tomu mohl dát plný počet. Ano, je jen málo filmů, které se mi zavrtaly do mozkové kůry tak hlubokým vrypem. Vím jen, že jsem ten film před mnoha lety viděl dvakrát. A vím, že to bylo intenzivní. ()
Ako malý som to videl viackrát, ale za ostatných 15-20 rokov ani raz. Nostalgia bola silná a zháňal som to s dabingom na nete už pár rokov. Pošťastilo sa aspoň v CZ daningu, aj keď ako malý som to videl na STV po slovensky. Samozrejme sa tam nájdu logické nedostatky, ale je to pre deti a ako dieťa som tie nedostatky isto nevnímal. ()