Eliška a její rod

Ilustrace toho, co znamená outdated. 1)  První seriál 36letého tehdy už velmi známého režiséra Františka Filipa a rovněž již zkušených scenáristů 37letého Jaroslava Dietla a 37letého Jiřího Hubače byl ve své době nepochybně velmi oblíbený až přelomový počin v tehdejší televizní tvorbě. Je otázka, co nabízí divákovi dnešnímu._____ 2)  Dílo doslova drží nad vodou herci. 64letá Olga Scheinpflugová (Eliška) je přesvědčivě nepříjemná. 46letý Jiří Sovák se pro roli lehce nerudného hospodského snad přímo narodil. 25letá Iva Janžurová (holka v kuchyni) sice na teenagerku moc nevypadá, ale i tak je fajn._____ 3)  Trefné sondě do života a dobového uvažování nahrává i mluva doslova ze života, byť jde často o pouhé tlachání._____ 4)  Navzdory špičkovým hercům však seriálu dávám jen dvě hvězdičky. Mám pro to dva důvody: a) při sledování příliš rozvláčného děje jsem se chvílemi dost nudil; každou epizodu bych o 15 - 25 minut zkrátil; b) nebavil jsem se, spíš mi bylo trapně a nepříjemně z celé té atmosféry pokleslých mezilidských vztahů._____ 5)  Za pozornost stojí i (možná bezděčné) zobrazení dobové pracovní morálky. Vše se řeší během pracovní doby - vedoucí sexuje s milenkou, Eliška řeší svého podnájemníka či jiné rodinné problémy a holka v kuchyni neřeší nic._____ Sledujeme nejrůznější dobové nešvary, zejména mizerné služby a přezíravé chování vůči hostům v hospodě._____ Každou chvíli někdo něco rozbije, znehodnotí se jídlo a nikdo neřeší, kdo škodu zaplatí. No proč by taky?_____ 6)  Nabízí se srovnání s trilogií o rodině Homolkových. Jestliže ta mě ale bavila, tak zde mám jen nepříjemný pocit._____ 7)  Protože hvězdičkuji výhradně podle toho, co mi dílo přináší dnes, nemohu dát více. Ale bylo zajímavé seriál zhlédnout._____ 8)  Výstižný koment: vitekpe**. (25.07.2022)

Jeden z prvních televizních seriálů dramatika a scénáristy Jaroslava Dietla je lidovou zábavou v tom nejlepším slova smyslu, tím spíš, že titulní roli před kamerou zvěčnila legendární Olga Scheinpflugová. Nutno dodat, že sled všech těch mikropříběhů, banálních a proto uvěřitelných, odehrávajících se v jedné zašlé restauraci kdesi v Praze, drží pohromadě právě a především výrazné herecké osobnosti – vedle Olgy Scheinpflugové je to vynikající Sovák, Kemr, Jana Hlaváčová i mladinká Iva Janžurová. Přidanou hodnotou pro nás, současníky, je vhled do života generace let šedesátých, doby, která slibovala mnohé. (24.12.2010)

Seriál o nějaký divný starý bábě, která se každýmu plete do života a má potřebu pořád něco řešit. Taky mi dost lezla na nervy Janžurová, ze který jsem měl pocit, že tam hraje mentálně postiženou. Viděl jsem sice jenom 3 díly, ale obrázek jsem si o seriálu udělal a rozhodně nelituju, že jsem neviděl všech 7. (16.08.2009)

Je pravda, že herectví Scheinpflugový je poměrně nepříjemný a taková ta její rázovitost a sebevědomá nekompromisnost nepůsobí sympaticky. Na druhou stranu tam zase Jiří Sovák předvádí vrchol komediálního herectví a díky němu je seriál poměrně dost zábavnej. Je výborný, že už v 60. letech začal ve svých rolích nosit tu připitomělou rádiovku, kterou pak nonšalantně nosil i třeba v Chalupářích nebo v Marečku, podejte mi pero. Skvělej je i Kemr, kterej jednoho dne náhodou přespí u Scheinpflugový a už tam zůstane nakvartýrovanej navždy. Poměrně konsternujícím dojmem na mě působí fakt, že u takhle profláklýho seriálu se poslední dva díly nenávratně ztratily. (08.07.2013)

Banální zápletky rozvedené do hodinových příběhů a tristní gagy roztahané do půlhodinových dialogů. Musím přiznat, že první zážitek z televize počátku devadesátých let byl silnější. Z dnešního pohledu tady navíc vidím paralelu s Ženou za pultem. Stejně jako Anna Holubová, tak i tady Eliška Rabasová kafrá do života kdekomu, aniž by o to kdokoliv stál. Jenže poetika šedesátých let a Švorcová za pultem je přecejenom sto a jedna. Proto i Eliška a její rod snese lepší hodnocení. (31.10.2013)