Eliška a její rod

Průkopnický český seriál, jakási kombinace sitcomu a pozdějších dietlovek (pokud vím, jako scénáristé se střídali Jaroslav Dietl a Jiří Hubač). Olga Scheinpflugová v roli kuchařky, která chvílemi dost protivně strká do všeho nos, Iva Janžurová hrající znuděnou šestnáctku a Jiří Sovák jako bodrý, leč mírně cholerický hostinský s obligátní rádiovkou. A samozřejmě Josef Kemr jako podivín Sova. No, zub času je tady znát, ale myslím, že je to pořád docela dobrá zábava. 70 % (06.05.2003)

O. Scheinflugová nebyla dobrá herečka. Mrzelo mě to. Přál jsem si, aby byla. Ale je zajímavým dokladem toho, koho isi za ženu vybral Karel Čapek. Seriál je i mimo jiné ukázkou různých mezilidských problémů, které se v té době řešily, a které nejsou cizí ani v dnešní době. Hlavně se mi líbí dva díly - jeden, kdy hlavní představitelka podporuje svého syna (V.Menšík), věří mu, i když ten žije ve snech, a na vysoké noze. A tak se z něho stal defraudant, ale jeho máma ho má stejně ráda, chce v něm vidět dobráka, správného frajera. Druhý díl je o tom, jak se Sovák učí i neučí - anglicky, aby nakonec zjistil, že hospůdka v Praze je přece jen pro něho to lepší, než pracovat v zahraničí. Pěkná studie jedné lidské psychiky. (28.08.2010)

Musím dát maximum hvězdiček, protože na tehdejší dobu to byla bomba. Nutno však říct, že Jiří Sovák ze své role protivného, nerudného člověka už do konce života nevyšel. Hrál je pořád. Na své mládí předvedla dobrý výkon Iva Janžurová. A hlavní představitelka? Vdova po Karlu Čapkovi Olga Scheinpflugová byla jedna z našich nejlepších divadelních hereček. Jenže z filmem a televizí neměla žádné zkušenosti. A na jejím výkonu v tomto seriálu se to trochu podepsalo. Kdo chce vidět její perfektní filmové herectví, ať shlédne Čintamani a podvodník. (01.02.2004)

Česká televize hned v den spuštění svého nového kanálu nasadila do vysílání jeden z prvních československých seriálů, který navíc nebývá často reprízovaný, a proto jsem se rozhodla ze zvědavosti dívat. Pochopitelně mě mrzí, že se nedochovaly poslední dvě epizody, ale můj rozpačitý dojem by asi stejně nevylepšily. Největším problémem je obsazení titulní postavy, protože paní Scheinpflugová má na můj vkus velmi nepříjemný herecký projev à la vesnická trhovkyně. Od komediálního seriálu bych také očekávala více humoru, některé epizody byly ryze dramatické. Zůstává tedy pouze radost z doplnění vzdělání a z přítomnosti tehdy ještě nezkušených mladých talentů - kromě paní Janžurové třeba Jiří Zahajský nebo Jiří Schmitzer. (31.03.2020)

Zašlý věk prvního, takřka konzuního vpádu plastů-umělých hmot, čas šusťáků a dederonových košil, první projevy blahobytu na příděl první poloviny šedesátých let, to všechno koncentrováno do mikrokosmu zašlého, neudržovaného lokálu a zestárlé zestátněné matky rodu - to je svět jednoho z prvých skutečných moderních televizních seriálů naší doby. Jeho hlavním šperkem bylo a je vynikající, byť až příliš kukátkovým pojetím ovlivněné herectví národní umělkyně a spisovatelky Olgy Schenpflugové. Kolem něj se soustřeďují buď již jsoucí, nebo budoucí velké postavy naší Thálie - Jiří Sovák a Iva Janžurová patří patrně k těm nejzřetelnějším. Fakt, že televizní i filmové umění se vyvíjí, je jedno, a Filipova invence, vložená do kvalitních scénáristických předloh, je to druhé. I klasika, zabalená do ne zcela atraktivních obalů, zůstává klasikou. Totéž platí o kvalitě, bez které je pojem klasiky nepředstavitelný. Nepředstavitelné je i to, že seriál stále není dostupný na DVD nosičích. (20.10.2007)