Death to 2021
Death to 2021
VOD (1)
Obsahy(1)
Archivní záběry a vtipné skeče v komediální retrospektivě roku 2021, který nám přinesl velké trable a taky pár příjemných událostí. (Netflix)
Recenze (61)
Vtipný byl akorát Hugh Grant, který jediný měl uvěřitelné nekorektní narážky. Zbytek humoru byl absolutně jednostranný, trochu to připomínalo Šťastné pondělí, akorát ještě méně vyvážené. Tohle je sotva ten typ humoru, který potřebujeme v hyperkorektní době. Ale co by člověk čekal zrovna od Netflixu. ()
A pokračujeme. Po svižné taškařici Death to 2020 jsme se dočkali i pokračování ve formě roku 2021.Tvůrci se nemusí absolutně babrat scénářem, protože ty absurdní příběhy, které dnešní doba servíruje denodenně nepotřebují nic navíc. To prostě nevymyslíš. Vrací se také většina učinkujících a tak to navazuje poměrně krásně. Příjemná jednohubka k pobavení. Nic víc. Snad příští roky budou lepší a tvůrci tak nebudou mít tolik materiálu. To je ale asi bláhová myšlenka. ()
Brilantní záležitost. Ve spojení s Don’t look up! tvoří smrtící kombo, po kterém dospějete k nevyhnutelném závěru, že lidstvo je odsouzeno k záhubě. Ne proto, že bychom nedokázali najít řešení libovolného problému. Ale proto, že třetina lidí toto řešení zpochybní a další třetina bude do roztrhání těla popírat samotnou existenci problému, a to i když jej má přímo před svýma očima. Death to 2021 je oproti Don’t look up silnější v tom, že polodokumentární formou rekapituluje reálné události uplynulého roku. Loňské vydání mě navnadilo a toto trefilo přímo na komoru. Glosy ještě daleko údernější a trefnější než 2020. "Two decades we’ve been searching for military solution to Afghanistan and then we found one. Run away." A ještě mě hrozně baví zdejší komentáře typu "dívali jsme se na to s chlapama s pivem v ruce a moc jsme se nesmáli". V tom případě to bylo o vás. ()
"Zatímco demokraté pyšně uplatňují právo na odhalení ramene, republikáni se odmítají nechat opíchat." Rok 2021 stál za prd. Někdo viděl světlo na konci jehly, jinej ho neviděl a všem hrabalo z opatření, který je měly chránit i proti jejich vůli. Nikdy bych nevěřil, že mi někdo zakáže vycházet po devátý večer z domu. Ale zpět k americkýmu pohledu na rok 2021, protože ten mě bavil. Konečně si někdo udělal genderově vyváženou srandu z paranoidního sčítače Trumpa, mladistvýho buřiče ducha Bidena i vládnoucích černochů ve viktoriánský Anglii a dokázal mi, že udávat je křesťanský. Taky jsem byl poučen o tom, že pravda a lež jsou jen protichůdný proudy dat. To je zajímavý. Ovšem za nejdůležitější považuju varování, aby se děti nedívaly na Hru o oliheň. Mohly by totiž začít mluvit korejsky s anglickými titulky a to fakt nikdo nechce. ()
(5/10). Po předchozím roce jsem věděl do čeho asi tak jdu. Bohužel moje očekávání nebyly neplněny. Ba naopak. Byly zadupány dost hluboko do země. Všechny věci, které se tam zmiňovaly jsem vlastně věděl a těch vtipů bylo taky poskromnu. Nejvíce jsem se bavil někde kolem první čtvrtiny a pak to šlo rapidně dolů. Nemá to už tu jiskru. Snad bude příští rok lepší. ()
Reklama