Heavy Metal

Trošku mi to příjde, jako když maturant odborné školy uvěří vlastní genialitě, ale pouze na základě ohlasů slaboduchých spolužáků, kteří jsou uneseni množstvím sexu, hudby a krve. Následně je ohromně překvapen, když u písemné zkoušky slyší výtky typu:"Blábol, nefungující skloubení všeho rádoby hustého do naprosto nic neříkajícího celku". (03.01.2013)

Já nevím. Asi mi to jen nesedlo, ale... já to asi nepobral. První povídka přitom paráda, ale zdálo se mi, že to jde hodně dolů. Začal jsem se ztrácet, ani ne v ději ale ve smyslu... animce luxus, surovost a tvrdost v naprostém pořádku, už dlouho jsem něco takového nezachytil. Ale prostě, jak mě prvních pár minut chytlo, až moc brzy mě to pustilo... (27.08.2018)

Připomnělo mně to jeden film s R. Williamsem - Flubber. Což je zajímavé, jelikož ty filmy nemají mnoho společného (jeden je animovaný, druhý hraný; jeden je super, druhý je blbost; ...). Vlastně se tedy dá říct, že nemají společného vůbec nic krom... krom nazelenalé, oživlé, původně tedy neživé substance, jež by měla reprezentovat (1981), respektive reprezentuje (1997) absolutní zlo! Ona reprezentace zla se komentovanému filmu vcelku daří: podivný, zelený kámen, cestující z galaxie do galaxie, z planety na planetu, ničící vše, co mu přijde do cesty, je vskutku bastardem k pohledání. Ale (ano, vždycky tu musí být nějaké ale, dpč)... ale na Flubbera nemá! Ať si ten šutr klidně zničí celý vesmír, ten sopel ničí mě, a to je, co si budeme povídat, přátelé, mnohem horší zločin proti lidskosti! ___ Pětka za konstantě navracející se pětky. 85% (14.11.2018)

Nedocenený kultový klenot s famóznym soundtrackom, ktorý je v podstate takým Animatrixom 80.-tych rokov, a nechýba mu ani slušná porcia krvi a sexuálnych scén. Skladá sa zo 7 samostatne fungujúcich poviedok, ktoré spája jediné - podivná mocná diabolská entita z neznáma, ktorá na najrozmanitejších svetoch rozdúchava nenávisť a šíri smrť. A teraz k samotným poviedkam, ktoré sa kus od kusu líšia žánrovým zaradením, spracovaním či animáciou (kresbou): 1.Soft Landing - mrazivá hororovo ladená poviedka, ktorá vypĺňa priestor medzi ostatnými príbehmi a spája ich, rozpráva o astronautovi, ktorý vo vesmíre nachádza podivnú na zeleno žiariacu guľu, a prináša ju domov ukázať dcére. Netuší, že spravil osudovú chybu... 80% /// 2. Harry Canyon - vynikajúci drsný cyberpunkový noir, ktorý sa jednoznačne inšpiroval v Millerovom kultovom komikse Drsná škola. Nechýba tu taxikár, ktorý je hlavnou postavou, dievča po krk v problémoch, gangstri a kopa hlášok. A samozrejme podivná zelená guľa... 95% /// 3. Den - conanovská barbarská hrdinská fantasy, v ktorej malý chlapec objaví záhadnú zelenú guľu, tá ho prenesie na neznámu planétu a zmení na silného muža. Keď zbadá dievča v serióznom malére, rozhodne sa jej pomôcť - a dobrodružstvo sa začína! Nechýba ani solídna dávka humoru. 90% /// 4. Captain Sternn - príbeh súdneho pojednania s arogantným zločincom, hviezdnym kapitánom Sternnom, ktorý chce súd vyhrať pomocou úplatkov. Nastanú však menšie problémy, v ktorých má prsty dačo zelené. 85% /// 5. B-17 - klaustrofobický horor, odohrávajúci sa na palube bojového lietadla, kde zelená guľa premenila mŕtvu posádku na zombie, ktorí teraz idú po zvyšných dvoch. Brrr. 90% /// 6. So Beautiful & So Dangerous - vtipná a svižná sci-fi komédia, v ktorej dvojica mimozemšťanov a robot unesú novinárku, mimozemšťania sa sfetujú a novinárka sa s robotom vyspí. Oh, a novinárka má na krku náhrdelník so zelenou guličkou. 90% /// 7. Taarma - epická fantasy v háve sci-fi, v ktorej zelená entita zmení časť mierumilovnej populácie na nemilosrdných ničiteľov, ktorý rozpútajú vojnu. Postaviť sa im môže jedine posledná príslušníčka dávnej rasy mocných bojovníkov. 100% (21.12.2013)

Vynikající první noirová povídka mě připoutala k obrazovce a umožnila mi snadno překousnourt na dnešní poměry dost nevábnou a hůře stravitelnou kresbu. Dalčí povídky měly podle mého názoru už klesající tendenci a dost nudily. Vcelku netypický soundtrack se hodí až nečekaně dobře a otevřené zpracování násilí a erotiky taky potěší. Hlavním plusem však zůstává jistá cyničnost povídek a ne vždycky přítomný "happyend". Podobné prvky se totiž v (mimojaponských) kreslených filmech jen tak nevidí. Jak tu už někdo výstižně podotkl - vidět to tak v patnácti, tak hodnotím výše. (30.03.2008)