Sisu

„Kostěj láme náckům kosti... bez nadsázky, bez radosti.“ Neuvěřitelné a úžasné... kolik lidí zde papouškuje slovo nadsázka, jehož význam jim očividně zcela uniká. Jistě, i nadsázka se za polárním kruhem dá najít, například u Wirkoly..., Ale u Helandera? Tady se vše bere smrtelně vážně. A do toho zničehonic  nesmyslná až trapná ptákovina s krumpáčem a letadlem, houby nadsázka, spíš nepovedená odbočka do... parodie? A teď přiložíme k očím OKULÁRY TRIEDRU: [][] Co to tam v tundře vykopal, dědek Omnibus? ΩΩ Alle unsere Minen. ΩΩ Zehn Stangen Pferdesalami. ΩΩ Röster für einen nutzlosen Hund. ΩΩ Joukko suomalaisia ​​huoria, bohužel děvčat studenějších než chlupy na koulích nahého dědka Kostěje. [][] Byť s rape-revenge náckem, přivázaným mstitelkami k hlavni tanku. Finská vodka? Nur 50%. Scheiße! Ale dám 60, neb předešlou objednávku (vražedného nahého dědka) firma Helander vyskladnila správně. O Vánocích pak moje děti radostně výskaly u velké přepravní bedny, s divoce vrčícím Santa Clausem uvnitř. (20.05.2023)

Za mě jen stylový žánrový výplach. Nic dalšího v tom nehledejme, protože to tam není. Nacistická vojska se rok před koncem války stahují z Finska, přesto pustoší, co jim přijde pod ruku, aby záhy narazila na samotáře na koni a se psem, který si lecčíms prošel a nechce potíže. Ovšem zrovna v divočině Laponska objevil zlatou žílu a snaží se svůj poklad převést do bezpečí. Jestli on ten děda u sebe nějaké to zlato náhodou nemá… Jasně, že má, ovšem zrovna tak i zatraceně silné odhodlání a úctyhodnou vojenskou minulost, stejně jako pověst, která ho provází a kvůli které by měli být náckové na pozoru. Jalmari Helander (zkusme zapomenout na jeho průšvih s názvem Sejmi prezidenta) se těžce inspiruje, kde se dá, mísí několik žánrů, ale především přináší dostatek zábavného násilí. Tedy do určité doby. Jeho zlatokop má totiž solidní tempo, jenže v druhé polovině se to celé začne opakovat, zajídat a i nápady jsou stále méně záživné. I choreograficky a vizuálně to jde nemile dolů a letoun už to rozhodně nezachrání. A u vrčícího Jormy Tommily to je prakticky stejné. Jeho nezastavitelný bourák mě bavil, ale postupem času mi bylo tak nějak jedno, zda mu někdo přeci jen tu hlavu jakkoliv oddělí od těla. Sympatické, jednoduché, nijak objevné. (20.05.2023)

"Zastrel ho a toho psa tiež!..." , zareval jeden z Nemeckých pilotov a v tú chvíľu som sa nahlas zasmial. Manželka, ktorá to jedným okom sledovala tiež mi vraví: "Ty si debil, čo je na tom smiešne?" No, nie to čo si myslela. Ja len, že tak hnusného Nemca nenájdeš na celej zemeguli a tu ich máme 20. Sú to tupci na pohľadanie, ktorí nevedia strieľať a do vody skáču v plnej poľnej aj s helmou a granátom za opaskom... ach jaj... Som z filmu trochu zmätený, pretože ten look je nádherný, tie pohľady Nemcov , tie pokyny ich veliteľa "TY a ty...", to som si užíval, dokonca aj tie likvidácie náckov, boli efektné, nápadité a vtipné. No s tou nesmrteľnosťou to bolo až na smiech a to je najväčší problém filmu. Neprestrelná ryžovacia miska? Kto si v tej chvíli nespomenul na Wonder woman? Mŕtvy Nemec na chrbte ťa ochráni pred palbou z ťažkého guľometu? Odhadujem, že ten by prestrelil aj 5-10 ľudí v rade...Obesenie? No, problem. 20 úderov do xichtu? No, problem. Pád lietadlom? Prežil, náš fínsky Chuck Norris prežil! Postrelená noha, prepichnutá hrdzavým roxorom? Do banky nakráčal s krompáčom akoby sa nič nestalo. Westernový look a Tarantinovské pohľady ma bavili, ale s tou nesmrteľnosťou sa mali krotiť. Skvelá hudba v závere https://youtu.be/BYVW0ZXPg-Q S malými úpravami by to skvelá jazda, možno aj za plný počet. Takto "len" 60%. (11.06.2023)

„Není nesmrtelný, jen prostě odmítá zemřít.“ První půlhodinu to vypadalo na plný počet hvězd, jenže pak to začalo trochu drhnout, některé scény byly trochu delší než by jim slušelo, začal tomu tak trochu padat řetěz. Nicméně i tak zábavně ujetá divočina s řadou skvělých momentů. Prequel, kde by Aatami podobným způsobem vykostil těch 300 Rusů, bych si určitě nenechal ujít. (22.12.2023)

Do nádherných reálií Laponska je zasazen až karikaturisticky vyvedený příběh, v němž se krví a nápaditými akčními scénami vážně nešetří. Tak zhruba nějak takto lze v jedné větě popsat snímek Sisu režiséra Jalmari Helandera, který nám na střízlivé minutáži nabízí ultimátní grindhouse zážitek, ve kterém jde o historickou stránku až na posledním místě. Pokud tedy akceptujete, že děj nepatří zrovna mezi ty objevné a že vlna absurdity s přibývající stopáží exponenciálně stoupá, tak pak dostanete zábavnou krvavou jednohubku, jež v rámci svých možností dokáže poměrně slušně zabavit. Dobrá práce! (31.05.2023)