Reklama

Reklama

Diederich Heßling je choulostivé, submisivní dítě, které se všeho bojí. Brzy pozná, že člověk se musí poddat moci, aby sám mohl mít nad druhými vládu. Jeho mottem se stává „nahoru se klanět, dolů dupat." Tak prochází svou životní drahou od berlínského studenta k majiteli papírny, udává svého konkurenta a spřádá zrádný komplot se zkorumpovanými sociálními demokraty a členy městské rady. A konečně dostává příležitost splnit si své největší přání: pronést zahajovací řeč u nového památníku císaři. Vše jde podle plánu až do okamžiku, kdy vypukne bouřka... Sociální satira Poddaný odhaluje krutou a bezcitnou tvář společenského kariéristy, který jde přes mrtvoly k vytouženému cíli jako věrný služebník svých vládců a nelítostný vládce svých podřízených. Předlohou byl stejnojmenný román známého německého protifašistického bojovníka a spisovatele Heinricha Manna. (Das Filmfest)

(více)

Recenze (4)

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

Hezky natočeno, děj je možná trošku slabší, každopádně hodnotím nadprůměrně. Nejlepší je úvod (batolátko; záběry otce, jak bere hůl do ruky; matka vyprávějící strašidelné pohádky) a konec - odhalení pomníku císaře. Tato scéna graduje ve stále se zhoršujícím počasí, déšť je stále silnější, vítr prudší. Hlavní hrdina mluví o tom, jak se národ zocelí pouze válkou...následuje ponurý záběr na tento pomník, všechny okolní domy jsou zničené bombardováním... ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

I když Diederich Heßling (nomen omen) je veskrze postava záporná, a teprve v Mannově drobnokresbě se jí skutečně "stává". Film je ovšem příliš hrubý prostředek, aby toto "stávání se Heßlingem" pravověrně dokázel zobrazit. Přesto ale je i zde třeba ohodnotit snahu, i když jen zobrazovací. Heßling je pravý "konkneipant" (viz kniha), tedy nikdy nic opravdového, plnohodnotného. Vždycky jen od zubního kartáčku po toaletní papír.... Knihu jsem si koupil v polovině sedmdesátých let v "Evangelische Buchhandlung, Verlag u. Antiquariat Max Müller" v Chemnitz (toto knihkupectví dosud existuje) a jejím původním vlastníkem byla Deutsche Volkspolizei. ()

Reklama

ripo

všechny recenze uživatele

Tento film, který tak výstižné zachycuje a dramaticky rozvádí charakteristické rysy stejnojmenného satirického románu známého německého protifašistického spisovatele Heinricha Manna, je jedním z nejvýznamnějších příspěvků německých demokratických filmových umělců k společnému boji milionu těch, jež v Německu i v jiných zemích usiluji o zabezpečení míru. Německý měšťák, který v sobě spojuje znaky tupého a bezcílného poddanství s cynickou bezohledností toho, kdo se podřizuje jen proto, aby mohl sám vládnout nad slabšími, byl sice v Mannově románu odhalen už před bezmála padesáti lety, avšak jeho duch žije dále. Žije v duších mnohokrát už odhalených a porážkou nacistů dokonale zprofanovaných profesionálních válečníků a byrokratů, fabrikantů a velkostatkářů, kteří se nechtějí vzdát moci a kteří jsou stále ochotni plnit služby věrných poddaných domácích či cizích mocipánů jen proto, aby sami mohli zase vládnout vykořisťovanému německému lidu. Tato smečka válečných zločinců, rozprášená a jednou pro vždy zbavená moci na území Německé demokratické republiky, kde vlády se ujal opravdu sám lid, nalezla v západním Německu živnou půdu pro svou další existenci. Pod blahovolnou ochranou západních mocností, které v Německu vidí jen nástupní plochu pro pečlivé připravované nové krvavé válečné dobrodružství, nastává nová doba pro tyto poddanské duše. Zfilmovaný Mannův satirický román je výstrahou a varováním všem, kteří na poválečný vývoj poměrů v západním Německu hledí příliš blahovolně a lhostejně. Postava Diedericha HessIinga je totiž ztělesněním všech odporných, ale současně i nad jiné nebezpečných vlastností „věčného měšťáka". Pro toho neplatí žádné poučení z historie, poněvadž i v největší nouzi, v níž se po prohrané válce ocitl, žene jej pud sebezáchovy opět k tomu, aby sloužil vyšší autoritě a moci, od niž jedině může sám trochu vlastni autority a moci získat. Cílem tvůrců filmu „Poddaný" bylo zesměšnit a tím v očích nejširších vrstev pracujících jednou pro vždy znemožnit tento odporný typ škůdce a parasita, který právě tak pokorně sloužil autoritě císaře Viléma, jako režimu fašistického diktátora a jehož dnešním cílem a vysněným ideálem je sloužit stejně oddaně každému dalšímu exponentu vysoké finanční a průmyslové buržoasle, pokud mu za tyto služby bude kynout osobní prospěch. Proto také vyvolal film „Poddaný" v západním Německu spontánní odpor vládních kruhů, které se postaraly o to, aby jeho veřejné promítání bylo znemožněno. Tam, kde dědici Mannových „poddaných" sedí na ministerských křeslech, sloužíce cizím, německému lidu nepřátelským zájmům, tam, kde noví Diederichové Hesslingové rozhodují o existenci milionů těch, kteří na vlastních bedrech ponesou tíhu politiky podněcovatelů války v podobě různých Schumannových plánů a Atlantických paktů, tam filmy jako „Poddaný" jistě nejsou a nemohou být žádoucí. Filmový přehled 6/1952 ()

Galerie (28)

Reklama

Reklama