poster

Třetí muž

  • anglický

    The Third Man

  • slovenský

    Tretí muž

  • anglický

    The 3rd Man

Film-Noir / Mysteriózní / Thriller

Velká Británie, 1949, 104 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Adrian
    ****

    Slušné hodnotenie si to zaslúži už len za ten nezabudnuteľný "nástup" Wellesovej postavy na scénu. Ďalej si pridajte jedny z najlepších dialógov, aké som mal tu česť doteraz v zhliadnutých filmoch počuť a formálna stránka (nasvietenie, montáž záberov, hudba, ktorú by mňa osobne do podobného druhu filmu nikdy nenapadlo použiť, pričom ale samozrejme funguje úplne dokonale), ktorá "len" doťukáva skvele rozvrhnuté charaktery, vedené po šachovnici príbehu vskutku majstrovským spôsobom. Na svoju dobu podobne prelomové dielo ako šesť rokov mladší Kane.(29.5.2005)

  • honajz
    **

    Cítím se poněkud provinile, že se mi to nelíbilo. Mám rád noirové filmy, líbí se mi některé Greenovy knihy, ale tohle mne nějak nezasáhlo. Ano, vadila mi hudba jak z Řeka Zorby, která zde nemá co dělat, vadilo mi až groteskní pojetí (ačkoliv to německé dítě, jak vážně pronásleduje domnělého vraha, je až morbidně hororové), vadil mi hlavní hrdina, že je takový tupec bez charismatu, a i když má podezření, leze tygru do tlamy, vadily mi zbytečně nakloněné úhly kamery, zde bez jakéhokoliv vysledovatelného smyslu (v Občanu Kaneovi nebo v Bílé nemoci, ano, to symbolizuje, že je to s postavou nahnuté), a celý ten film mne prostě celou dobu lezl na nervy. Říkal jsem si, proč to nehraje charismatičtější herec a proč to nešlo táhnout víc dramatickou linkou? Proč všechna ta zlehčování a samoúčelné snahy o shazování žánru? Zklamalo mne to na celé čáře. Přišlo mi celkově kýčovité, povrchní a zápletka naivní až běda, příběh až příliš jednoduchý a přímočarý.(6.2.2015)

  • sportovec
    *****

    V českém prostředí neobvyklé dílo nabízí zajímavý pohled na vídeňskou skutečnost konce čtyřicátých let minulého století. Vesměs se tu jedná o základnu fakt, poznatků a souvislostí, které a která jsou v českém prostředí naprosto neznámá. V evropské kinematografii tehdy ještě naplno doznívala poetika třicátých let zvukového filmu. Kamera i vedení herců zůstávalo více či méně divadelní, i když z dětských střevíčků počáteční bezradnosti se již viditelně vyzulo. Vedle pozoruhodné režie a nezanedbatelné kamery tu na sebe upozorňuje hned několik neméně pozoruhodných hereckých výkonů. Orson Welles, muž mysteriozního organizovaného zločinu, exotická Mata Hari, podle všeho česká Němka (ve filmu je pohříchu více českých jmen) Alida Walli, Italka s roztomilým německým šlechtickým predikátem Altenburger von Marckenstein und Frauenberg des Heiligen Römischen Reiches (cítíte, jak se jazyk přímo mazlí s těmi rozkošnými německy znějícími slovy; vskutku echt) a nezanedbatelný muž z generace tvrdé americké školy, skvěle ztělesněný Josephem Cottonem. Hraný film startovní velikosti nové historické epochy moderní světové kinematografie, zhruba tak lze - snad výstižně - charakterizovat v kostce tento nevšední divácký zážitek.(27.6.2009)

  • RHK
    ****

    Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Tak jsem právě viděl údajně nejlepší britský snímek všech dob a udělal na mne velmi dobrý dojem. Krásná noir atmosféra rozbombardované poválečné převážně noční Vídně včetně fascinujících čtyřčlenných mezinárodních hlídek (US-GB-FR-SSSR). Vídeňská náměstí, ulice, ruské kolo i kanalizační stoky. Hra stínů a světel na pozadí detektivní story, která je zároveň i příběhem rozpadu jednoho přátelství a vyprávěním o jedné osudové ženě. Zamračený klaďas Joseph Cotten i nonšalantní lump Orson Welles s křídově bílou tváří, výtečná režie i kamera, k tomu chytlavá citerová melodie. K dokonalosti mi chyběl snad jen lépe propracovaný scénář, který mi přišel až příliš jednoduchý na tak významný film. Trailer je na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/11627-treti-muz/videa/(27.9.2013)

  • Renton
    ****

    Scénář: Graham Greene .. Několik vskutku výtečných scén, které jsou hlavně v první polovině nasáklé humorem, jak slovním tak situačním. Druhá polovina už tolik zábavná není, děj se zaměřuje na obvyklý souboj hodných a zlých v politicky rozervané Vídni (autenticita vybombardovaného města je skvělá) na pozadí lehce romantickém. A hudba nic moc - možná to bylo spíše tím, jak v kině rušivě řvala.. 70%.(16.1.2007)

  • - Režisér Carol Reed původně chtěl do role Hollyho Martinse obsadit Jamese Stewarta. Producent David O. Selznick však trval na Josephu Cottenovi, který v té době byl pod smlouvou Selznickovi produkční společnosti. (DaViD´82)

  • - Orson Welles dostal na výběr zda chce řádný plat či procenta ze zisku. Vybral si první možnost, ale této volby velmi litoval, jelikož po ohromném úspěchu filmu procenta ze zisku mnohonásobně přebila částku, kterou získal vyplacenu v rámci gáže. (DaViD´82)

  • - Harry Lime (Orson Welles) byl zařazen Americkým filmovým institutem v žebříčku nejzápornějších postav amerického filmu na 37. pozici. (TheDude)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace