Nastala chyba při přehrávání videa.
  • genetique
    ****

    Neskutočne cynický thriller. Už len tou ústrednou melódiou, ktorú používa s krásnymi obmenami rytmu v každej situácii, si ma skutočne podmanil. Krása s akou ľahkovážnosťou využíva povojnovú situáciu vo Viedni, z politických pomerov si robí srandu a nakoniec bezohľadne roztriešti aj pointu samotnú. Každopádne genialita snímku tkvie na miestach, na ktoré sa moje divákovské zmysly počas sledovanie snímku neprepracovali a tak vidím len skvelý film, ktorý si určite zaslúži byť videný a vychválený. Hriech by bol ale nespomenúť unikátne prepracovanú réžiu a výbornú prácu kamery. 85%.(21.11.2009)

  • Flakotaso
    *****

    Tak tohle je opravdový majstrštyk, jenž si status legendy bezezbytku zaslouží. Nadchla mě neskutečně moderní režie, nadchla mě kamera, herci a především mě dostala nádherná citerová hudba. Film obsahuje několik scén typu "skorodokonalé"-na jejich vrchol patří bezpochyby nástup Orsona Wellese na scénu. Tma-světlo-Orson vykouzlí svůj nejlišáčtější výraz za zvuků citery a já se musel smát a uznale pokyvovat hlavou :) Takových scén v historii kinematografie není příliš mnoho...(19.7.2010)

  • honajz
    **

    Cítím se poněkud provinile, že se mi to nelíbilo. Mám rád noirové filmy, líbí se mi některé Greenovy knihy, ale tohle mne nějak nezasáhlo. Ano, vadila mi hudba jak z Řeka Zorby, která zde nemá co dělat, vadilo mi až groteskní pojetí (ačkoliv to německé dítě, jak vážně pronásleduje domnělého vraha, je až morbidně hororové), vadil mi hlavní hrdina, že je takový tupec bez charismatu, a i když má podezření, leze tygru do tlamy, vadily mi zbytečně nakloněné úhly kamery, zde bez jakéhokoliv vysledovatelného smyslu (v Občanu Kaneovi nebo v Bílé nemoci, ano, to symbolizuje, že je to s postavou nahnuté), a celý ten film mne prostě celou dobu lezl na nervy. Říkal jsem si, proč to nehraje charismatičtější herec a proč to nešlo táhnout víc dramatickou linkou? Proč všechna ta zlehčování a samoúčelné snahy o shazování žánru? Zklamalo mne to na celé čáře. Přišlo mi celkově kýčovité, povrchní a zápletka naivní až běda, příběh až příliš jednoduchý a přímočarý.(6.2.2015)

  • DaViD´82
    ****

    Třetí muž má značnou nevýhodu v pověsti, která ho předchází. Divák na jejím základě tak nějak očekává "onen nejlepší britský film historie". A toho se mu navzdory veškerým kvalitám snímku prostě nedostane. Podíl Grahama Greena je jasně rozpoznatelný. Jedny z nejlepších dialogů vůbec a perfektně rozehraný příběh s tradičně "greenovsky zabitější" druhou polovinou. Škoda zbytečně roztahané závěrečné naháněčky. Zpočátku se také může zdát citerový hudební podkres vzhledem k žánru poněkud nevyhovující, ale právě on se nakonec ukáže jedním z největších kladů. Hned po atmosféře poválečné Vídně, pokřivené kameře a hercích. Všech, bez jediné výjimky. K tomu několik zprofanovaných záběrů a jedna naprosto dokonalá scéna na ruském kole, kterou jsem si hned po dokoukání filmu prostě musel pustit znovu. Třetí muž je výborným politickým thillerem. Neřekl bych sice tím úplně nejlepším, ale do užšího výběrového kola na tento post by se po právu probojoval.(24.2.2008)

  • Cimr
    *****

    Výjimečně nápis na obalu DVD nelhal - "černobílá poezie". Příběh tedy moc poetický není, spíš je plný násilí, zrady, vražd... Ale ta forma! Každé políčko filmu by se dalo zvětšit a pověsit na stěnu jako obraz. A díky famózní kameře Roberta Kraskera by to navíc byly krásné obrazy. Pokud vás láká trochu mysteriózní atmosféra noirové rozbořené Vídně, kde si nikdo nemůže být jistý životem a postavy gangsterů vrhají na trosky zdí nepřiměřeně velké stíny, Třetí muž je film pro vás.(1.1.2010)

  • - Tradovalo se, že Carol Reed objevil muzikanta Antona Karase při jednom ze svých tahů po vídeňských barech. Ve skutečnosti se spolu seznámili na večírku pořádaném produkcí. Karas na něm hrál na citeru. Reed si ho pozval k sobě do hotelu, kde si od něj nechal nahrát jednu skladbu na citeru pro použití v jedné ze scén. Při dokončování filmu v Londýně v něm však dozrálo přesvědčení, aby Karas na svou citeru nahrál pro film veškerou hudbu. Anton Karas se díky úspěchu filmu stal finančně zajištěným umělcem a časem si ve Vídni založil dokonce noční klub "Třetí muž", který řídil až do své smrti. (DaViD´82)

  • - Poté co se Orson Welles ve Vídni nakonec přeci jen objevil, tak tvůrce stejně nepotěšil. Odmítl totiž natáčet své scény ve víděňských stokách, po tom co je osobně viděl, a tak byla vybudována jejich částečná replika ve filmovém studiu Shepperton po návratu štábu do Anglie. (DaViD´82)

  • - Joseph Cotten si svou roli zopakoval i v rozhlasové adaptaci Třetího muže. Na této verzi se Orson Welles nepodílel. (DaViD´82)